Česko nakouslo reformu agrárních dotací, unie se má roky o čem dohadovat
Angličan Neil Parish, šéf zemědělského výboru Evropského parlamentu, nebyl jediný, kdo minulý týden postrádal v Brně předchozího šéfa agrárního resortu Petra Gandaloviče (ODS). Tomu by moderování neformálního zasedání rady ministrů zemědělství Evropské unie sedlo víc než úřednickému Jakubu Šebestovi. Parish řekl nahlas, o čem jiní diplomaticky pomlčeli: Není dobré přepřahat uprostřed cesty a Česká republika si to uvědomí, až bude vyhodnocovat své předsednictví.
Nováčci to vidí jinak
Silná policejní asistence soustředěná minulé úterý kolem Rotundy na brněnském výstavišti mohla vyvolat dojem, že se chystá předvolební mítink sociální demokracie. Nakonec kolem kongresové haly vládl klid. Do přijíždějících agrárních ministrů a evropské komisařky Mariann Fischerové-Boelové se ostrými slovy, natož zemědělskými přebytky jejich producenti nestrefovali, ač jsou hrubě nespokojení s nízkými cenami mléka a dvourychlostní agrární politikou EU, která jim do roku 2013 přiznává nižší dotace. Každý jako by žil v jiném čase. Zemědělce z nových členských zemí pálí současnost a požadují sladit dotace s původní evropskou patnáctkou už od příštího roku. Ministři opatrně začínají debatovat o možných změnách politiky po roce 2013. A moc si nerozumějí.
Několikahodinová diskuse, bohatá na obecné proklamace, potvrdila názorové rozdělení zpravidla mezi starými a novými členskými státy, pokud jde o budoucí vyplácení základních agrárních dotací, takzvaných přímých plateb. Francie, která ze všech zemí čerpá nejvíc peněz na zemědělskou politiku, jež ročně spolyká přes čtyřicet procent bruselského rozpočtu, v Brně jen připomněla, že žádné velké převraty nepřipustí. Moderátor debaty, český ministr zemědělství Šebesta, ji shrnul kulantně: „Všichni se shodli na nutnosti hledat možnosti zefektivnění modelu společné zemědělské politiky po roce 2013 a v souladu s tím hledat model přímých plateb, který by byl jednoduchý, dostatečně flexibilní a především obhajitelný před daňovými poplatníky.“ Prohlásil také, že priorita českého předsednictví byla naplněna, když ministři potvrdili závazek podrobně prozkoumat možnosti rozvoje systému přímých plateb a posoudit jejich odlišnou úroveň u členských států po roce 2013.
„Kdyby ČSSD svržením vlády předčasně neukončila předsednictví, byla by diskuse určitě plodnější,“ je přesvědčen šéf sněmovního zemědělského výboru Jiří Papež (ODS). Zdůrazňuje, že Česká republika si bude moci připsat zásluhu teprve poté, když se jí podaří závěry brněnské rady protlačit do komuniké červnové rady premiérů. „Dodá jí to daleko větší váhu a může pomoci při tvorbě unijního rozpočtu,“ poznamenává Papežův poradce Michal Pospíšil. Přes oslabený mandát, s nímž úřednická vláda kočíruje EU, přijely delegace do Brna v poměrně silném zastoupení – dvacítku zemí reprezentovali ministři.
Zbožná přání Otázku nespravedlivých plateb otevřelo předsedající Česko trefně. A už jen to, že unie problém uznává, znamená velký posun, zatím však na míle vzdálený k jednodušší a spravedlivější dotační politice. Každá země v Brně víceméně přednesla svá zbožná přání. Někdo chce co nejjednodušší plošné platby, jiný chce přihlížet k národním podmínkám, další tyto podpory úplně zpochybňuje. „Shoda je snad jen na tom, že přímé platby by měly být cílené a sloužit k podpoře veřejných statků. Ale o tom, co jsou veřejné statky, budou až další diskuse,“ říká Pospíšil. Evropská komise by příští rok měla přijít s prvním návrhem, aby ho do druhé poloviny roku 2011 stačila zformovat do legislativní podoby. Takový postup doporučuje komisařka Boelová, která si budoucnost přímých plateb spojuje s finanční záchrannou sítí pro farmáře. Zatímco politici v souvislosti s budoucí společnou zemědělskou politikou alespoň mluví o zjednodušení, francouzský ministr Michel Barnier horuje pro ještě větší regulace. Je přece krize…
