Pozemkový fond
Pozemkový fond (PF) měl ke konci minulého roku na kontě 4,4 miliardy korun a své příjmy (loni přes 2,5 miliardy korun) nemusí odvádět do státního rozpočtu. Taková instituce si určitě zaslouží pozornost. Tím spíš, že má před sebou už jen tři a půl roku života, během kterého má rozprodat ještě asi 200 tisíc hektarů státní půdy. Na sklonku existence PF, fungujícího od roku 1992, chtěla Topolánkova vláda z popudu tehdejšího ministra zemědělství Petra Gandaloviče (ODS) fond organizačně „překopat“. Místo dvou kolektivních orgánů – devítičlenného prezidia a desetičlenného výkonného výboru – by fondu velel jeden ředitel. Ročně by se tím ušetřilo asi 3,6 milionu korun a řízení by bylo pružnější a průhlednější, hájil úpravu předkladatel. Hlavně lidovcům a komunistům se ale taková radikální změna nelíbila. Zaznívaly výhrady typu: vytvoří se obrovský prostor ke kšeftování s půdou, když ředitel bude jediný, kdo bude rozhodovat o odstátnění majetku v hodnotě miliard korun. ODS a ČSSD si z fondu udělají dojnou krávu, když k vytahování peněz bude stačit jediný šéf. Navíc v novém vedení se najde pár lukrativních korýtek pro spřízněné duše.
„Odpovědnost ředitele bude jasně definovaná. Takové řízení bude mnohem čitelnější,“ obhajoval novelu předseda sněmovního zemědělského výboru Jiří Papež (ODS). Uhlídat ředitele by měla posílená dozorčí rada. Její předseda, lidovec Jan Grůza, ale říká: „Nedokážu posoudit, zda bychom to zvládli.“ Ani tři kolektivní orgány ale nezabránily obrovskému čachrování s pozemky za takzvaného mimořádného režimu. Teď však prezidium odolávalo vládnímu tlaku na obchod s farmářkou Ludmilou Havránkovou – deset hektarů, na nichž vázne dostavba dálnice do Hradce Králové, vyměnit za 253 hektarů státní půdy.
Politicky vyostřenou novelu zákona o PF smetli lidovci s pomocí komunistů a zelených minulý týden pod stůl, když nedopustili, aby se dodatečně dostala na program probíhající schůze Poslanecké sněmovny. Tím ji definitivně zastavili, přinejmenším do voleb.
