Laurin a Klement SLAVNÍ PODNIKATELÉPrvní český automobil vyrobila firma Laurin & Klement roku 1905 v Mladé Boleslavi. Dva čeští podnikatelé tak položili základ automobilky, která má dnes jednu z nejdelších tradic na světě. Pravděpodobně se sešli náhodou.
Laurin a Klement SLAVNÍ PODNIKATELÉ První český automobil vyrobila firma Laurin & Klement roku 1905 v Mladé Boleslavi. Dva čeští podnikatelé tak položili základ automobilky, která má dnes jednu z nejdelších tradic na světě. Pravděpodobně se sešli náhodou. Václav Laurin byl strojním zámečníkem v Turnově a Václav Klement knihkupcem v Mladé Boleslavi. Oba měli stejný koníček - cyklistiku. V roce 1895 si pronajali dílnu v Mladé Boleslavi, ve které začali bicykly opravovat a později vyrábět vlastní jízdní kola značky Slavia. Společnou firmu nazvali Laurin & Klement. PRVNÍ ČESKÝ MOTOCYKL Již od počátku uvažovali oba společníci o vylepšení jízdních kol motorovým pohonem. Své plány začali uskutečňovat v roce 1898, kdy Klement přivezl z Paříže motorovou dvojkolku bratří Wernerů. Ta se na české silnice příliš nehodila, ale dobře posloužila jako vzor pro první český motocykl. Václav Laurin vymyslel vlastní konstrukci. Jednoválcový motor umístil doprostřed rámu a řemenový pohon napojil, na rozdíl od bratří Wernerů, na zadní kolo. První motocykl vyrobený na území Rakouska-Uherska byl slavnostně předveden v Praze 18. listopadu 1899. Na přelomu 19. a 20. století ještě neexistovaly žádné provozní zkoušky, nové motocykly se proto přímo testovaly v namáhavých závodech. Mladoboleslavské stroje byly již od počátku úspěšné, od roku 1904 získaly ze 64 závodů 56 prvních cen. Památný je zejména výkon jezdce Václava Vondřicha, který na okruhu ve francouzském Dourdanu roku 1905 zvítězil a dosáhl na svém motocyklu tehdy nevídané rychlosti osmdesáti kilometrů za hodinu. DĚDEČEK AUTOMOBIL
Úspěchy motocyklů byly tak velké, že se Laurin s Klementem rozhodli zcela zrušit výrobu jízdních kol. V roce 1903 měla firma již dvě stě zaměstnanců a vyráběla přibližně dva tisíce motocyklů ročně. Oba společníci však už měli v hlavě nový projekt - automobil.
První vůz opustil továrnu v roce 1905. Byl to lehký dvoumístný automobil Voiturette typu A s dvouválcovým motorem a speciálním zapalovacím systémem, jehož autorem byl Václav Laurin. Tohoto vozu bylo vyrobeno 44 kusů a slavil tak velký úspěch, že ho brzy následovaly další modely.
Přechod na výrobu automobilů však vyžadoval velké investice, proto byl roku 1907 podnik přeměněn na akciovou společnost. Václav Klement se stal generálním a Václav Laurin technickým ředitelem. Základní kapitál společnosti byl navýšen na dva a půl milionu rakouských korun.
Mladoboleslavské automobily začaly brzy dosahovat výborných výsledků na závodních drahách, v letech 1908 až 1913 získaly desítky prvních cen. Aby firma uspokojila rostoucí poptávku, musela roku 1912 také zcela zastavit výrobu motocyklů.
ZÁNIK ZNAČKY L&K Během první světové války přešla firma Laurin & Klement dočasně na zbrojní výrobu. Těsně po válce zájem o automobily klesl a firma musela začít také s výrobou pluhů a leteckých motorů. Situaci se podařilo stabilizovat, avšak koncem června 1924 zachvátil továrnu mohutný požár, při kterém bylo zničeno několik budov. Výroba byla brzy obnovena, ale automobilka nutně potřebovala silného strategického partnera. Staly se jím Škodovy závody v Plzni, svého času největší průmyslový koncern Rakouska-Uherska. K fúzi, která znamenala záchranu mladoboleslavské automobilky, ale zároveň zánik značky Laurin & Klement, došlo 27. června 1925. Oba zakladatelé ztratili ve své továrně vliv. Václav Laurin zůstal sice technickým ředitelem, ale pro nemoc funkci prakticky nevykonával. Václav Klement se stal v novém podniku generálním radou a reprezentantem firmy, do chodu továrny však již příliš nezasahoval. ŠKODA MLADÁ BOLESLAV Světová hospodářská krize zpomalila rychlost rozvoje firmy. Druhá světová válka pak znamenala opět přechod na zbrojní výrobu. V roce 1945 byla firma Škoda znárodněna. Mladoboleslavská automobilka byla zcela oddělena od plzeňské strojírny a stala se největším výrobcem osobních vozidel v Československu. V 50. a 60. letech Škoda díky dobrým základům ještě držela krok s evropskou produkcí, začala vyrábět modely Tudor, Spartak, Octavia a také typ 1000 MB, takzvané „embéčko“. V 70. letech se ovšem propast mezi východním a západním blokem prohloubila natolik, že si firma zachovala vedoucí postavení již jen na socialistickém trhu. Nový impulz nastal až v roce 1987 se zavedením řady Favorit. Další oživení přišlo po roce 1989, kdy začalo hledání silného zahraničního partnera. V prosinci 1990 česká vláda rozhodla, že automobilku prodá německému koncernu Volkswagen. Šestnáctého dubna 1991 obě strany dohodu podepsaly. Od roku 1998 nese mladoboleslavská automobilka název Škoda Auto. VÁCLAV LAURIN (1865-1930)
Český konstruktér a podnikatel se narodil 27. září 1865 v Přepeřích u Semil. V dětství projevoval mimořádné technické nadání, proto se vyučil strojním zámečníkem. První dílnu si otevřel se společníkem Josefem Krausem v Turnově, brzy se však pro neshody rozešli a Laurin se odstěhoval do Mladé Boleslavi. Tam se setkal s knihkupcem Václavem Klementem a roku 1895 společně založili firmu Laurin & Klement. Když podnik roku 1905 začal vyrábět automobily, Václav Laurin se výrazně podílel na jejich konstrukci. Po přeměně firmy na akciovou společnost v roce 1907 byl nadále jejím spolumajitelem a hlavním technikem. Po převedení podniku do koncernu Škodových závodů roku 1925 zůstal jeho technickým ředitelem. Zemřel 4. prosince 1930 ve věku šedesáti pěti let. VÁCLAV KLEMENT (1868-1938)**
Český technik a podnikatel se narodil 16. října 1868 ve Velvarech. Když dokončil obecnou školu, vyučil se knihkupcem ve Slaném. Necelý rok byl zaměstnán v Praze a poté odešel do Mladé Boleslavi, kde se stal příručím u knihkupce Novotného. Po smrti svého zaměstnavatele jeho obchod roku 1891 koupil. Spolu s turnovským zámečníkem Václavem Laurinem založil roku 1895 v Mladé Boleslavi dílnu na opravy a výrobu jízdních kol, která měla tři obráběcí stroje a zaměstnávala sedm lidí včetně obou společníků. Firma nesla název Laurin & Klement a již před první světovou válkou se stala největší automobilkou v Rakousku-Uhersku.
Václav Klement stál v čele podniku do roku 1925, po začlenění do Škodových závodů se stal členem představenstva a generálním radou. Zemřel 13. srpna 1938 ve věku nedožitých sedmdesáti let.
