V pražské nemocnici IKEM se v posledních letech provádí 250 až 300 transplantací ročně, z toho bylo vloni 272 ledvin. V celé republice se jich pak za rok 2020 transplantovalo 443. Lidé na náhradní ledvinu čekají v průměru rok, protože počet operovaných pacientů i nových zájemců na čekací listině je téměř vyrovnaný. Naprostou většinu dárců tvoří zemřelí, od živých lidí pochází desetina transplantovaných orgánů. Česko patří v transplantacích ke špičce, ale například ve Spojených státech čekají na náhradní ledvinu stovky tisíc lidí. Právě pro ně se vědci snaží najít řešení v podobě umělých orgánů, nebo třeba ve zvířecí tkáni.
Nyní se jim poprvé povedlo úspěšně transplantovat člověku ledvinu prasečí. A co je klíčové, okamžitě přitom zamezili imunitní reakci. Orgán ale nevložili přímo do těla, „pouze“ ho napojili na krevní oběh člověka. Mozek pacientky byl v tu dobu již mrtvý a tělo udržovaly při činnosti přístroje. S experimentem její rodina souhlasila. Chirurgům se tedy podařilo testovat zvířecí orgán po dobu 54 hodin, kdy podle odborníků pracoval normálně a přirozeně se připojil k lidské tkáni. Ledvina filtrovala pacientčinu krev a produkovala moč. Za normálních okolností by lidské tělo nepřijalo tkáň jiného živočišného druhu, ale v tomto případě pomohla genetická úprava. Vědci ještě před pokusem změnili DNA vepře tak, aby jeho tělo nevylučovalo látky, které by bílé krvinky člověka považovaly za hrozbu.
Obrovský zlom
Pro spojení orgánů ze dvou různých živočišných druhů se používá název xenotransplantace. Pokud by se podařilo pokus zopakovat a postupně uvést do praxe, stanou se prasata pravděpodobně běžnými dárci ledvin. Lidé je chovají v hojném množství, u nás připadá jedno prase na 3,6 obyvatel. Kdyby lékaři našli způsob, jak přimět lidské tělo přijmout orgány tohoto hospodářského zvířete, čekací listiny se rázem zkrátí. V USA průměrně během čekání na potřebný orgán zemře 17 lidí denně. Zvířecí těla by je mohla zachránit. Kromě toho by se díky vepřům dostaly ledviny i na pacienty, kteří musí docházet na dialýzu, protože jejich stav zatím nutně nevyžaduje operaci.
„Je to obrovský průlom,“ uvedl pro New York Times Dorry Segev, profesor transplantační chirurgie na Lékařské škole Johna Hopkinse. Výzkumu se neúčastnil, ale nenechává si ujít žádný detail, protože transplantaci zvířecí ledviny považuje za obrovský skok pro lidstvo. Vědci však musí však překonat ještě spoustu překážek. Kromě potíží, vyplývajících z odlišné biologické stavby lidí a zvířat, musí podobné operace schválit úřady.
Cizí krev
Prasata se v medicíně hojně využívají i dnes. Babičky ordinují jejich sádlo na záněty průdušek, zatímco lékaři při experimentech s novými druhy léků a vyšetření spoléhají na vývojovou podobnost vepře a člověka. S prasaty sdílíme podstatnou část DNA, a tak už proběhl i pokus o vytvoření hybrida mezi homo sapiens a sus scrofa f. domestica. Embrya chimér z laboratoře sice nepřežila, ale i tak si vědci myslí, že prasečí orgány by mohly být pro lidi potenciálně vhodné. Teorie však selhává na tom, že buňky vepřů obsahují cukr zvaný alpha-gal, který okamžitě vyvolá reakci lidského imunitního systému. Transplantovaný orgán by se naše tkáň pokusila vyloučit, a tak společnost United Therapeutics před pokusem s ledvinou prase geneticky upravila, aby tuto látku neprodukovalo.
Xenotransplantace většinou přestává fungovat, když do lidského těla začne proudit cizí krev. Vepř z laboratoře, použitý při pokusu, má ale krevní skupinu 0, což z něj dělá univerzálního dárce. Jeho využití ve zdravotnictví schválil Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv. Nicméně při podobném počínání je extrémně důležité, aby se do těla pacienta nedostaly prasečí viry, které by zapříčinily odmítnutí orgánu v dlouhodobém horizontu.
Těsně před transplantací pak výzkumníci ledvinu vyjmuli z původního těla, očistili od zbytků krve a močoviny a ujistili se, že pracuje, jak má. „Je to mnohem lepší, než jsem čekal,“ řekl pro USA Today chirurg Robert Montgomery, který v New Yorku transplantaci prováděl. Ačkoliv výsledky pokusu zatím nikdo nesepsal do akademicky uznávané studie, lékaři mají optimistická očekávání.
Další experti plánují během dvou let zkusit prasečí ledviny nabídnout pacientům v kritickém stavu, pro které jiná léčba neexistuje. „U mnoha těchto lidí je úmrtnost stejně vysoká jako u některých druhů rakoviny a my se dvakrát nerozmýšlíme nad použitím nových léků a prováděním nových studií, když jim to může dát několik měsíců života navíc,“ řekl deníku The Guardian chirurg Montgomery.
