Průměrná česká domácnost loni utratila 125 947 korun na osobu. Spotřební vydání stoupla meziročně o 2,8 procenta, což byl nejvýraznější růst od roku 2007, po kterém přišla krize. Výdaje zahrnující mimo jiné útraty za potraviny, bydlení, dovolené, zdraví či vzdělání ukrojily z čistých příjmů 77 procent. Rozpočty domácností se pozvolna zlepšují, ještě před pěti lety spotřební výdaje představovaly 81 procent příjmů. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad.
Příjmy domácností loni také vzrostly, růst zrychlil na 3,6 procenta z předchozích 1,7 procenta. Čisté roční peněžní příjmy domácností v přepočtu na jednoho jejího člena loni činily 163 344 korun.
Podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Lukáše Kovandy jsou loňské spotřební výdaje domácností rekordní. Po odečtení inflace vzrostly o 2,1 procenta, dodal. „Teprve loni se 'zlomilo' období šesti poměrně hubených let, 2010 až 2015, v nichž ani jednou meziroční růst spotřebních vydání nepřekročil úroveň jednoho procenta. Naposledy se tak stalo v roce 2009, kdy vzestup činil 1,7 procenta. V letech 2011 a 2012 došlo dokonce v reálném vyjádření, tedy po zahrnutí inflace, k poklesu spotřebních vydání,“ upozornil.
Nejvýznamnějšími položkami v rodinném rozpočtu jsou dlouhodobě výdaje za bydlení a energie, které tvoří 20,8 procenta spotřebních vydání. Na druhém místě jsou potraviny a alkohol, které spolknou 19,8 procenta výdajů. Útraty za obě skupiny loni stouply. Růst byl patrný i u vydání za oblečení a boty, vybavení bytu, poštu a telekomunikace, dovolenou, kulturu či stravování a ubytování. Naopak méně domácnosti utrácely za zdraví, na které připadá 2,6 procenta výdajů, a za vzdělávání s půlprocentním podílem.
Zdroj: ČSÚ
Za co a kolik v průměru Češi utrácejí, se liší podle typu a složení domácnosti. „U domácností důchodců bez ekonomicky aktivních členů tvořily výdaje spojené s bydlením a energiemi 27,9 procenta a výdaje za potraviny a nealkoholické nápoje 24,1 procenta. U domácností s dětmi patřily tyto položky také mezi nejvýznamnější, ovšem jejich podíly byly nižší. Představovaly 17,4 procenta a 19 procent, přičemž struktura výdajů byla více rozložena mezi ostatní typy vydání. Hlavně na dopravu, pohonné hmoty a dopravní prostředky s 12,3procentním podílem,“ uvedl ředitel sekce demografie a sociálních statistik ČSÚ Martin Zelený.
Rozdíly jsou patrné i v dalších položkách. Podle Pavla Širmera z oddělení sociálních šetření ČSÚ například domácnosti důchodců vynaložily za vydání spojené se zdravím 4600 korun na osobu ročně, zatímco osoba v průměrné domácnosti 3300 korun.
V posledních deseti letech byla struktura peněžních vydání domácností stabilní. V celém období od roku 1989 je však podle analytika Kovandy markantní růst podílu výdajů za služby, jenž stoupl z 18 procent na více než třetinu. Z takřka 40 procent na méně než 30 procent klesly výdaje za průmyslové zboží, zatímco podíl potravin klesl zhruba z 33 procent na 23 procent. Tento vývoj struktury spotřebních vydání odráží přechod české ekonomiky od centrálně plánovaného na tržní hospodářství, poznamenal Kovanda.
Přečtěte si také:
