Tuzemská ekonomika ještě stále vykazuje poměrně solidní růst, volných lidí na trhu práce je jako šafránu, a tudíž se naskýtá ta správná chvíle na to, abyste si řekli o více peněz, případně se rovnou porozhlédli po nějaké lépe finančně ohodnocené práci. A díky následujícímu článku si uděláte i dobrý přehled o tom, kolik si lidé na nejrůznějších pozicích vlastně vydělávají.
Změna práce patří v životě každého člověka k poměrně významným okamžikům. Když už na ni přijde, chcete si být jisti tím, že se bude jednat o krok správným směrem – ať už z finančního, nebo osobního hlediska.Přecházet z odvětví do odvětví, tím spíš pokud jste celý život dělali víceméně jednu a tu samou práci, ale může být opravdu velice náročným oříškem. Je třeba vše pečlivě rozmyslet a zvážit, zda vám to za to vlastně stojí. Jak na to?
Pokud jde o faktor peněz, existuje celá řada ukazatelů, které by vám v tomto ohledu mohly napovědět. Průměrná mzda podle profese není možná tím úplně nejpřesnějším z nich, neboť kromě jiného nezohledňuje například místo výkonu práce – jinými slovy bere Českou republiku jako celek a nerozlišuje mezi zaměstnáním v Praze či kdesi na venkově, případně v nějakém menším městě. Pro účely základní orientace toho, které pozice bývají na trhu práce nejlépe ohodnoceny, nicméně postačí více než dobře. A kde že se tedy (ne)vyplatí uchytit se?
V administrativě zlatý důl nehledejte
Administrativa je jedním z nejrozšířenějších odvětví co do počtu pracovníků vůbec. K jejímu vykonávání povětšinou není potřeba žádných vysoce kvalifikovaných znalostí, avšak s tím jde ruku v ruce také odpovídající finanční ohodnocení. Průměrná hrubá mzda se podle webu Platy.cz pohybuje na hranici 26 480 korun, tedy výrazně pod celostátním průměrem. Typická sekretářka si vydělá 24 333, zatímco recepční 22 446 korun. Pokud byste se nicméně chtěli stát koordinátorem projektů, přijdete si průměrně až na 36 130 korun.Cestovní ruch bývá jedním z nejhůře placených odvětví vůbec
Jsou ale pracovníci, kteří jsou na tom z pohledu průměrné mzdy ještě o něco hůř. Typickým příkladem mohou být ti, jež svoji kariéru zasvětili cestovnímu ruchu, gastronomii a hotelnictví. V tomto odvětví činí průměrná výplata v hrubém pouhých 22 792 Kč. Sektor sice zahrnuje poměrně široké spektrum všech možných profesí, mezi ty nejčastější nicméně patří kuchaři a číšníci, přičemž ti si vydělají obvykle 22 903, respektive 19 498 korun. O něco vyšší výplatě se může těšit průvodce, jemuž firmy průměrně přiznávají 27 677 Kč, zatímco prodejce letenek a zájezdů pracuje za 24,6 tisíce korun.Sektor dopravy a logistiky táhnou především piloti
Dalším velice rozvětveným sektorem je odvětví dopravy, spedice a logistiky. Zde najdete řidiče MHD, kurýry, závozníky, „kamioňáky, ale i pracovníky pošty či piloty dopravních letadel. A právě posledně jmenovaní celkový průměr poměrně znatelně navyšují. Jejich hrubá mzda totiž dosahuje obvykle 98 589 korun, což je o celých 69 692 Kč víc než v případě zmíněných řidičů kamionů. V součtu za celé odvětví pak platí, že průměrný výdělek se pohybuje na hranici 28 392 korun.Farmaceuti se nemají vůbec špatně
Relativně dobré peníze se „točí“ v odvětví farmaceutického průmyslu. Zaměstnanci pracující pro firmy zabývající se výrobou léčiv a podobné společnosti si průměrně vydělají 39 713 Kč. A pokud jde o konkrétnější příklady, tak zatímco na pozici asistenta byste každý měsíc brali „jen“ 31 751 korun, v případě hlavního farmaceuta či lékařského poradce je to již 42 666, respektive 79 321 Kč.Situace učitelů se postupně zlepšuje
Zatímco v řadě evropských zemí patří povolání učitele mezi jedno z nejprestižnějších zaměstnání vůbec, v Česku tomu tak rozhodně není, respektive alespoň ještě donedávna nebylo – ať už ze společenského, tak finančního hlediska. Průměrný plat učitelů dosáhl podle ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v prvním čtvrtletí letošního roku částky 36 224 korun hrubého. Zásluhu na tom nicméně mělo mimo jiné lednové navýšení platů pedagogů o celých patnáct procent, z čehož jasně vyplývá, že ještě před necelým rokem byla jejich situace o poznání méně uspokojivá, než je tomu dnes.Nutno však dodat, že v rámci školství existují i nadále poměrně výrazné rozdíly. Zatímco totiž učitelé v mateřských školách se musejí spokojit s částkou 30 550 korun měsíčně, vyučující na základní škole si přijde již na 37 728 Kč. Středoškolský pedagog dostává každý měsíc průměrně 38 962 korun v hrubém, ovšem výplata takových školníků nepřesahuje ani 20 tisíc (konkrétně 19 359 Kč).
Ani tiskař si peníze netiskne
Přestože dosah jejich článků a reportáží může být obrovský, rozhodně se nedá říct, že by povolání novináře patřilo k těm nejvýdělečnějším. Pokud přemýšlíte o tom, že se stanete žurnalistou, mějte na paměti, že vaše hrubá měsíční mzda bude v průměru dosahovat 29 217 korun. Koho nebaví psát, ale naopak rád pracuje s nejrůznějšími grafickými programy, musí počítat s hrubým výdělkem o velikosti 27 772 Kč. O necelou tisícovku méně si posléze vydělá tiskař ve fabrice. Konkrétně pak jeho odměna za vykonanou práci v hrubém představuje částku 26 892 korun. V součtu za celé odvětví žurnalistiky, polygrafie a médií lze konstatovat, že průměrná mzda podle webu Platy.cz činí 29 249 Kč.„Ajťáci“ jsou za vodou
V jakém odvětví se naopak peníze vždycky našly a zřejmě ještě nějaký čas najdou, jsou informační technologie. „Ajťáků“, tedy IT specialistů je navzdory rozšířenosti počítačů a další výpočetní techniky stále velice málo. A právě proto jsou na trhu práce tak vysoce ceněným zbožím. Průměrný IT architekt si měsíčně vydělá v hrubém asi 80 843 korun.Špatně se nemá ani takový softwarový inženýr. Toho si firmy v průměru cení na 57 799 Kč. Z těch hůře hodnocených pozic v rámci odvětví informačních technologií pak připadá v úvahu například web designér. Ten totiž průměrně pobírá 38 633 korun. A pokud by mělo být hodnoceno odvětví jako celek, je potřeba zmínit, že výdělek v IT významně převyšuje průměrnou mzdu napříč všemi sektory, neboť dosahuje hodnoty 48 637 korun.
Bankovnictví je lukrativní byznys
Velké peníze se vždy „točily“ v sektoru bankovnictví, byť samozřejmě hodně záleží na tom, o jakou pozici se přesně jedná. Mzda zaměstnance na přepážce, jehož denním chlebem je řešení nejrůznějších zákazníkových problémů a starostí, bude pochopitelně zcela jiná než mzda ekonomického experta či specialisty na řízení rizik. A tak zatímco klientský pracovník si měsíčně v hrubém vydělá „pouhých“ 28 907 korun, v případě finančního analytika tato suma činí již 45 036 Kč. Trader, tedy člověk zodpovědný za milionové transakce na mezibankovním trhu, se může každý měsíc těšit dokonce až na 69 270 korun. V bankovnictví jako takovém si pak v průměru lze měsíčně vydělat 40 487 Kč.Být havířem se nevyplatí z mnoha různých důvodů
Fyzicky náročná a celkem mizerně placená práce ve velmi špinavém prostředí, kde navíc hrozí bezprostřední riziko fatální nehody. Takový je úděl těch, kteří si jako své povolání vyberou horničinu. Průměrná mzda v tomto sektoru se pohybuje na hranici 29 743 korun, přičemž typický horník si každý měsíc domů přinese 30 236 Kč, kdežto „obyčejný“ slévač pouhých 23 870 korun. K těm lukrativnějším pozicím patří například důlní technik, ovšem ani u něho se rozhodně o žádný zlatý důl nejedná. V průměru si totiž takový člověk vydělá 40 950 korun, což je v porovnání s obdobnými pozicemi v jiných odvětvích stále celkem málo.Šéfovat je výhra, tedy alespoň finanční
Chcete-li mít jistotu vysokého výdělku, kývněte na pozici vrcholového manažera (tedy pokud takovou nabídku někdy dostanete). Ředitelé firem, škol i státních institucí berou v průměru částky blížící se hranici sto tisíc korun (konkrétně pak 92 992 Kč), a to už je pořádná finanční motivace, kvůli níž se vyplatí vstávat. Samozřejmě je tu ale i stinná stránka věci – na svých bedrech mají obrovské břemeno zodpovědnosti, neboť ve chvíli, kdy se ve firmě něco zásadního pokazí, jsou to oni, kteří jsou ze strany majitele první na ráně.A kdo z nich se tedy může těšit nejlepšímu finančnímu ohodnocení? Se zdaleka největší výplatou se pochopitelně každý měsíc domů vrací generální ředitelé. Ti, kteří se touto pozicí mohou chlubit, si v průměru vydělávají 165 521 korun. Špatně se ale rozhodně nemají ani ostatní. Obchodní ředitel bývá v průměru ohodnocen finanční odměnou ve výši 93 248 Kč. Takový ředitel školy je však již o poznání chudší. Jeho mzda, respektive plat totiž činí „pouhých“ 51 239 korun.
