Průměrná hrubá měsíční mzda v Česku letos v 1. čtvrtletí meziročně vzrostla o 8,6 procenta na 30 265 korun. Oznámil to dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Jednalo se o nejvýraznější růst mezd za posledních deset let. Po zahrnutí růstu spotřebitelských cen mzda reálně stoupla o 6,6 procenta. Stoupl i medián mezd, a to o 8,3 procenta na 25 674 korun. Podle analytiků rostou reálné mzdy letos nejrychleji od roku 2003.
Průměrná mzda v Česku poprvé přesáhla 30 tisíc korun ve 4. čtvrtletí 2017, když meziročně stoupla podle revidovaných údajů ČSÚ na 31 661 korun. Nyní meziroční růst průměrné mzdy ještě zrychlil, v posledním čtvrtletí loňského roku totiž mzda rostla jen o 7,4 procenta.
Průměrná mzda za první čtvrtletí 2018 vzrostla i ve srovnání s předchozím čtvrtletím. Ačkoli ve čtvrtém čtvrtletí 2017 mzda činila více než 31 tisíc korun a v letošním prvním čtvrtletí byla přes 30 tisíc korun, po očištění o sezonní vlivy - jako je třeba různý počet pracovních dní - mezičtvrtletně stoupla o 2,2 procenta.
Průměrná mzda roste v Česku v meziročním srovnání nepřetržitě od začátku roku 2014, hlavně díky dobrému vývoji ekonomiky a tlaku na růst mezd v důsledku nedostatku lidí na trhu práce. Obecně však platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Medián mezd v prvním čtvrtletí 2018 činil 25 674 korun. Medián představuje hodnotu mzdy zaměstnance uprostřed rozdělení hodnot mezd, takže polovina hodnot mezd je nižší než medián a druhá polovina vyšší.
U mužů činil medián mezd 28 031 korun a u žen 23 084 korun. Čtyři pětiny zaměstnanců pobíraly v prvním čtvrtletí mzdu mezi zhruba 12 tisíci a 48 tisíci korun.
Vývoj průměrné měsíční mzdy:
Zdroj: ČSÚ
Z regionů republiky má nejvyšší průměr mezd s více než 38 tisíci korun jako obvykle Praha, zatímco nejnižší Karlovarský kraj se zhruba 26 tisíc korun. V Praze ale v prvním čtvrtletí tohoto roku rostly mzdy nejméně, meziročně jen o rovných sedm procent. Karlovarský kraj naproti tomu zaznamenal ze všech regionů nejvýraznější meziroční zvýšení mezd - o 10,1 procenta. Žádnému jinému kraji nestouply mzdy více než o desetinu.
Z jednotlivých odvětví měly v prvním čtvrtletí nejvyšší průměrnou mzdu informační a komunikační činnosti - téměř 57 tisíc korun. Naopak nejhůře na tom jsou pracovníci v ubytování, stravování a pohostinství, kde průměr mezd činil jen asi 18 tisíc korun. Nejvýraznější růst zaznamenali statistici v kulturních, zábavních a rekreačních činnostech, a to o 13,1 procenta. Nejmenší byl v peněžnictví a pojišťovnictví, kde činil jen 3,5 procenta.
Zhruba dvě třetiny zaměstnanců ale na průměrnou mzdu nedosáhnou, uvedla Jitka Erhartová z ČSÚ. Střední hodnota mezd, takzvaný medián, stoupla v prvním čtvrtletí meziročně o 8,3 procenta na 25 674 korun. Medián představuje hodnotu mzdy zaměstnance uprostřed rozdělení hodnot mezd, takže polovina hodnot mezd je nižší než medián a druhá polovina vyšší.
Průměrná mzda roste vytrvale již několik let. Jen za posledních deset let vzrostla podle ČSÚ o 40,7 procenta. Reálně, po zahrnutí růstu spotřebitelských cen, pak za stejnou dobu stoupla o 16,4 procenta. Růst mezd v současnosti je podle představitelů ČSÚ velmi podobný tomu, co Česko zažilo před deseti lety na vrcholu ekonomického cyklu, před krizí.
Analytici: Reálné mzdy rostou letos nejrychleji od roku 2003
„Zaměstnancům v české ekonomice roste kupní síla nejrychleji od roku 2003,“ uvedl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Nominální průměrná mzda vzrostla za první kvartál nejrychlejším tempem od prvního čtvrtletí 2008. Tehdy ovšem byla ve srovnání se současností výrazně vyšší inflace, která velkou část mzdového přírůstku pohltila. Letošní přídavek mezd je podle něj v reálném vyjádření nejvyšší od roku 2003.
Průměrná mzda, na kterou obvykle nedosáhnou dvě třetiny zaměstnanců, tentokrát rostla rychleji než medián, upozornila analytička ČSOB Irena Procházková. To znamená, že tentokrát se přidávalo spíše lidem s vyššími mzdami. Podle analytičky nejspíše zafungoval efekt administrativního zvýšení platů veřejné sféry, takže na hluboké závěry zatím nejsou dostatečně podrobná data.
K růstu mezd nepřispívá pouze nedostatek pracovních sil, ale také vládní politika, doplnil analytik společnosti Deloitte David Marek. Ve veřejném sektoru rostou mzdy ještě rychleji než v soukromé sféře. Ve veřejné správě se průměrná mzda meziročně zvýšila o 12,5 procenta, ve školství o 12,6 procenta, dodal.
Data o růstu mezd naznačují, že se kupní síla tuzemských domácností i nadále výrazně zvyšuje, což je podle analytika Generali Investments Radomíra Jáče důležitá zpráva i pro měnovou politiku. Růst mezd je silný a vývoj v tomto ohledu odpovídá předpokladům centrální banky. V kombinaci s tím, jak kurz koruny zaostává za jejím očekáváním, jsou data z trhu práce argumentem pro další zpřísnění měnové politiky ČNB, podotkl.
Přečtěte si rozhovor s Miroslavem Singerem:
Miroslav Singer: Dobře je a dobře bude
Přečtěte si také:
