Menu Zavřít

Průměrný Čech je spořivý

14. 3. 2005
Autor: Euro.cz

DLUHY A ÚSPORY Hodně se mluví o tom, že lidé v Česku objevili kouzlo života na dluh. Platí to ale jenom napůl: také totiž pilně spoříme. Za poslední tři roky jsme ušetřili dvě stě miliard korun. Úhrn bankovních úvěrů směřujících do soukromé, tedy nepodnikatelské sféry, činil na konci ledna 317,4 miliardy korun.

DLUHY A ÚSPORY

Hodně se mluví o tom, že lidé v Česku objevili kouzlo života na dluh. Platí to ale jenom napůl: také totiž pilně spoříme. Za poslední tři roky jsme ušetřili dvě stě miliard korun.

Úhrn bankovních úvěrů směřujících do soukromé, tedy nepodnikatelské sféry, činil na konci ledna 317,4 miliardy korun. Občanská „ sekera“ je ve skutečnosti ještě trochu větší. Je třeba připočítat závazky vůči leasingovým a splátkovým společnostem. Tento dluh se jenom za loňský rok zvýšil o zhruba 35 miliard. Na druhé straně úspory obyvatelstva v polovině loňského roku dosáhly 1,354 bilionu korun.

DŮVOD K POPLACHU?

Čas od času zaduní varovné tamtamy. Jednou z centrální banky, podruhé z odborové centrály, nedávno se přidalo Sdružení českých spotřebitelů. Obsah je v zásadě totožný: lidé si příliš půjčují, a proto budou mít potíže se splácením. Ochránci spotřebitelů k tomu dodávají: a nevýhodně, čímž mají na mysli především vysokoúročené krátkodobé půjčky spotřebitelského rázu.

Na první pohled se zdá, že to jsou varování odůvodněná. Loni v lednu byli Češi bankám dlužni 243 miliard, letos lednová bilance ukázala sumu 317 miliard korun. Nárůst 74 miliard skutečně není zanedbatelný. Zároveň roste i počet exekucí - loni jich proběhlo 155 tisíc, takřka třikrát tolik než v roce 2002. Přitom jejich „objektem“ jsou především fyzické osoby. Podle prezidenta Exekutorské komory Juraje Podkonického bude počet exekucí stoupat nejméně o 10 procent každým rokem a nesplácené spotřebitelské půjčky budou stále častějším důvodem exekucí. A různé občanské poradny hlásí, že se na ně obrací stále více lidí ze sociálně slabších vrstev, kteří nedokáží své dluhy umořovat.

Pohled druhý ale jasně ukazuje, že se obyvatelé Česka v drtivé většině zadlužují uvážlivě. Především: 83 procent všech jejich finančních závazků vůči bankovnímu sektoru představují hypoteční a stavební půjčky. Problém bydlení je u nás - vzhledem k nedořešené deregulaci nájmů - velmi živý a stále více lidí ho řeší vlastními silami. Na spotřebitelské úvěry tedy z celkové sumy dluhů připadá jen 17 procent a třeba na loňském nárůstu „ občanského“ zadlužení se podílely jen 11 procenty. Navíc má dluhy ještě stále pouhá třetina českých domácností, v Unii je to polovina a v USA dokonce dvě třetiny. Tento vývoj bude pokračovat. Také proto, že půjčky na bydlení jsou dnes až enormně levné - hypoteční banky už nabízejí pětiletou sazbu pod úrovní čtyř procent.

BANKY STÁLE VEDOU

bitcoin_skoleni

Pokud jde o celkové úspory domácí populace (1,354 bilionu korun na konci loňského pololetí), za poslední tři roky stouply o 215 miliard. Dlouhá léta bylo nejpopulárnější formou ukládání úspor stavební spoření - k uvedenému datu bylo na těchto účtech 261 miliard korun. Vzhledem k poměrně razantnímu zhoršení jeho podmínek, zejména snížení státní podpory, ovšem jeho popularita pomalu pohasíná. Naproti tomu se rychle zvyšují částky, které Češi investují do „zajišťovacích“ finančních produktů, tedy životního pojištění a penzijního připojištění. Stoupá také zájem o podílové listy nejrůznějších fondů. V tomto případě investovaná částka se za tři roky zdvojnásobila a loni v červnu činila 139 miliard korun. Do značné míry u nás ovšem přetrvává jistá investiční pasivita. I přes opakovaně deklarovanou nevýhodnost bankovních účtů (výnosy jsou nezřídka negativní) je na nich uloženo 49 procent domácích úspor.

Za zmínku v těchto souvislostech stojí nedávná mzdová statistika, kterou publikovala Evropská federace zaměstnavatelů. Z 41 evropských zemí mají nejvyšší platy v Dánsku, Česko se umístilo na 25. místě. Mzdy v České republice představují 13 procent platu průměrného Dána, což je totéž jako v Maďarsku. V někdejším východním bloku jsou na tom nejlépe Slovinci (22 procent). Naopak v poslední Moldávii jsou platy 50krát nižší než v Dánsku.

  • Našli jste v článku chybu?