M i r o s l a v G r é g r
Říkají se o něm hrozné věci. Někteří jeho spolupracovníci a spolupracovnice například tvrdí, že v práci pořád klimbá. Když se probere, prý zmáčkne tlačítko na svém telefonu a chce po sekretářce, aby mu spojila výrobního náměstka …
Nevíme, nic takového potvrdit nemůžeme. Když jsme s ministrem průmyslu a obchodu Miroslavem Grégrem mluvili, působil na nás přes svůj věk (v prosinci mu bude 69) mnohem lépe než mnozí padesátníci. Postavou malý, ale plný energie, udržovaný a hlavně pevně rozhodnutý prospět českému průmyslu, ať to stojí, co to stojí.
Jak jistě ví většina z vás, říkám o sobě, že jsem bytostně propojen s průmyslem, s průmyslovou sférou a vaše problémy, které prožíváte dnes a denně, jsem po léta pociťoval a zažíval na vlastní kůži, a tedy jsou mi naprosto vlastní. Víte, že neuspokojivý nebo nekvalifikovaný postup transformace a privatizace jsem kritizoval prakticky od roku 1990. Kritizoval jsem jej, když jsem stál v čele ministerstva strojírenství a elektrotechniky, a byl to také jeden z důvodů, proč v době, kdy jsem měl takovou pozici, že jsem vlastně z mé funkce nemohl být odvolán, proto bylo raději zrušeno ministerstvo strojírenství a elektrotechniky. V době, kdy vlastně měl dát kvalifikovaný základ k transformačním krokům a kvalifikované privatizaci, takže toto ministerstvo bylo zrušeno, aby nestálo v cestě, jak bych řekl neuváženým a divokým ideologicky podloženým krokům. (Tato i další citace jsou převzaty bez jakýchkoli zásahů ze stenografického záznamu vystoupení ministra Miroslava Grégra na sněmu Svazu průmyslu a dopravy ČR 17. září, který se konal v rámci letošního Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně.) Miroslav Grégr, vzděláním strojař, se pohyboval od roku 1954 v různých podnikových funkcích. Ještě před svým vstupem do KSČ v roce 1962 se stal jako mladý muž technickým náměstkem národního podniku Vagónka v České Lípě.
Tady, když se řekne lobby, tak je to pomalu jak něco nemravného nebo zapáchajícího. Tak je potřeba říct, že teda průmyslové lobby je to, které může postavit národní hospodářství a tento stát na nohy a ne, že je to nějaké nemravné nebo neetické seskupení… Narozdíl od mnohých makroekonomů a finančních a analytiků asi souhlasně s vámi se domnívám, že průmysl tuto zemi vždycky živil, živí a bude muset živit a jsem rád, že toto moje celoživotní krédo už převzali i ostatní význační politici a že se vlastně tato věc dostává nebo toto přesvědčení dostává i do podvědomí lidí, kteří o těchto věcech mají rozhodovat, kteří mají zjednávat nápravu. Jeho profesním a zřejmě i životním vrcholem bylo ředitelování výrobně hospodářské jednotky Desta Děčín, kam do nejvyšší funkce nastoupil v roce 1962.
Takže samozřejmě chci, abychom i aktivně participovali na jednáních o vstupu do NATO, to znamená, abychom prosazovali účast českého průmyslu na dodávkách pro českou armádu, ale samozřejmě i pro armády NATO a samozřejmě právě na tomto základě i prvořadě rozvíjet politiku offsetů … Chtěl bych, aby náš vstup do Evropské unie byl vstupem skutečně s napřímeným tělem, abychom tam nemuseli vcházet v předklonu a aby náš vstup do Evropského společenství nevyvolal hospodářský a společenský třesk. Média z něj udělala nechtěně a tak trochu zbytečně malou legendu. Přispěl k tomu i on sám, když neustále vypráví, co všechno zorganizoval a u čeho stál.
Nejsem tady samozřejmě mezi vámi poprvé, zúčastnil jsem se vašich zasedání jako poslanec a samozřejmě před tím jako generální ředitel a v době, kdy jsem zakládal ten svaz průmyslu, tak jako velice aktivní člen tohoto seskupení … Já si vzpomínám, když jsem vlastně formoval ten projekt fúze Škoda Mladá Boleslav - Volkswagen nebo to výběrové řízení, tak, když přijela první delegace z Voksburgu v čele s prezidentem dr. Hahnem, když jsme navštívili Mladou Boleslav, navštívili jsme Výzkumný ústav motorových vozidel v Libni a v superlativech nynější partneři ze Škody Mladá Boleslav hovořili o úrovni vývoje, o přístupech, perspektivách automobilového průmyslu v České republice. Pamatuji si, jak tam říkali: „Vždyť vy řešíte stejné problémy jako my, stejnými metodami apod. Protože se v 60. letech odborně angažoval v hospodářských reformách a nebál se říci, co si myslí, ocitl se od roku 1969 mimo KSČ a v roce 1970 také mimo svou velkou lásku - Destu Děčín, vyrábějící tehdy poměrně technicky vyspělé vysokozdvižné vozíky.
Tady prosím vás vždycky, když se hovoří o privatizaci, tak já osobně jsem byl vždycky nálepkován, že prostě nepřeji privatizaci, sociální demokracie také nepřeje privatizaci. To je zásadní omyl, ale rozdíl v přístupech spočívá v tom, že my chceme naprosto kvalitní, klasický způsob privatizace s vysoce renomovanými partnery, které zaručují dlouhodobý vývoj, výhled privatizovaných podniků. Dokonce se v roce 1969 dostal na několik měsíců do vazby, odkud mu ale pomohl tehdejší prezident Ludvík Svoboda, který znal Grégrova otce z druhého zahraničního odboje. Normalizaci v 70. letech i v následujícím desetiletí prožil Miroslav Grégr v národním podniku Stavby silnic a železnic.
Nedomnívám se, že český průmysl, tak jak je prezentováno, byl schopen obsazovat svými výrobky převážně nebo pouze východní trhy s nízkou náročností. Já si myslím, že český průmysl musel vždycky vyhovět a bude muset tak, jako každý průmysl na světě, požadavkům zákazníka a já samozřejmě pamatuji doby, kdy třeba ruský zákazník říkal, já tam nechci vysoký stupeň mechanizace, regulace. Já tam chci prostě pořádnou páku, aby člověk, který to ovládá ji neulomil a podobně, čili vlastně jsme vyhovovali určitým kritériím a určitým požadavkům, ale zase na druhou stranu pamatuji enormně vysoké požadavky dnes již na neexistujícím podniku v Českých loděnicích, kde říční registři požadovali enormně vysokou kvalitu, enormně vysoké standardy u sacích bagrů a myslím si, že pánové tady, generální ředitelé ČKD, škodovky Plzeň a další, mohou hovořit, jaké třeba byly požadavky, mám teď na mysli třeba ČKD, u dodávek pro kosmický výzkum, pro kosmické programy apod. Jeho doba přišla znovu v roce 1990, kdy se stal krátkodobě ministrem strojírenství a elektrotechniky a o rok později na pár let také znovu ředitelem Desty.
Následně na to přijela delegace německých průmyslníků, jaksi motivovaná těmito jednáními, a já jsem se s nimi loučil na německém velvyslanectví a opět dr. Hahn, místopředseda tehdejšího svazu průmyslu, říkal, když se moji kolegové vrátili z návštěvy z českých průmyslových podniků, upozorňuji, že se psalo druhé pololetí roku 1990, tak říkal, já jsem se domníval, když přijeli, že jako takoví opilí a oni zatím byli jako v euforii, okouzlení tím, co jako viděli. Takže já jsem samozřejmě nemohl říci, že dvacetiletý minulý vývoj toho normalizačního režimu náš průmysl nepoznamenal, ale byl v relativně dobré situaci a mohl se vyvíjet a odvíjet zcela jinak. Stal se členem sociální demokracie, kde má zřejmě silné postavení, protože ta ho vynesla letos v červenci do funkce ministra průmyslu a obchodu. Přesto však Miroslav Grégr zůstal dost rozpornou politickou osobou, protože hned po jeho jmenování ministrem se začalo mluvit o jeho odchodu z vlády. To si ale on nepřipouští a směle rýsuje energetické i jiné vize až hluboko do příštího tisíciletí. Když jsme se snažili zjistit, proč je vlastně ministrem, nikdo - ani nejmenované zdroje - nám nebyl schopen říci něco kloudného. To nejlepší, co jsme zjistili je, že „má v partaji pozici .
Myslím si, že u převážné většiny našich průmyslových podniků pořád existují ještě výrobky, které jsou schopny konkurovat ve světě technickými parametry, užitnými hodnotami, desingérským řešením, kvalitou výroby, poskytovaným servisem a podobně, ale stáváme se čím dále tím více nekonkurenceschopní cenovou nabídkou. Miroslav Grégr je otevřený a nic ze svých postojů a názorů v zásadě netají. Někteří političtí odpůrci ho nemohou vystát.
Musí být vytvořeny podmínky, aby tyto úvěry byly racionálně využity, aby ta technika, která se nakoupí, aby podpora, teda chci, aby proudila teda ve formě zcela tržních mechanismů, čili nikdo nemůže očekávat, já už jsem o tom hovořil mnohokrát, že pan Klaus, víte, že mě nazval, jak mi to řekl, že jsem socialistický plánovač a přerozdělovač, takže asi mnozí znají mou historii, takže nemám jaksi chuť to takhle, ale samozřejmě jedná se o zcela běžné principy a mechanismy, které jsou používány v tržní ekonomice. Jsou to principy, které budou samozřejmě opřeny o standardní metody, to znamená úroky, odpisy a daně. Z přiznání příjmů, které Miroslav Grégr odevzdával jako sociálnědemokratický poslanec sněmovny, vyplývá, že zrestituoval značný majetek. Je ženatý a má dvě děti.
Takže samozřejmě pokud tady nebude existovat dostatečně silná koupěschopná poptávka, jako jedna nádoba, ať na vnitřním trhu, nebo na zahraničním trhu, tak samozřejmě ta situace se podstatně zlepšovat nebude a samozřejmě těch podniků, které, řekl bych, mají dostatečnou zakázkovou náplň, je velice málo v této zemi, a kteří mají, tak je potřeba před nimi smeknout.
ČLÁNKY DO MAILU