Průmysl není ostuda

V roce 2016 až 2017 může být státní rozpočet vyrovnaný, tvrdí premiér Petr Nečas

Více než dvě stě miliard korun namísto sto třiceti pěti. Tolik by dle premiéra Petra Nečase mohl činit rozpočtový schodek v příštím roce, kdyby se jeho kabinet neodhodlal k výdajovým škrtům a návrhu úsporného rozpočtu. „Současnou výzvou je zastavit zadlužování země. Bez aktivního přístupu by se schodek rozpočtu v příštím roce pohyboval mezi šesti až sedmi procenty hrubého domácího produktu. Varovná totiž není ani tak výše českého veřejného dluhu, ale především dynamika jeho růstu,“ řekl předseda vlády na prvním podzimním diskusním setkání EURO Business Breakfast s názvem Vládní ekonomický program: Zázraky a realita. Uskutečnilo se minulé pondělí v pražské restauraci Mlýnec a jeho partnery byly společnosti Veolia Voda, Ernst & Young, ČEZ, GE Money Bank a Logica Czech Republic.

Reformy přijdou později Přestože se úspora mnoha desítek miliard korun zdá být vysoká, premiér varoval, že ani sražení deficitu rozpočtu na zmíněných 135 miliard není důvodem k nadšení. „I takový schodek je totiž velkou zátěží pro české veřejné finance a musíme v jeho snižování pokračovat. Letos jej chceme udržet na hranici 5,3 procenta HDP a již v roce 2013 by měl deficit klesnout pod tři procenta HDP,“ doplnil Nečas. Dodal, že v roce 2016 nebo 2017 by za předpokladu ekonomického růstu měl být státní rozpočet vyrovnaný. Upozornil rovněž, že současné jednání kabinetu nelze označit za reformy. „Jde jen o záchranné kroky, aby Česká republika dokázala udržet konkurenceschopnost a čelit demografickému vývoji. Brzy ale musíme provést zásadní změny na výdajové straně rozpočtu, zejména v penzijním systému a ve zdravotnictví,“ konstatoval Nečas s tím, že celkem se v těchto dvou oblastech každoročně utratí kolem 570 miliard korun.

Unikátní příležitost Petr Nečas zdůraznil, že jím vedený kabinet má širší ambice než jen reformu veřejných financí. „Nehovoříme pouze o aktuální potřebě zachránit veřejné rozpočty, ale i o nutné modernizaci celé země,“ uvedl předseda vlády a vyjmenoval další významné změny. „Nezbytná je reforma sociálního systému a trhu práce. Také musíme zjednodušit a restrukturalizovat daňový systém tak, aby rozpočet nebyl tolik závislý na odvodech na sociální zabezpečení a přímých daních, protože nepřímé daně, zejména daň z přidané hodnoty, vykazují vysokou míru rezistence proti výkyvům ekonomického cyklu,“ upřesnil Nečas s tím, že členové kabinetu si jsou vědomi unikátní příležitosti k uskutečnění reforem ve všech sektorech, které jim dává většina 118 hlasů.
„Pro srovnání vláda Václava Klause se v roce 1992 opírala o 105 mandátů,“ zdůraznil premiér a upozornil na příčiny nutných proměn. „Jde především o nekompromisní tlak demografických změn. Nyní na jednoho člověka platícího odvody na sociální pojištění připadá půl důchodce a za čtyřicet let to již bude jedna ku jedné. My tomuto vývoji náš penzijní, sociální a zdravotní systém přizpůsobit prostě musíme,“ vysvětlil Nečas.

Kde ještě škrtat? Setkání EURO Business Breakfast s Petrem Nečasem nebylo jen rétorickým cvičením českého premiéra, naopak ukázalo, jak silně se domácí podnikatelská a manažerská elita zajímá o reformní kroky vlády. Manažeři kladli Nečasovi řadu dotazů, mnohé z nich směřovaly ke struktuře škrtů vládních výdajů, zejména ke snižování investic do dopravní infrastruktury. „Otázka je kde škrtat a jak. Například naprosto nechápu, proč se místo investic neškrtají zbytečná pracovní místa ve státních institucích. Prostě je to zase nejjednodušší – taková investice jako most v Bohumíně si nevezme ceduli a nepůjde demonstrovat před Úřad vlád. Zato zaměstnanci organizací, jako je Ředitelství silnic a dálnic, ano,“ řekl Podnikatel roku 2007 a majitel společnosti Best Tomáš Březina. „Má-li být provedena skutečná reforma strukturálního typu, řada institucí zanikne. Jsem přesvědčen, že se obejdeme třeba bez Státního fondu dopravní infrastruktury. Dnes máme již taková rozpočtová pravidla, že tento institut nepotřebujeme,“ odpověděl Březinovi Nečas.
Dalším tématem, které zaznělo, byla konkurenceschopnost ve všech možných podobách. „Zatím se veškerá mediální diskuse točí kolem snižování zadlužení, mě však zajímá, zda se nová vláda zajímá o to, jak zvýšit výkonnost ekonomiky v globálním srovnání,“ zeptal se ředitel společnosti Oracle Czech Zdeněk Pilz. „Máme-li dosáhnout dlouhodobé konkurenceschopnosti, je třeba klást důraz na vědu, výzkum a inovace. To je také jediná položka, která se v rozpočtu na příští rok nekrátí. Musíme zavést moderní systém posuzování výsledků vědeckého bádání, zaměřit se na podporu vynikajících oborů a podporu výzkumných univerzit,“ potvrdil premiér.

Zrádné ekovlny Další dotazy přítomných byznysmenů mířily ke konkurenceschopnosti tuzemských firem, například generální ředitel společnosti Linde Gas Petr Choulík upozornil na chystané zdražení elektrické energie kvůli podpoře energie z obnovitelných zdrojů: „To se výrazně podepíše na exportní výkonnosti našeho průmyslu a mnohé firmy to neustojí.“ K Choulíkovi se přidal i šéfredaktor týdeníku EURO Pavel Páral, který premiéra Nečase požádal o vyvození konkrétních důsledků z nastalé situace a pojmenování jejích viníků. „Rozhodně nechceme být pasivním divákem, naopak intenzivně jednáme o celé paletě opatření, aby nedošlo ke skokovému nárůstu cen elektřiny, jehož dopady si velmi dobře uvědomujeme,“ odpověděl Nečas. Fotovoltaický boom opět potvrdil, že naskakování na různé módní ekovlny je problematické. Kromě solárních elektráren špatně dopadla i biopaliva, došlo k pozdržení rozvoje jaderné energetiky a obávám se, že další komplikace nám připraví i biomasa,“ vyjádřil obavy předseda české vlády.

Století Číny Ve svém vystoupení Petr Nečas rovněž varoval před násilnou změnou základních charakteristik české ekonomiky. „Jestliže průmysl a stavebnictví tvoří čtyřicet procent našeho HDP, nejedná se o nějakou ostudu či důvod k znepokojení. Naopak to může být, podaří-li se nám zlepšit schopnost zavádět inovace a reformovat vzdělávací systém, velkou konkurenční výhodou,“ řekl Nečas, kterého účastníci setkání EURO Business Breakfast vyzývali k podpoře exportu českých firem do konkrétních teritorií. „Příštích sto let bude velmi silně ovlivněno Čínou, proto naše vláda musí zformulovat vůči této zemi nějaké vstřícné stanovisko a určitě by pan premiér měl v příštím roce zvážit cestu do této země,“ řekl například prezident panevropské společnosti pro kulturu, vzdělávání a vědecko-technickou spolupráci Comenius Karel Muzikář. „Naše spolupráce s Čínou je věcí ekonomické nutnosti, navíc potřebujeme navyšovat vývoz mimo Evropskou unii. Přesto nesmíme kvůli byznysu zcela rezignovat na hodnoty, ze kterých naše civilizace vychází. Jsem ale přesvědčen, že vyvážený přístup je možný,“ odvětil Nečas.