Průmyslová výroba v Česku po březnovém poklesu stoupla v dubnu bez očištění o sezonní vlivy meziročně o 5,5 procenta. Oznámil to dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Nejvíce k tomu přispěla výroba motorových vozidel. Po očištění o vliv počtu pracovních dnů ale výroba reálně meziročně klesla o 0,2 procenta a meziměsíčně o 0,9 procenta. Podle analytiků se průmysl po dlouhé jízdě na plné obrátky začal zadrhávat.
V březnu průmyslová výroba po desetiměsíčním růstu meziročně klesla bez očištění o sezonní vlivy podle dnešních revidovaných výsledků o 1,5 procenta. V dubnu se neočištěné výsledky průmyslu vrátily k růstu. Podle ČSÚ k tomu pomohla hlavně meziroční posílení výroby motorových vozidel, přívěsů a návěsů o 11,4 procenta, výroby kovových konstrukcí a kovodělných výrobků o 13,6 procenta a výroby elektrických zařízení o 14,7 procenta.
Pokles naopak statistici zaznamenali u výroby a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu o 18 procent či u výroby ostatních dopravních prostředků a zařízení o 8,2 procenta. Mírně se snížila i produkce pryžových a plastových výrobků, a to o 0,8 procenta.
Zdroj: IEconomics.com
Tržby z průmyslové činnosti v dubnu meziročně vzrostly o 4,6 procenta. Stoupla hodnota nových zakázek, ve vybraných odvětvích se oproti loňsku zvýšila o 0,6 procenta. Hodnota zakázek ze zahraničí sice klesla o 0,4 procenta, ale hodnota tuzemských stoupla o 2,9 procenta. Průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslových podnicích s 50 a více pracovníky meziročně vzrostl o 2,1 procenta a průměrná hrubá měsíční mzda těchto zaměstnanců stoupla o 9,2 procenta na 34.437 korun.
„Průmyslová produkce byla v dubnu ovlivněna zejména vyšším počtem pracovních dní. Pokud od tohoto vlivu abstrahujeme, pak v meziročním srovnání mírně klesla,“ zhodnotil výsledky ředitel sekce produkčních statistik ČSÚ Jan Ernest. „Tento stav byl ovlivněn zejména odstávkami významných výrobních zařízení, a to v rafinérském zpracování ropy a v energetice,“ doplnil.
Analytici: Průmyslu dochází dech
„Na průmyslu je vidět, že mu dochází dech a prostor pro jeho další expanzi je již docela omezený v důsledku naplněnosti kapacit i nedostatku lidí,“ uvedla analytička ČSOB Irena Procházková. Dubnové číslo ovšem výrazně ovlivnil propad energetiky, takže aktuální čísla vypadají ještě horší, než ve skutečnosti jsou. Podle statistik nových zakázek žádný dramatický nárůst nelze od průmyslu ani v dalších měsících očekávat, takže expanze výrazně ubere na tempu. „Nakonec je to i důvod, proč očekáváme další zpomalení růstu celé ekonomiky,“ dodala.
Data o dubnovém výkonu tuzemského průmyslu nijak neoslnila a výsledek nelze svést jen na odstávky v některých odvětvích, doplnil analytik Generali Investments Radomír Jáč. Zklamáním je podle něj vývoj nových průmyslových objednávek, jež meziročně vykázaly jen nepatrný růst, když zakázky ze zahraničí dokonce poklesly.
Situace v tuzemském průmyslu poměrně věrně kopíruje vývoj průmyslových podmínek v Německu, kde se optimismus ohledně budoucí průmyslové produkce aktuálně propadl nejníže od října 2015, upozornil analytik Cyrrusu Lukáš Kovanda. Předpokládá, že vlivem započatých tarifních opatření USA namířených proti dovozu oceli a hliníku z EU se sentiment v německém průmyslu v červnu dále zhorší. To negativně poznamená také podmínky a produkci v průmyslu tuzemském.
Analytik ING Bank Jakub Seidler míní, že dubnová průmyslová produkce byla ovlivněna řadou jednorázových vlivů a slabší dynamiku tak není nutné přeceňovat. Celkově je však dynamika průmyslu v letošním roce slabší, což souvisí s vysokou srovnávací základnou minulého roku, omezenými kapacitami výrobců a zpomalováním váhově nejvýznamnější výroby automobilů. I přesto však řada významných tuzemských průmyslových odvětví zůstává letos nadále silná a roste od pěti do deseti procent, podotkl.
Dále čtěte:
