Průmyslová výroba v červenci zrychlila meziroční růst na 3,3 procenta po červnovém revidovaném růstu tři procenta. Dařilo se mimo jiné výrobě aut, strojů a zařízení i kovovýrobě. Pokles naopak zaznamenaly výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla či výroba ostatních dopravních prostředků, tedy lodí, lokomotiv, letadel či jízdních kol. Stavební výroba v červenci reálně meziročně zpomalila růst na 1,8 procenta po červnovém revidovaném růstu osm procent.
Proti předchozímu měsíci byla průmyslová produkce po vyloučení sezonních vlivů reálně nižší o 9,8 procenta. Tak výrazný pokles ovlivnilo čerpání celozávodních dovolených ve významných podnicích, uvedli statistici.
Podle statistiků přispěla nejvíce k meziročnímu růstu produkce motorových vozidel, přívěsů a návěsů, která byla vyšší o 17,1 procenta. Výroba strojů a zařízení vzrostla o 9,4 procenta, výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků o 5,3 procenta. Naopak produkce a rozvod elektřiny, plynu a tepla klesla o osm procent, výroba ostatních dopravních prostředků se snížila o 28,1 procenta. Pokles o 14,3 procenta zaznamenala těžba a dobývání.
Zdroj: ČSÚ
Tržby z průmyslové činnosti v běžných cenách v červenci meziročně stouply o sedm procent. Hodnota nových zakázek ve vybraných odvětvích meziročně vzrostla o 7,6 procenta. Nové zakázky ze zahraničí se podle ČSÚ zvýšily o 8,5 procenta, tuzemské nové zakázky vzrostly o 5,8 procenta.
V průmyslových podnicích, které zaměstnávají více než 50 lidí, se v červenci meziročně zvýšil počet zaměstnanců o 1,9 procenta. Průměrná hrubá měsíční mzda těchto pracovníků meziročně vzrostla o 7,4 procenta a činila 31 197 korun.
Za zmínku podle analytika Generali Investments Radomíra Jáče stojí fakt že průmyslová výroba sice zaostala za očekáváním trhu, meziroční růst průmyslových tržeb a zakázek však byl v červenci velmi slušný a celkový obrázek je stále pozitivní. Tuzemský průmysl profituje jak z růstu domácí poptávky, tak z příznivého vnějšího prostředí, což se pozitivně projevuje na exportech, dodal.
K důvodům ztráty dynamiky patří podle analytika Cyrrusu Lukáše Kovandy ochabování poptávky po automobilech, klíčovém tuzemském průmyslovém a vývozním artiklu. Dále upozornil na to, že se českému průmyslu za stávající situace na trhu práce nedostávají až desetitisíce vhodných pracovníků. Připomněl také s tím související sílící tlak na růst mezd, který společně s posilující korunou snižuje konkurenceschopnost tuzemské průmyslové výroby a exportu. „V následujících měsících budeme svědky slábnoucí dynamiky českého vývozu a navázaného průmyslu,“ podotkl.
Stavebních povolení se v červenci vydalo méně
Stavební úřady letos v červenci vydaly 6895 stavebních povolení, meziročně se jejich počet snížil o 1,7 procenta. Orientační hodnota těchto staveb se proti loňskému červenci zvýšila o polovinu na 33,2 miliardy korun.
Zdroj: ČSÚ
V červenci se začalo stavět 2612 bytů, což je o 36,8 procenta více než ve stejném období loni. Počet dokončených bytů pak meziročně vzrostl o 13,3 procenta na 2007 bytů.
Pracovníků ve stavebních firmách s 50 a více zaměstnanci v červenci meziročně ubylo o 1,7 procenta. Jejich průměrná hrubá měsíční nominální mzda vzrostla oproti loňskému červenci o 1,4 procenta na 35 238 korun.
Analytici: Stavebnictví brzdí nepřipravenost velkých zakázek
Podle analytika ČSOB Petra Dufka stále chybí nové zakázky veřejného sektoru. „Peníze na ně sice jsou, ale stavební firmy vlastně nemají co stavět. Jde o letitý problém nepřipravenosti nových projektů, s nimiž se Česko potýká vlastně už více než pět let,“ doplnil analytik.
Analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek uvedl, že nově uzavřené zakázky v prvním pololetí solidně vzrostly, v červenci se to však ještě neprojevilo. „Efekt tohoto přírůstku se projeví až na podzim. Pozitivní vývoj naopak zaznamenává výstavba bytů. Týká se i Prahy, pro kterou je ovšem srovnání zkreslené loňskou extrémně nízkou základnou,“ dodal Sobíšek. Pro letošek odhaduje růst stavebnictví o pět procent.
Podobný vývoj očekává také analytička Komerční banky Jana Steckerová. „Předpokládáme, že v následujících měsících se začne projevovat vyšší čerpání peněz z evropských fondů, ale i rostoucí investiční aktivita soukromého sektoru. Peníze z fondů EU by měly směřovat především do velkých infrastrukturních projektů a rozpohybovat tak inženýrské stavitelství, které kvůli pomalému náběhu projektů bylo dosud brzdou,“ sdělila Steckerová.
Podle prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR Václava Matyáše je špatná připravenost velkých staveb způsobena hlavně dlouhodobě nevyhovující stavební legislativou. „Svědčí o tom i velmi rozpačitý postup při zahajování staveb, kterým Evropská komise udělila výjimku z procesu EIA (posuzování vlivu staveb na životní prostředí). Potěšitelný je fakt, že se daří meziročně zvyšovat počet zahájených i dokončených staveb,“ uvedl Matyáš.
Analytik společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda předpokládá, že stavebnictví má před sebou příznivé období, v jehož průběhu se znatelně zotaví. „Stavebnictví se stále vzpamatovává z hlubokého a táhlého propadu, který způsobily dopady světové finanční krize. S oživováním investiční činnosti vlády i soukromé sféry lze předpokládat další růst stavebnictví, který umocní jeho poměrně nízká základna,“ dodal Kovanda.
Přečtěte si také:
Velký byznys. Česko zažívá obrovský nárůst zájmu o výrobu li-ion baterií
Zlaté české ručičky? Reaktor už nepostaví
Krásná předběžná čísla aneb Doporučená četba před volbami
