Menu Zavřít

Průmyslové zóny chybějí hlavně v malých městech

19. 1. 2004
Autor: Euro.cz

AGENTURA CZECHINVEST ZPROSTŘEDKOVALA VLONI ŠEDESÁT INVESTIČNÍCH PROJEKTŮ ZA 1,2 MILIARDY DOLARŮ (TÉMĚŘ 38 MILIARD KORUN). OPROTI ROKU 2002 TO ZNAMENÁ MÍRNÝ NÁRŮST ZHRUBA O 160 MILIONU DOLARŮ. INVESTIČNÍ PROJEKTY MAJÍ VYTVOŘIT BEZMÁLA DVANÁCT TISÍC PRACOVNÍCH MÍST.

Do Česka přicházejí složitější výroby a služby Podle CzechInvestu nastal vloni také radikální posun v kvalitě přicházejících investic. Vedle tradičních výrobních projektů se podařilo nastartovat příliv náročných projektů z oblasti výzkumu, vývoje a sdílených služeb. Letos by mělo více investic směřovat do strategických služeb. Podporu však budou mít i investice do tradičních odvětví, například dřevozpracujícího, která zaměstnávají lidi s nižší kvalifikací. „Jsme rádi, že náš program na podporu technologických center a strategických služeb je v motivaci investorů tak účinný. Projekty vývojových středisek a center sdílených služeb už představují plnou třetinu všech loňských žádostí o poskytnutí veřejné podpory,“ uvedl náměstek ministra průmyslu a obchodu Václav Petříček. ZÁLEŽÍ NA DOSTUPNOSTI KVALIFIKOVANÝCH LIDÍ Například největší logistická společnost na světě, DHL, vybuduje v Praze své evropské centrum služeb pro informační technologie. Jedná se o největší projekt v oblasti IT služeb v Evropě v posledních letech. Přední světová poradenská firma Accenture rozšíří svou evropskou centrálu v Praze o stovky odborníků na finanční a účetní služby. Významní investoři míří i na Moravu. V Brně založil své globální vývojové centrum Honeywell. V Olomouci vybuduje opravárenské centrum Olympus. „Změna struktury investic od kvantity ke kvalitě je vítaná hlavně proto, že projekty s vyšší přidanou hodnotou jsou náročnější na kvalifikovanou pracovní sílu. Nový typ investic přispívá k budování znalostní ekonomiky v České republice, což je zároveň jeden ze základních cílů Lisabonské strategie hospodářského rozvoje Evropské unie,“ řekl generální ředitel CzechInvestu Martin Jahn. Upozornil také, že další rozvoj investic tohoto typu se bude odvíjet hlavně od počtu a kvality absolventů technických oborů, kteří budou v tuzemsku k dispozici. PŘEDNOST BUDE MÍT REGENERACE ZÓN CzechInvest pokračoval vloni také v Programu na podporu rozvoje průmyslových zón. Díky němu dostalo podporu jedenáct průmyslových zón. Pokud by příliv investic byl v příštích letech stejný jako dosud, hrozí nedostatek připravených průmyslových zón. Ty chybějí hlavně v menších městech. Vloni také odstartoval projekt Strategie regenerace „brownfieldů“. Jde o staré opuštěné továrny, haly a pozemky uvnitř měst, které ztratily svou funkci, představují ekologickou zátěž a jsou zdevastované. Staré a nefunkční objekty by se tak mohly změnit v prosperující multifunkční centra a výrobní areály. Britská společnost Parsons Brinckerhoff ve spolupráci s dalšími českými i evropskými experty vypracuje do konce letošního roku studii, která navrhne možnosti dalšího využití opuštěných průmyslových areálů v Ústeckém a Moravskoslezském kraji. „Naším úkolem je posoudit možnosti rozvoje jednotlivých míst, připravit plán pro jejich rekultivaci a obnovu a vytvoření místní infrastruktury. Důležitá je i otázka peněz. Navrhneme také možnosti finančního zajištění, ať už z domácích zdrojů nebo například ze strukturálních fondů Evropské unie,“ uvedl vedoucí týmu z Ústí nad Labem Alex Hamilton. NA PROJEKT PŘISPÍVÁ PHARE Projekt strategie regenerace opuštěných továrních objektů se hradí z prostředků EU, konkrétně programu Phare 2001. Na projekt připadlo 1,75 milionu eur (asi 55 milionů korun). V databázi projektu je přes dvě stě starých průmyslových areálů. Příkladem regenerace je žatecká zóna Triangle na území bývalého letiště. V loňském roce se dvakrát zdálo, že už našla svého velkého investora. V prvním případě to byla francouzská automobilka PSA, která se nakonec rozhodla pro Slovensko, ve druhém jihokorejská automobilka Hyundai, která do Žatce také nezamíří. Jahn je však přesvědčen, že zóna svého velkého investora brzy získá. V úvahu podle něho nepřichází pouze automobilový průmysl, ale i oblast mikroelektroniky nebo letectví. PODÍL JEDNOTLIVÝCH SEKTORŮ NA OBJEMU INVESTIC ZPROSTŘEDKOVANÝCH CZECHINVESTEM V ROCE 2003

strategické služby 15 %

plastikářský 7 %

strojírenský 2 %

stavební 1 %

dřevozpracující 15 %

chemický 16 %

elektronický 6 %

automobilový 31 %

bitcoin_skoleni

ostatní 7 %

Pramen: CzechInvest **PODPORU ZÍSKALY I ČESKÉ PODNIKY Vloni získalo veřejnou podporu také několik českých společností. Patří k nim například projekt české konstruktérské společnosti Swell. Ta buduje na Jičínsku špičkové technologické centrum pro výzkum vlastností materiálů používaných v automobilovém a leteckém průmyslu (viz Profit 3/2004). Investiční pobídku dostal také výrobce nábytku Kovona Systém, který buduje výrobní závod v Českém Těšíně. Juta investuje v příštích dvou letech 833,7 milionu korun do rozšíření stávající produkce a nově do výroby pytlů a sítí, technických materiálů pro stavebnictví a průmyslové účely a obalových materiálů. Vytvoří celkem 83 nová pracovní místa a většinu produkce vyveze. Produkci zajistí stávající závody ve Dvoře Králové nad Labem, Jaroměři, Bernarticích a Úpici. Rubena investuje do rozšíření výroby pryžokovových a pryžových dílců, velkoplášťů a velkoduší pro automobilový průmysl 590 milionů korun. Vytvoří 46 nových pracovních míst a zajistí práci 2 479 lidem ze stávající výroby. Hlavními odběrateli budou společnosti VW, Ford, Volvo, TRW a Continental. Juta a Rubena získaly investiční pobídky ve formě pětiletých daňových prázdnin na přírůstek daně z příjmu a jsou osvobozeny od povinnosti uhradit dovozní clo na stroje a zařízení. ZPD Hodonín chce proinvestovat 242,6 milionu korun do rozšíření výroby velkoplošných laťovek v Hodoníně a vytvořit tak 59 nových pracovních míst. Společnost získala pobídku ve formě pětiletých daňových prázdnin na přírůstek daně z příjmu, 200 tisíc korun na každé nově vytvořené pracovní místo a bude osvobozena od povinnosti uhradit dovozní clo na stroje a zařízení. Pobídku dostala také brněnská firma Tescan s necelými padesáti zaměstnanci, a to pro svůj projekt vývoje elektronových mikroskopů (viz Profit 39/2003). Celkově už získalo od počátku existence systému investičních pobídek podporu 27 českých společností. (dr)

  • Našli jste v článku chybu?