"Nevím, jestli najdeme v nedávné historii analogii. Tou nejlepší je možná druhá světová válka," poznamenala Kristin Dziczeková z michiganského institutu Center for Automotive Research (CAR). "Všechny automobilky? Ve všech regionech světa? Myslím, že něco takového se ještě nikdy nestalo," dodává.
Timothy Guinnane, který se na Yaleově univerzitě zabývá hospodářskými dějinami, je toho názoru, že lepší paralelu představuje období po roce 1945, zejména poválečné Německo, "kde se na pár měsíců zastavila celá země".
Guinnane připomíná, že situace v Evropě a v USA se odvíjí podle čínského vzoru, kde se život po šestitýdenní odstávce začal vracet k normálu. Zdůrazňuje také, že zatím není jasné, zda bude mít pandemie dlouhodobý dopad na americké hospodářství. "Pokud bychom se toho viru mávnutím rukou zítra zbavili, za týden bychom dosáhli normálu," říká historik. "Takže to není jako válka," uzavřel.
Den, kdy se svět zastavil
Ekonomové banky JPMorgan Chase & Co proti tomu zprávu klientům o zpomalení světové ekonomiky nazvali Den, kdy se svět zastavil. "Není už žádných pochyb o tom, že nejdelší zaznamenaný (hospodářský) rozmach v tomto čtvrtletí skončí," konstatovali.
Bloomberg v kontextu nynější odstávky připomíná, že už loňský rok nebyl kvůli americko-čínské obchodní válce pro mnoho výrobců po celém světě příznivý. Dopadalo na ně zvyšování cel a propad obchodních investic. Německo, tedy evropský průmyslový gigant, stálo před rozpukem pandemie na pokraji recese. Produkce amerických výrobců se loni snížila o 0,2 procenta.
Cesta vpřed, tedy to, co bude následovat, se jeví pochmurně, poznamenává Bloomberg. Průmyslová výroba v Číně se v lednu a únoru podle oficiální dat meziročně snížila o 15,7 procenta. Analytici i vláda v Pekingu teď očekávají nejpomalejší hospodářský růst od roku 1976, kdy zemřel Mao Ce-tug a skončila kulturní revoluce.