Česko bude podle ministryně pro místní rozvoj Věry Jourové muset do Bruselu vrátit desítky miliard
Česká ministerstva hasí průšvih s nečerpanými eurodotacemi. Za uplynulý rok je Česko v jejich čerpání vůbec nejhorší zemí z celé Unie. Z celkových 16 miliard korun, které jsme mohli využít, budeme muset plných deset miliard vrátit. Na ministerstvech nyní úředníci chystají seznamy projektů, kde se dají peníze rychle využít, a také seznam těch, kde je naopak velké riziko, že se nestihnou včas dokončit. Podle odhadu ministryně pro místní rozvoj Věry Jourové (ANO) bude na konci programovacího období v roce 2015 možná Česko celkově odepisovat kolem šedesáti miliard korun.
„Černé prognózy, které se stávají stále více realistickými, jsou deset nevyčerpaných miliard z loňska, dalších 24 bude zřejmě letos a 26 v roce 2015,“ řekla týdeníku Euro ministryně Věra Jourová. Ani to nemusí být konečná částka. Ministryně do výhledu nezapočítává možné sankce za chyby v projektech a také rozjeté plány, které mohou zkrachovat úplně. Největší potenciální riziko panuje na ministerstvech, kde investují nejvíce peněz, tedy v resortech dopravy, životního prostředí a školství.
Cokoli použitelného Ministři proto dostali za úkol, aby do dubna sepsali inventuru evropských projektů. Jejich mise se dá popsat jako záchranný plán.
Mají za úkol přeskupit zaměstnance tak, aby se evropské agendě věnoval co možná největší počet lidí. Tipovat budou projekty, které mají skluz a zřejmě se nestihnou dokončit v daném termínu, mezi jejich úkoly také patří sahat do šuplíků a oprašovat takzvané spící projekty. Mají-li připravenou dokumentaci, je dost dobře možné, že se na ně dostane řada a potečou do nich peníze z těch méně úspěšných. „Pokud uvidíme, že se velké projekty nedaří dotáhnout, budeme jednat o rozdělení na více fází. Po jednání s Evropskou komisí bychom v nich pak pokračovali v dalším programovacím období,“ plánuje ministryně.
Zálohu už chystá třeba Správa železniční dopravní cesty spadající pod ministerstvo dopravy. Úřad má seznam takzvaných náhradních projektů, kam by chtěl peníze nasměrovat, pokud se nepovedou už rozjeté investice. Patří mezi ně zejména oprava alternativních železničních tratí k hlavním koridorům, které využívá nákladní doprava a nejsou v dobrém stavu.
Kam mají uvolněné peníze v rámci jednotlivých operačních programů putovat, určuje přitom spíše čas než vládní priority. „Tam už asi jiná priorita být ani nemůže,“ soudí ministryně Jourová.
Sama měla před časem schůzku s eurokomisařem pro regionální rozvoj Johannesem Hahnem. Pokud bude snaha ministerstva úspěšná, Evropa povolí výjimky a Česko bude vracet ve finále za loňský rok méně než deset miliard korun. „Argumentovali jsme příchodem povodní, které řadu prací zdržely, následky finanční krize a dalšími aspekty. Existuje ještě šance, že Evropská komise přistoupí na to, abychom nemuseli vracet celou částku,“ míní Věra Jourová. Zbytečná byrokracie?
Odborníci se nedočerpání peněz příliš nediví. „Jde o důsledek přehnané byrokracie českých kontrolorů, kteří u nás na dotace dohlížejí.
Kontroly projektů k veřejným zakázkám často vedou neodborně. Důsledkem jsou časové průtahy, během nichž příjemci dotací musejí vysvětlovat, co je a co už není v souladu se zákony. Kontroloři se také často zaměřují pouze na formální chyby, které na zadávací řízení nemají žádný vliv, a za ty pak zcela nesmyslně krátí žadatelům dotace,“ tvrdí Lucie Žilková, právnička společnosti Otidea, která se veřejnými zakázkami zabývá.
Vláda také na začátku měsíce schválila rychlé spuštění některých dopravních projektů či záměr ministerstva životního prostředí poslat tři miliardy korun na zateplování veřejných budov. Ministerstva teď mají za úkol vytipovat, kterých budov v jejich resortech by se to mohlo týkat. Žádosti budou moci posílat i obce, města, kraje, příspěvkové organizace nebo například státní podniky. Právě Operační program Životní prostředí je z hlediska čerpání peněz z evropských fondů tím nejproblematičtějším. Jen loni nevyčerpal takřka 5,3 miliardy korun, na něž měl nárok.
Mezi hlavní potíže, které způsobují špatné čerpání eurodotací, patří podle šéfky resortu zejména složitý systém schvalování projektů a jejich špatné plánování v čase.
Pro příští programovací období chce kabinet Bohuslava Sobotky změnit některé zákony, které mají na čerpání eurodotací vliv.
Příkladem může být třeba zákon o zadávání veřejných zakázek nebo o posuzování vlivu staveb na životní prostředí. Ten současný je v rozporu s evropskými regulemi a hrozí neuznání velkého objemu dotací.
Česko mohlo v programovacím období let 2007 až 2013 získat až 800 miliard korun. Domácí příjemci dotací z evropských fondů z toho dostali k začátku letošního ledna 514,9 miliardy korun. Jde o 63,7 procenta z celkové částky. Z dosud vyplacené částky požádalo ministerstvo financí Evropskou komisi o proplacení 385,5 miliardy korun, tedy 47,7 procenta celkové částky. Právě tuto sumu považují úřady za skutečně vyčerpané dotace. l
„Pokud uvidíme, že se velké projekty nedaří dotáhnout, budeme jednat o rozdělení na více fází. Po jednání s Evropskou komisí bychom v nich pak pokračovali v dalším programovacím období,“ říká ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová.
O autorovi| Petr Weikert • weikert@mf.cz
