Banky již přišly o 300 miliard dolarů
Sektorem, který v současné době drží v důsledku americké hypoteční krize černého Petra, je jednoznačně bankovnictví. Severoamerické a západoevropské banky ztratily jen ve druhé polovině loňského roku 695 miliard dolarů ze své tržní hodnoty. Tato částka převyšuje hodnotu hrubého domácího produktu, který ročně vyprodukuje celé Nizozemsko. V globálním měřítku vzrostla loni tržní kapitalizace bank o pouhá 2,4 procenta a dosáhla 8,3 bilionu dolarů. Poprvé za posledních pět let tento ukazatel nezaznamenal dvouciferných hodnot. K tomu, že se globálně alespoň mírně zvýšila kapitalizace bankovních domů, pomohly hlavně banky z rozvíjejících se trhů. Ty nejúspěšnější pocházejí ze zemí skupiny BRIC – tedy Brazílie, Ruska, Indie a z Číny. Tržní hodnota tamních finančních ústavů přidala 753 miliard dolarů a jejich podíl na kapitalizaci bank za celý svět se zvýšil z jedenácti procent na devatenáct.
Čínská ICBC se dle tržní kapitalizace stala největší bankou na světě a nahradila Citigroup, které prvenství na žebříčku patřilo několik let. Z třicítky bankovních titánů vypadla taková jména, jako jsou Merrill Lynch, Morgan Stanley, U.S.Bancorp, HBOS či Lloyds TSB. Právě některé z těchto bank v důsledku rizikových investic do amerických cenných papírů zajištěných nebonitními hypotékami přišly o miliardové sumy. Jen do konce minulého roku ohlásila investiční banka Merrill Lynch, že odepsala 22,5 miliardy dolarů, Morgan Stanley přišla o 9,4 miliardy dolarů. Neslavné prvenství v tomto ohledu patří švýcarské UBS, jejíž celkové ztráty se dotkly hranice 37 miliard dolarů. Přitom UBS byla vždy považována za příklad obezřetného, ale výnosného bankovního podnikání. Miliardové ztráty stály křeslo předsedu představenstva banky Marcela Ospela. Dohromady ztratily banky kvůli krizi již 300 miliard dolarů. Na jakou částku bude znít konečný účet, si dnes nikdo s určitostí odhadnout netroufá. Pravděpodobně ale bude pokořena hranice půl bilionu dolarů. Šéf Fedu Ben Bernake přitom ještě na začátku roku věřil, že se tak nestane.
Ušetřeny turbulencí na finančních trzích nezůstaly ani české banky. Přestože popírají, že by přímo nakupovaly rizikové cenné papíry. Připouštějí ale, že se mění jejich postoj k půjčování peněz. Poprvé také hovoří o tom, že hypoteční trh v Česku není zcela bez rizik, o čemž nás v polovině loňského roku, tedy na začátku krize, jednohlasně přesvědčovaly. A nelehké časy mají možná teprve před sebou. Zatím totiž není jasné, zda si ztráty z rizikových investic nebudou chtít jejich matky částečně zalepit právě z dividend dcer. Ekonomové očekávají, že podniky začnou stahovat dividendy ve druhém nebo třetím čtvrtletí letošního roku.
Analytici varují, že se finanční krize může dále rozšířit. Ušetřeny by nebyly hedgeové fondy, pojišťovny či penzijní fondy. Až přílišná opatrnost bank poskytovat úvěry škodí dalším sektorům. Diskuse se již netočí kolem toho, zda se Spojené státy ocitnou v recesi či nikoliv, ale jestli již recesi zažívají. Odhady očekávaného růstu mění i Evropa. Samozřejmě že směrem dolů.
Každý vyhlíží, kdy krize skončí. Je pravda, že burzy na zveřejnění dalších bankovních ztrát nereagují tak nervózně, jak tomu bylo na přelomu roku. Makléřské společnosti již začaly doporučovat nákup akcií některých bank. I přesto ale ekonomové nedoufají v brzké vyléčení všech problémů. Největší optimisté hovoří o změně trendu ve druhé polovině letošního roku. „Zlepšení nepřijde dříve než na začátku roku 2009. Až tehdy se dostatečně sníží počet domů na nemovitostním trhu v USA a stabilizují se tak jejich ceny,“ konstatoval na konferenci v Tokiu bývalý šéf amerického Fedu Alan Greenspan. Pokud se ukáže, že má pravdu právě on, jehož slovům část investorů stále přikládá značnou váhu, není bankám stále co závidět.
