Obama obměňuje tým ekonomických poradců. Na scénu se vrací veteráni Clintonovy éry
Několik důležitých osobností, které stály po boku prezidenta Obamy v průběhu prvních dvou let jeho funkčního období, v posledních dnech či týdnech balilo kufry. Jiní, přicházející na jejich místa, je pro změnu zase vybalovali. V Bílém domě bylo rušno. Pozdravy na rozloučenou se střídaly s vítáním nově příchozích. Nejvíce pozornosti v této souvislosti vyvolala změna v Národním ekonomickém výboru (National Economic Council – NEC). Do čela výboru, jež se stará o koordinaci ekonomické politiky napříč washingtonskou administrativou, přišel 52letý Gene Sperling. Na vlivném postu střídá svého předchůdce Larryho Summerse, vracejícího se na Harvardskou univerzitu. NEC je považován za nejdůležitější agendu prezidenta a šéf výboru se těší velké autoritě i mimo Bílý dům.
Prověřené kvality
Obama vsadil na jistotu. Sperling pracoval mezi lety 1997 a 2000 v téže pozici pro Billa Clintona. Nesmírně mu pomohl s vyrovnáním rozpočtu a také ve stranickém boji s republikány. Názorově spadá Sperling mezi centristy a liberální demokraty, počátkem 90. let působil v kanceláři Maria Cuoma, tehdejšího guvernéra New Yorku. Doposud byl vnímán jako politicky sofistikovaný odborník, který je navíc mnohem lepším diplomatem než těžkopádnější Summers. Sperling v průběhu poslední prezidentské kampaně radil nejdříve Hillary Clintonové a až poté, co bývalá první dáma boj o Bílý dům vzdala, přešel k Obamovi. Předtím krátce pracoval také pro Goldman Sachs a po roce 2008 se stal hlavním poradcem ministra financí Timothyho Geithnera, jemuž měl pomoci především s problematikou daní a rozpočtu. Sám patří mezi zatvrzelé obhájce fiskální disciplíny, nejvíce pyšný je však na své iniciativy, které se v průběhu Clintonovy administrativy staly součástí federální politiky v boji proti chudobě v USA. Tím změny v NEC nekončí. Na zástupce Sperlinga již byl povýšen Jason Furman, také bývalý ekonom Clintonova Bílého domu. Novou poradkyní pro ekonomické záležitosti se má stát Katharine Abrahamová, profesorka Marylandské univerzity, která za Billa Clintona pro změnu pracovala na ministerstvu práce. Dalším odborníkem, jenž má Obamovi mimo jiné pomoci s otázkami amerického hospodářství, je nový šéf jeho kanceláře, kterým se stal 62letý William Daley. Přichází z investiční banky JPMorgan Chase a i v tomto případě jde o Clintonova veterána. Daley vedl v jeho vládě ministerstvo obchodu. Pikantní je, že Daley je bratrem odcházejícího starosty Chicaga Richarda Daleyho, o jehož post se míní ucházet dosavadní šéf prezidentské kanceláře Rahm Emanuel.
Za vším hledej volby
Výběrem lidí jako Sperling a Daley sáhl Obama mimo okruh dřívějších nejvěrnějších. Na scénu se vrací Clintonovi muži, kteří pracovali v Bílém domě v době, kdy ekonomika USA rostla a kdy se většině tamních voličů dařilo. Spíše však než o změnu ideologie se v případě Obamy jedná o teorii prezidentské moci a o to, jak ji co nejlépe v nejbližších měsících využít. Také kontakty, které mají Daley a Sperling na Wall Streetu se při nápravě vztahů Obamy s velkými finančníky a zástupci byznysu mohou hodit.
Za personálními změnami však lze najít hned několik důvodů. Jedním z nich je skutečnost, že Obama zahájil druhou polovinu funkčního období, na jejímž konci by se rád ucházel o znovuzvolení. Nynější stav americké ekonomiky však není jeho vyhlídkám a ambicím příliš nakloněný. Nezaměstnanost sice v průběhu loňského prosince klesla z listopadových 9,8 na 9,4 procenta, přesto zůstává příliš vysoká. Podle Ministerstva práce USA došlo k vytvoření 103 tisíců nových pracovních míst, což však bylo méně, než analytici předpovídali. A vysoká nezaměstnanost bude – v případě, že nedojde k jejímu výraznému poklesu, nepochybně jedním z „vděčných“ témat příštích prezidentských voleb.
Dalším důvodem obměny na klíčových postech Obamových nejbližších spolupracovníků je nová rovnováha sil, která nastala ve Washingtonu na základě listopadového vítězství republikánské Grand Old Party (GOP). První týden v lednu usedl šéf republikánské většiny John Boehner na křeslo speakera Sněmovny reprezentantů, a vystřídal tak odcházející Nancy Pelosiovou z Demokratické strany. Poměr hlasů v Dolní sněmovně Kongresu je nyní 242 ku 193 ve prospěch GOP. V horní komoře si demokraté sice mírnou převahu ponechali, nicméně i zde o několik senátorů přišli. Republikáni voličům na podzim slibovali, že se zasadí o zmenšení federálního rozpočtového deficitu plánovaného na 1,3 bilionu dolarů, který v posledních dvou letech přesahoval devět procent HDP. Přes velkou díru v pokladně prezident Obama neustál tlak republikánů a koncem roku podepsal zákon, díky němuž se o dva roky prodlužuje Bushova éra zaručující daňové úlevy milionům Američanů včetně těch nejbohatších.
GOP se od listopadových voleb netají tím, že by ráda některé ekonomické iniciativy prezidenta přehodnotila. Vzhledem k tomu, že republikáni ovládají pouze dolní komoru Kongresu, mají v úmyslu návrhy přicházející z Bílého domu alespoň částečně blokovat. U již schválených zákonů hodlají oddalovat jejich účinnost, případně je chtějí přiškrtit a prosazovat výrazné snížení jejich financování. Na přetřes nepochybně přijde i tolik diskutovaná Obamova reforma zdravotní péče.
Škatulata, hejbejte se
Bílý dům personální změny ještě neukončil. K odchodu se chystají další blízcí prezidentovi spolupracovníci. Ne všichni však Obamu opouštějí úplně. Očekává se rezignace 83letého Paula Volckera, někdejšího šéfa centrální banky (FED), který stál v čele poradenského týmu pro ekonomické oživení. Volcker je na Wall Streetu legendou – počátkem 80. let totiž jako šéf Fedu pomohl vyřešit tehdejší dvojcifernou inflaci. K nelibosti tamních bankéřů byl však také hlavní hnací silou prosazení tzv. „Volckerova pravidla“, jež mělo regulovat obchody velkých bank. Volcker odchází na vlastní žádost, je ovšem připraven radit prezidentovi i nadále, a to na neformální bázi. Robert Gates zastávající pozici ministra obrany plánuje svoji rezignaci „někdy v průběhu letošního roku“. Podle analytiků tak neučiní dříve než koncem jara, případně až v létě. V průběhu pár týdnů však opustí Bílý dům David Axelrod, Obamův „hlavní doručovatel zpráv“, který ovšem již brzy začne pracovat v prezidentově strategickém týmu, jenž vzniká pro jeho znovuzvolení. Počátkem února také odchází Robert Gibbs, dosavadní mluvčí Bílého domu. Jeho spolupráce s prezidentem však v žádném případě nekončí. Podle vlastních slov se v budoucnu hodlá objevovat s protiargumenty republikánských vyzyvatelů Baracka Obamy, kteří se začnou objevovat na scéně v souvislosti s bojem o Bílý dům. Personální změny týkající se významných postů v prezidentově administrativě, ale také mezistranické hádky, které se povedou na půdě amerického Kongresu v nejbližších měsících, mají společného jmenovatele. Jsou jím prezidentské volby v roce 2012. Kampaň bude sice vyhlášena mnohem později, neoficiálně však již začala.
Tvrdá pravidla O Gabby Giffordsové, člence Sněmovny reprezentantů, se začalo mluvit jako o rodící se hvězdě Demokratické strany. V osudnou sobotu, kdy byla v Arizoně postřelena, se věnovala záležitostem, které patří k životu stovek amerických politiků jejího ranku. Bezprostřední setkání s voliči, odpovědi na jejich dotazy, stisky rukou, objímání batolat. Ve Washingtonu, uvnitř Kapitolu se členové Kongresu těší velké policejní ochraně. Budova je po 11. září přísně střežena. Nicméně na rozdíl od prezidenta, viceprezidenta a několika seniorních členů kabinetu nemají mimo Kapitol nárok na permanentní policejní ochranu. Při veřejných akcích a kdekoli v terénu jdou kongresmani s vlastní kůží na trh. Čtyřicetiletá demokratka Giffordsová na to téměř doplatila životem. Vypadá to, že čistý průstřel hlavy zřejmě přežije. V případě, že ji útok šíleného střelce, 22letého Jareda Loughnera, neodradí a zdraví jí dovolí, může v politické kariéře pokračovat. Kdyby se tak rozhodla, možná získá i nějaké hlasy navíc pro Demokratickou stranu. Sympatie voličů a extra body za zranění se z čistě pragmatického pohledu mohou jedině hodit. Taková jsou pravidla voleb ve Spojených státech.
