Nové vedení ČEB zahájilo důkladnou revizi úvěrového portfolia a plánuje novou strategii
Příliš vysoký objem nesplácených úvěrů v portfoliu, protežování několika vyvolených firem při jejich přidělování, nezdravá konkurence pro komerční banky anebo přílišná orientace na Rusko. Tak zněla a stále ještě doznívá kritika, se kterou musí bojovat Česká exportní banka (ČEB) coby klíčová státní instituce pro podporu českého exportu do rizikových regionů. Nový šéf banky Tomáš Uvíra hodlá se zmiňovanými problémy tvrdě bojovat. Tvrdí, že v současné době probíhá aktualizace strategie banky a ČEB by měla projít zásadní změnou. „Děláme strategický audit, tedy co by exportní banka dělat měla, a co naopak neměla. A vedle toho probíhá audit, v jakém stavu banka je. Jde například o kvalitu úvěrového portfolia,“ řekl týdeníku EURO předseda představenstva a generální ředitel, který přišel do čela ČEB před několika týdny. Na adresu úvěrového portfolia dodal: „Chci projít každý úvěr, především ty velké, abych získal přehled o portfoliu a abych získal jistotu, jestli ten úvěr je dobrý, anebo špatný. A pokud je špatný, chci zjistit, proč je v problémech. Jestli to bylo zaviněno nějakou osobou, nebo jestli je to proto, že se trh vyvíjí jinak, než se očekávalo a plánovalo.“
Konec vyvolených
Kvůli vysokému podílu nesplácených úvěrů byla exportní banka v minulosti kritizována nejčastěji. Loni na podzim v souvislosti s přípravou nové exportní strategie prohlásil ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek na adresu ČEB, že by si představoval „za stejné peníze více muziky“ a že i po zohlednění vyššího rizika, které ČEB financuje, by mohlo kolabovat méně úvěrů, než tomu je ve skutečnosti.
„To jsou věci, kterými se v tuto chvíli zabývám. Jakým způsobem banka poskytuje úvěry a komu. Probíhá revize celého systému, a to zohledníme v nové strategii. Procházíme celou banku včetně toho, komu půjčujeme, jakým způsobem se to dělá, zda se to dá dělat lépe a rychleji. A také aby kvalita portfolia odpovídala rizikům, která podstupujeme,“ prohlásil Uvíra.
Aktuální podíl nesplácených úvěrů v exportní bance je zhruba jedenáct procent a během posledního roku se tento podíl zhruba zdvojnásobil. Uvíra tvrdí, že u problémových úvěrů, které zatím prošel, byla hlavním viníkem krize. Nevylučuje ovšem, že pokud zjistí pochybení při schvalování úvěrů, bude chtít vyvodit osobní odpovědnost. „To je standardní postup,“ uvedl bez dalších detailů.
Právě za nestandardní postupy při přidělování úvěrů byla ČEB pod palbou kritiky v dobách, kdy v ČEB vládl bývalý šéf Lubomír Pokorný. Ten odešel na vlastní žádost loni na podzim pár dní před konáním dozorčí rady, kde ale mělo být dle informací týdeníku EURO na programu jeho odvolání. Pokorný byl totiž pověstný tím, že vybraným firmám schvaloval úvěr téměř automaticky.
Exportéři si několikrát oficiálně i neoficiálně stěžovali, jak je možné, že například předlužená Alta nemá problém dostat obří úvěr, zatímco jiní, zejména ti menší exportéři v nesrovnatelně lepší ekonomické kondici dostanou červenou i na mnohem menší půjčky. Kauza strojírenské firmy Bresson, která skončila v insolvenci a jejíž vedení tvrdí, že za svůj pád „vděčí“ především nezájmu ČEB, se řeší dodnes.
O svém předchůdci Lubomíru Pokorném Uvíra mluvit nechce, podobné „protežovací“ praktiky, které se v ČEB odehrály, ale připouští. Proto chce systém schvalování úvěrů změnit. „Cílem je, aby se celý systém zefektivnil, aby byl transparentní a hlavně aby nebyl diskriminační vůči některým subjektům. Někdo totiž má pocit, že je znevýhodněn oproti jiným a že banka se chová k některým velmi vstřícně, zatímco k jiným je hodně odtažitá. Chci přijít s nějakým návrhem na změny, aby to bylo transparentnější a hlavně nediskriminační,“ ujišťuje.
Méně Ruska a nové produkty
Konkrétní návrhy nové strategie a výsledky revize úvěrového portfolia by měly být až během léta. Některé plány, kam banka v budoucnu zamíří, má ale Uvíra jasné už nyní.
„Vnímám jako slabinu, že banka je hodně orientovaná na tradiční trhy rusky mluvících zemí. To je jedno z témat, které budeme řešit. Budeme navrhovat nějaké rozšíření, abychom podobný servis uměli nabídnout i v jiných teritoriích,“ popisuje Uvíra s tím, že hodlá posílit orientaci ČEB směrem k Latinské Americe a španělsky mluvícím zemím. Čeští exportéři by v tomto regionu mohli nabídnout například softwarová řešení, kvalitní projekty v oblasti chemického průmyslu či výroby elektřiny. V současné době činí objem financovaného exportu do rusky mluvících zemí zhruba dvě třetiny. O kolik by ale tento podíl mohl spadnout, ovšem Uvíra nechce spekulovat.
Ve strategii se objeví i návrh na nové produkty, které by mohla ČEB začít poskytovat. „Zde vidím jako svou největší ambici podporu malého a středního podnikání. Tento segment není moc populární, protože poplatky nejsou vysoké a úroky z toho také nejsou nijak závratné,“ vysvětluje Uvíra. To ale není pro ČEB problém, neboť její prioritou není zisk. „Je to pro budoucnost této země velmi významné. Tam totiž rostou budoucí podnikatelé a my musíme pomoci velké exportéry vychovat. Dnes máme díky navýšení základního kapitálu velkou kapacitu, takže jsme schopni do lecčeho jít,“ doplnil Uvíra.
Námluvy s komerčními bankami
Jedním z dalších cílů prý bude i narovnání vztahu s komerčními bankami, což už se údajně částečně podařilo. ČEB totiž financuje zhruba dvě třetiny českého exportu a některé banky si v minulosti stěžovaly, že jim ČEB „leze do zelí“. V této souvislosti opět mířila kritika na banku pod vedením Lubomíra Pokorného, za kterého vztahy s komerčními bankami zamrzly. „Historicky kolem toho byla velká diskuse. ČEB byla pod palbou kritiky, ale za posledního půl roku se to významně změnilo,“ popisuje Uvíra. „Kritika spočívala především v tom, že ČEB se účastní výběrových řízení a přebíjí cenou nabídky komerčních bank. Historicky to v některých případech bylo. Dnes už ne. Nechceme válcovat trh, protože určitou konkurenční výhodu oproti komerčním bankám máme. Nehodláme to ale zneužívat a naším cílem není dělat obchody, které mohou dělat komerční banky,“ dodává. Částečně vyžehlit vztahy s finančními domy se prý podařilo už Michalovi Bakajsovi, který je členem výkonného vedení, místopředsedou představenstva ČEB a do Uvírova příchodu dočasně vedl banku po Lubomíru Pokorném. Právě spolupráce banky a ČEB je totiž pro silnější podporu tuzemských exportérů klíčová.
Z rozpočtu nic navíc
Zásadní změnou by měla projít i kritéria, na jejichž základě se vypočítávají odměny pro vedení ČEB. Dosud se totiž roční bonusy v ČEB kalkulovaly výhradně dle objemu obchodů, s čímž Uvíra nesouhlasí. „Domnívám se, že to není o objemu, ale o počtu podpořených exportérů, tedy kolik jsme jich obsloužili a jak rychle. Spíš tíhnu k těm neekonomickým ukazatelům. Jaké budou cíle pro tento management, ale uvidíme po diskusi s dozorčí radou,“ míní Uvíra. Systém odměn přitom v ČEB prošel změnou poměrně nedávno. Banka musela zapracovat zásady schválené vládou a stejně jako komerční banky se podřídit vyhlášce ČNB, která vychází z protikrizových opatření EU. To znamená, že manažeři mají nově výplatu složenou ze tří částí. Berou základní plat, roční pohyblivý bonus a střednědobé bonusy. „Jinak řečeno, minimálně třetina celkového platu bude vyplacena až za tři roky a její výše bude zohledněna dle určitých kritérií. Tato kritéria budeme nastavovat hned poté, co schválíme strategii,“ tvrdí Uvíra. Manažeři tedy zatím berou o třetinu méně, dodává. Tím se zamezí snaze schvalovat velké úvěry na úkor těch menších, aniž by byly projekty důkladně prověřeny. Ministerstvo financí počítá s tím, že stejně jako letos pošle do ČEB jednu miliardu korun i v letech 2012 a 2013. Uvíra sice tvrdí, že nehodlá žádat o dodatečné prostředky ze státní kasy, ale z jeho vyjádření vyplývá, že navýšení nevylučuje. „Naše potřeby jsou celkem stabilní. Konkrétní částky záleží na situaci na trhu. To znamená, za co jsme schopni si půjčit. Pokud si půjčujeme draho, naše potřeby dotací rostou, pokud si půjčujeme levně, pak je potřeba dotace o něco nižší. Žádné razantní skoky nemáme v úmyslu. Neplánujeme, že bychom chtěli tři nebo pět miliard korun.“
