Inspirace pro trenéry sociálně manažerských dovedností
Formou manažerské školy hrou přináší čtveřice českých psychologů celou řadu inspirativních námětů užitečných „trenérům“, kteří připravují výcvikové programy zaměřené na zdokonalování sociálních a manažerských dovedností šéfů řídících jednotlivce i celé pracovní týmy.
Sami autoři tak v práci uplatňují zkušenostní přístup k učení, který se jim na základě získaných poznatků jeví pro přípravu manažerů efektivnější než jeho akademický protipól (str. 22). Publikaci interaktivních technik sestavili s ohledem na vlastní četné zkušenosti s výcvikem manažerů a studentů a rozdělili ji do čtyř částí, jež na sebe přirozeně logicky navazují. Na počátku je třeba zvládnout techniky, jejichž podstatou je učení, poznávání sebe i druhých. Ve druhé fázi se soustřeďují na komunikaci a rozvoj dovedností s ní spjatých. Úvodní dvě obecnější části není v žádném případě radno přeskočit, protože jsou v nich například popsány mechanismy a zákonitosti poznávání druhých, bez nichž se manažer jen stěží obejde. Právě výzkumy interpersonální percepce totiž ukázaly, jak silně na nás při počátečním hodnocení lidí působí haló-efekt. Ten vzniká společně s prvním dojmem: na druhém člověku nás zaujmou zdánlivě bezvýznamné detaily, ale na jejich základě si následně vyložíme celou jeho osobnost (str. 29).
Teprve v druhé polovině knihy se dostáváme k hlavnímu cíli: konkrétním manažerským dovednostem uplatnitelným při vedení lidí. Ve třetí části autoři předkládají základní, zdánlivě jednodušší situace, mezi něž patří jednak přijímací či hodnotící pohovory, ale i delegování šéfovských pravomocí a řešení konfliktů. Jednoduchost těchto dovedností však spočívá pouze ve skutečnosti, že podobné situace řeší manažeři většinou jen tváří v tvář konkrétnímu jedinci. Přitom se často těmto poznatkům v praxi učí na základě principu pokusu a omylu, což je pro ně velmi nevýhodné: jejich pokroky v učení sledují podřízení, kteří jen neradi akceptují šéfa, který se často mýlí (str. 123). Jelikož však většina manažerských aktivit spočívá v řízení pracovních týmů, věnují autoři celou poslední část konkrétnímu rozvoji týmové spolupráce a podpoře skupinové tvořivosti. Vedoucí týmu by přitom měl mít současně na zřeteli jak zájmy a cíle svěřeného týmu, tak by si měl uvědomovat a zohledňovat individuální potřeby jeho členů (str. 173). A právě k tomu může s úspěchem využít sociálně psychologické rady a doporučení autorské čtveřice, podle níž jsou ke zvládnutí řízení týmu zapotřebí tři základní dovednosti: schopnost vést spolupracovníky k týmové kooperaci, umění vést a řídit porady a schopnost vedení týmů v situacích týkajících se řešení problémů. Manažer se samozřejmě v tomto bodě neobejde bez znalosti typologie týmových rolí. Zajímavostí je, že zdaleka není nutné, aby v pracovní skupině byli zastoupeni reprezentanti všech rolí, ale spíše to, aby se jednotlivci v týmu vzájemně doplňovali. Pokud šéf dokáže vhodně skloubit vlastnosti všech pracovníků, pak se skupina může bez některých týmových rolí zcela obejít – například absenci nositele tvůrčích myšlenek může nahradit brainstormingové využití potenciálu celého týmu (str. 175).
Teorii psychologie a sociologie řízení však autoři úmyslně nevěnují v knize příliš prostoru. Jejich titul navazuje na dříve publikované teoretické poznatky a rozpracovává je do podoby metodického průvodce určeného těm, kteří se zabývají formováním sociálních a manažerských dovedností řídících pracovníků. Například podle docentky Evy Bedrnové a profesora Ivana Nového je kniha svým pojetím výjimečná, právě protože dává publikovaným didaktickým postupům kvalifikované psychologické a sociologické zdůvodnění.
Popisované techniky rozvíjejí skutečně celou škálu šéfovských dovedností a „povinností“ – od vnímání sebe sama a poznávání druhých až po konkrétní řídící situace: hodnocení spolupracovníků, přijímání i propouštění zaměstnanců, delegování úkolů či přípravu porady. Nabízená cvičení pomáhají osvojovat si nové dovednosti velmi srozumitelnou a hravou formou – o čemž vcelku jasně vypovídají i názvy některých z manažerských her: Slepé báby či Rytíři kulatého stolu. Nejde však o pochybné metody populárních brožurek pro úspěšné manažery, ale sociálně psychologické techniky využitelné odbornými školiteli, firemními personalisty či vysokoškolskými pedagogy zabývajícími se manažerským vzděláváním.
Jarošová Eva, Komárková Růžena, Pauknerová Daniela, Pavlica Karel: Trénink sociálních a manažerských dovedností. Management Press, Praha 2001, 224 str., cena 340 Kč
