Publikací o aktuální ekonomické problematice není nikdy dost. Kniha kolektivu autorů Světová ekonomika s příznačným podtitulkem Nové jevy a perspektivy chce sloužit jako průvodce děním ve světové ekonomice v uplynulé dekádě. Čtenář v ní sice nenajde nic o událostech dávno minulých, ale zato si může přečíst o příčinách finančních krizí z konce devadesátých let a nebo o fungování Evropské měnové unie. Autoři, vysokoškolští učitelé ze Západočeské univerzity v Plzni a Vysoké školy ekonomické v Praze, vytvořili příjemný a čtivý materiál, který ve dvaceti kapitolách nezabíhá do přílišných podrobností a zároveň pokrývá všechny důležité okruhy problémů.
Po nezbytném teoretickém úvodu do problematiky (jde přece jenom hlavně o text pro studenty vysokých škol) se autoři pouštějí do analýzy pojmu globalizace světové ekonomiky. Slovo globalizace se stalo jakýmsi magickým zaklínadlem všech, kteří chtějí protestovat a zrovna nemají nic konkrétního po ruce. Možná teď budou zapálení demonstranti chrlit na kamery poznatky z první kapitoly této knihy. Zvláštní pozornost by měli věnovat hlavně informacím na straně 25: „Motorem globalizace je technický pokrok a integrační procesy. Žádný z těchto procesů nelze zastavit nebo zvrátit.“
Následující kapitoly jsou věnovány mezinárodním pohybům kapitálu a finančním krizím. S pohyby kapitálu souvisí i téma přímých zahraničních investic a investičních pobídek, o němž se tolik diskutuje. Kniha uvádí, že investiční pobídky hrají při výběru lokality pro investici velice významnou roli v případě, kdy jsou nabídky víceméně srovnatelné. Pobídky však nejsou samospasitelné. „Investiční pobídky v sobě skrývají i jednu zákeřnost: budou-li se země stále předhánět v nabízených pobídkách, získají hlavní slovo investoři, a pokud se to dotáhne do absurdna, pak by země byly nuceny dávat vše zadarmo, vzdát se daní a ještě investorovi přidat grant či dotaci.“ (str. 36) S investicemi a pohyby kapitálu souvisí i vznik finančních krizí. Za pozornost stojí zejména rozbor obecného mechanismu vzniku a průběhu finanční krize (str. 44). Autoři se podrobněji zabývají mexickou, brazilskou a asijskou měnovou krizí. Čtvrtá kapitola pojednává o úloze a fungování mezinárodního měnového systému. Následující část se věnuje Světové obchodní organizaci (WTO) a stručně rozebírá tři klíčové dohody, na kterých WTO stojí. Nezaměstnanost a mezinárodní migrace jsou jedním z aktuálních problémů, kterými se musí světové společenství zabývat. Recept na vyřešení palčivých otázek okolo nelegální práce - a s tím související kriminality - však zatím nikdo neobjevil a ani v šesté kapitole této knihy jej tudíž nenajdeme.
Autoři se postupně propracovávají k analýze vývoje jednotlivých zemí a regionů ve sledovaném období. Důraz je kladen na tři hlavní centra – USA, Evropskou unii a Japonsko, ale nezapomněli ani na transformující se ekonomiky a rozvojové země. Nesporným kladem jsou subkapitolky o ekonomických vztazích jednotlivých teritorií a České republiky. Tři kapitoly této části jsou věnovány integračním procesům v západní Evropě a jejich důsledkům. Autoři neopomíjejí ani český aspekt a snahu naší země se do těchto procesů zapojit. Poslední kapitola je věnována nejlidnatější ekonomice světa – Číně. Výtku si snad zaslouží jen občasná zastaralost informací vzhledem k datu, kdy byla kniha dokončena (říjen 2001). Například v té době již bylo fakticky rozhodnuto o brzkém vstupu Číny do Světové obchodní organizace (oficiálně se tak stalo na Ministerské konferenci WTO v katarském Dohá loni v listopadu), avšak v příslušné pasáži Čína figuruje zatím pouze jako jeden z kandidátů na vstup. Rovněž tabulky nejsou v celém textu zrovna šťastně řešeny a určitě by bylo přehlednější uvést obsah tabulky v nadpisu a ne drobným písmem pod tabulkou. I přes tyto dílčí nedostatky si publikace zaslouží nesporně kladné hodnocení a pozornost každého, kdo se o ekonomické dění ve světě zajímá.
Cihelková E., Křížková J., Kunešová H., Martinčík D.: Světová ekonomika, nové jevy a perspektivy. C.H. Beck, Praha 2001, 257 stran, cena neuvedena.
