Česko se může pochlubit jednou z nejnižších sazeb daně z příjmu v Evropské unii. Zatímco v tuzemku sazby stagnují, v řadě zemí kvůli krizi a rozpočtovým problémům rostou. Nejvíce se sazba zvýšila ve Velké Británii.
Foto: Martin Siebert
Česká republika patří v rámci Evropské unie s patnáctiprocentní sazbou daně z příjmu fyzických osob mezi země s nižším zdaněním. Obdobnou sazbu má ještě Litva a nižší pak jen Bulharsko, a to deset procent. Vyplývá to průzkumu poradenské společnosti KPMG k daním z příjmu v 86 zemích světa. Lepší srovnání daňového systému ČR ovšem podle průzkumu znesnadňuje koncept takzvané superhrubé mzdy, která se v ostatních evropských státech nepoužívá.
Superhrubá mzda se skládá z hrubého příjmu a pojistného placeného zaměstnancem i zaměstnavatelem. Efektivní daňová sazba je tak v ČR podle průzkumu 21 až 22 procent. Při srovnání je navíc podle studie nutné vzít v úvahu také odvody na sociální pojištění, jež jsou zde výrazně vyšší než v mnohých jiných členských zemích. Po započtení sociálního pojištění se Česká republika řadí v evropské sedmadvacítce zhruba k průměru.
“Jde o český vynález, který v ostatních evropských daňových systémech nenajdete. Jednou z jeho nevýhod je, že snižuje průhlednost českého daňového systému a komplikuje jeho srovnání s ostatními zeměmi,“ uvedl ke konceptu superhrubé mzdy řídící partner společnosti KPMG Česká republika Jan Žůrek.
V letošním roce se podle průzkumu celosvětově daně především zvyšovaly. “Navýšení celosvětového průměru sazby daně z příjmů fyzických osob o 0,3 procenta má na svědomí především Evropa,“ uvádí studie. Podle autorů se ukazuje, že vlády pomalu začínají zvýšení daňové sazby vnímat jako prostředek pro boj se státním dluhem.
Průzkum dále ukázal, že hlavní změny v oblasti daňových sazeb se letos odehrály v Evropě. „Nejvyšší daně z příjmů fyzických osob stále platí občané Evropské unie, v níž průměrná sazba za poslední rok vystoupala téměř o půl procenta,“ píše se ve studii.
Estonsko, které rovnou daň zavedlo jako první již v roce 1994 a do roku 2012 zamýšlelo snížit sazbu na 18 procent, bylo nuceno své plány přehodnotit. Lotyšsko navýšilo svou rovnou daň z 23 procent v roce 2009 na 26 procent v roce letošním.
V západní Evropě se vzrůstající trend, který loni iniciovalo Irsko svým pětiprocentním navýšením, rozšířil podle studie i do dalších zemí. “Zatímco v Irsku letos horní sazby vzrostly o jedno procento, Velká Británie je zvedla ze 40 procent v období 2009/10 na 50 procent v období 2010/11, což je v celosvětovém měřítku nejvyšší nárůst sazeb,“ uvedl průzkum.
Také ostatní západoevropské vlády pokračují ve snaze zvýšit daňové výnosy, upozorňuje studie. Island, který se vyrovnává s kolapsem celého svého bankovního sektoru, nahradil systém rovné daně progresivním zdaněním a navýšením horní hranice daně z příjmů fyzických osob o zhruba devět procent. Řecko v odpovědi na alarmující deficit veřejných financí zvedlo horní hranici o pět procent. Portugalsko ji zvýšilo o téměř čtyři procenta a Francie o jedno procento. Na druhé straně Dánsko ve snaze stimulovat spotřebitele k větším nákupům snížilo horní sazbu o téměř sedm procent.
