Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR zveřejnila další z řady svých průzkumů, konkrétně o názorech podnikatelů na elektronickou komunikaci s úřady. V průzkumu se vyjádřilo 324 majitelů či jednatelů malých a středních podniků vč. živnostníků z oborů průmyslu, služeb, stavebnictví a zemědělství z celé České republiky. Výstupy ankety mají velmi dobrou vypovídající schopnost o názorech a zkušenostech firem.
Foto: Profimedia
Průzkum se zaměřil na názory a zkušenosti malých a středních firem a živnostníků s elektronickou komunikací s úřady. Zahrnuje praktické poznatky s provozem datových schránek, elektronickým podáním daňových přiznání a užíváním elektronického podpisu.
Co je pro všechny podnikatele společné
Celých 96 % respondentů z řad malých a středních firem a živnostníků považuje komunikaci s úřady spojenou s podnikáním za zbytečně zbyrokratizovanou.
Využívání elektronické komunikace ze strany firem a podnikatelů
Elektronickou komunikaci s úřady využívá 83 % malých a středních podniků a živnostníků. Nízký podíl elektronické komunikace ze strany OSVČ je způsoben skutečností, že nemají povinnost aktivovat datové schránky a většinu komunikace s úřady pro ně vykonává (externí) poradce nebo účetní.
Podávání daňového přiznání
Daňové přiznání za rok 2010 hodlá podat elektronickou formou 41 % podnikatelů, 59 % nikoli.
Průzkum prokázal, že daňové přiznání elektronickou formou podává pravidelně (více jak 3 roky) jen zhruba pětina firem (21%) a téměř polovina firem (47%) zatím nepodala tímto způsobem daňové přiznání ani jednou. „Uvedený výsledek je výzvou pro státní správu, aby učinila elektronický způsob podání daňového přiznání pro podnikatele dostupnější a atraktivnější a aby odstranila zbytečné administrativní překážky a náklady s ním dosud spojené,“ uvádí předseda představenstva AMSP ČR Karel Havlíček. Pro podání daňového přiznání elektronicky většina respondentů využije na 1.místě datové schránky, na 2.místě pak webovou aplikaci Ministerstva financí „EPO“.
Větší část podnikatelů (59 %) však daňové přiznání nehodlá podávat elektronicky. Na 1.místě vítězí vyplnění daňového přiznání v PC (68 % z nich), jeho vytištění a donesení na finanční úřad, na 2.místě je ruční vyplnění a donesení na finanční úřad (24% z nich). Zbylých 8% volí jinou formu (pošle poštou, podá prostřednictvím poradce apod.). „Podnikatelé také uvádějí, že pro některé instituce v ČR musejí mít daňové přiznání potvrzené finančním úřadem a teprve potom mohou kopii doložit např. bance, k žádosti o dotaci apod.“, doplňuje Havlíček.
Datové schránky
Celých 85 % malých a středních podniků a živnostníků má aktivovanou datovou schránku. Zbylých 15 % uvádí, že nemají povinnost aktivovat datovou schránku, s úřady komunikují minimálně, mají špatné reference, dávají přednost osobnímu kontaktu nebo na její zřízení zatím neměli čas.
Překvapivě více jak čtvrtina podnikatelů neví o možnosti využít datovou schránku pro daňové přiznání. Dalším důvodem je skutečnost, že finanční úřady neakceptují přílohy bez elektronického podpisu. Mezi významné důvody patří i častější využívání webové aplikace Ministerstva financí „EPO“.
Celkově má 1/3 podnikatelů a firem vážné výhrady k datovým schránkám, 2/3 z nich jsou spíše spokojeny. Mezi výhodami uvádějí podnikatelé nejčastěji úsporu času a rychlost doručování.
Velké výhrady však podnikatelé mají k velmi častým změnám hesel nebo softwaru, k úrovni nákladů na provoz systému datových schránek, např. kvůli často nutné konverzi dokladů na úřadech s poplatkem. Poukazují také na to, že některé úřady stále vyžadují doručování dokumentů v originále a komunikují zpět papírovou formou. „Podnikatelé také zmiňují nelibost, že jim byla datová schránka vnucena jako povinnost a v návaznosti na nutnou konverzi dokladů za úhradu vše považují za přenesení nákladů státní správy na podnikatele. Dokumenty nemají stálou platnost a jejich ověření je neúměrně drahé, což vlastně ruší celou výhodu datové schránky,“ uvádí generální ředitelka AMSP ČR Eva Svobodová. Po třech měsících jsou totiž informace z datové schránky nepřístupné, proto si firma dokumenty musí tisknout nebo si zřídit za poplatek tzv. „trezor“ pro archivaci dat z datové schránky, ovšem po roce jsou opět data z trezoru systémem smazána.
Elektronický podpis
Zhruba polovina respondentů (51%) má elektronický podpis. Ostatní uvádějí, že jej zatím nepotřebovali. K výhradám patří i náklady spojené s používáním elektronického podpisu, kdy musí podnikatel mít ve firmě více elektronických podpisů, pravidelně je obnovovat a platit. Tyto náklady se některým podnikatelům vzhledem k množství pošty nevyplatí. Podnikatelé poukazují na administrativní náročnost pořízení a používání elektronického podpisu. „Někteří podnikatelé si jej chtěli vyřídit na poště, ale vybavili je tam tak dlouhým postupem, který by měli absolvovat (napsali jej na papír), že na něj podnikatelé prostě neměli čas,“ doplňuje Svobodová.
Respondenti byli vybíráni v souladu s metodologií ČSÚ. Sběr dat byl proveden systémem Digital Survey s.r.o.- metodou CAWI doplněnou o telefonické dotazování. Své názory vyslovilo 324 majitelů či jednatelů malých a středních firem včetně živnostníků z oborů průmysl, služby, stavebnictví a zemědělství z celé České republiky. Podnikatelé vyslovili svůj názor celkem k 16 otázkám.
Vzorek respondentů dle počtu zaměstnanců:
8 % - OSVČ bez zaměstnanců
41 % - méně než 10 zaměstnanců
23 % - 51-250 zaměstnanců
25 % - 51-250 zaměstnanců
3 % - nad 250 zaměstnanců
