Britský premiér nabízí odborům cukr i hořké pilulky
Velkou Británii čeká dle některých komentátorů horký podzim. Odbory hrozí protestními akcemi. Tyto předpovědi mohou být přehnané, ale je jisté, že labouristický premiér Gordon Brown bude muset v mnoha ohledech skutečně čelit nespokojenosti odborářů. Brown požaduje zdrženlivost při zvyšování mezd, aby ekonomika Spojeného království nebyla ohrožena zvýšenou inflací. V jednom se ale premiér s odboráři shoduje. Vyslovil se pro přijetí evropské směrnice, která by stanovila rovná práva pro lidi s dočasnými pracovními úvazky. Tito zaměstnanci by měli mít stejný nárok na mzdu, dovolenou, příspěvky na penzi a zdravotní pojištění či jiné benefity.
Rovná práva pro lidi, kteří využívají možnosti agenturního zaměstnávání, jsou jedním z klíčových požadavků britských i evropských odborů. Ačkoliv je Británie v tomto ohledu evropským průkopníkem v oblasti lidských zdrojů, také z ostrovní země zaznívají vzrušené odmítavé hlasy radikálnějších ochránců práv pracujících, kteří někdy mluví i o vykořisťování pracovníků na dočasný úvazek. Mají samozřejmě na mysli spíše lidi pracující v dělnických profesích a ve výrobě, nikoliv „bílé límečky“, pro něž je často agenturní zaměstnávání spíše otázkou životního stylu a navíc získávají nárok na různé výhody u svého zaměstnavatele (více na straně 58).
Pětadvacet let diskusí.
Británie dosud patřila k zemím, jež přijetí směrnice Evropské unie blokovaly. Londýn se obával, že takový evropský zákon by poškodil pružnost trhu práce, kterou se může Spojené království na rozdíl od jiných evropských zemí chlubit. Evropská komise poprvé navrhla směrnici o dočasné práci (temporary work) už v roce 1982, zatím nikdy však nedosáhla jejího prosazení. V roce 2003 návrh zablokovali kromě Britů také Irové, Dánové a Němci.
Nyní se pokoušejí celou diskusi oživit Portugalci, kteří v tomto půlroce unii předsedají. A mají - pro mnohé překvapivě - také podporu britské vlády. Alespoň v tom, že je nutné směrnici přijmout. Cílem má být nejen vyšší kvalita práce těch, kteří využívají možnosti agenturního zaměstnávání, ale také celkově lepší fungování trhu práce. Jinou otázkou samozřejmě je, zda si tyto cíle vykládají všichni stejně. Kdyby tomu tak nebylo, asi bude problém shodnout se na konkrétním znění směrnice.
Postoj Gordona Browna má ale především důležitý vnitropolitický rozměr. Jako představitel „strany práce“ chce odborům trochu osladit „hořké pilulky“, jež jim nabízí v jiných oblastech. Snaha o hledání takto vyváženého postoje naprosto charakterizovala Brownův nedávný projev na konferenci odborářského svazu TUC v jihoanglickém Brightonu.
Odpor na druhé straně.
Nyní se ale pro změnu bouří zase zástupci zaměstnavatelů. Šéf Konfederace britského průmyslu (CBI) Richard Lambert rovněž v Brightonu prohlásil, že evropská směrnice by byla špatná pro ekonomiku i samotné zaměstnance. Británie by, jak říká, ztratila konkurenční výhodu proti jiným evropským státům. Větší práva pro lidi s dočasným pracovním úvazkem by v konečném důsledku údajně znamenala, že pro mnohé bude těžší najít práci natrvalo. A část pracovních míst, dnes vytvořených právě díky agenturnímu zaměstnávání, by prostě zmizela. Firmy by totiž musely šetřit náklady.
Podle jednoho z prohlášení CBI by o práci přišlo čtvrt milionu lidí, kteří dnes mají kontrakt na dobu určitou. Vše by údajně vedlo k tomu, že by zaměstnavatelé spíše vyžadovali práci přesčas od pracovníků, kteří by si svá místa udrželi. Odboráři se naopak domnívají, že nepřijatelný je současný stav, kdy fakticky vzniká pracovní síla dvou kategorií. Jedni mají příslušná práva včetně nároků na dovolené, nemocenskou či výhod v oblasti penzijního systému, zatímco druzí nikoliv.
Šest týdnů, nebo celý rok?
Pozorovatelé nicméně upozorňují, že není jasné, s jakými konkrétními stanovisky při projednávání v EU Britové vlastně přijdou. Základním stavebním kamenem nové celoevropské úpravy má být pravidlo, na jehož základě získávají zaměstnanci na dočasný úvazek rovná práva už po šesti týdnech práce. Z Británie ovšem dosud zaznívaly návrhy, aby se tak stalo po podstatně delší době - třeba po roce.
Zdá se, že postoj Brownova kabinetu vůči evropské směrnici se ještě pořád formuje. Vládní představitelé mluví o tom, že je nutné ještě realizovat dva základní „testy“. Je třeba prokázat, že nová pravidla by posílila „základní právo na práci“, tedy jinými slovy, že by umožnila společnostem vytvářet další pracovní místa. To by byl pravý opak toho, co předpovídá Konfederace britského průmyslu. Druhý test by měl přinést důkaz o tom, že směrnice EU opravdu bude mít předpokládaný pozitivní vliv na situaci lidí, kteří dnes patří k těm s nejhoršími pracovními podmínkami.
Co chystá lišák Brown.
Slovo „test“ ve spojení se jménem britského premiéra Gordona Browna ovšem připomíná jiný evropský projekt, ke kterému se Británie nakonec otočila zády. Jako bývalý ministr financí se Brown před časem rozhodl svými „pěti testy“ prozkoumat z různých hledisek vhodnost zavedení eura ve Spojeném království. Výsledkem mnoha různých analýz byl závěr, že Británie by zatím do eurozóny vstupovat neměla. A zavedení eura v Británii dnes rozhodně není na pořadu dne. Zároveň se logicky potvrdilo, že čím více podmínek si země pro zapojení do určitého evropského projektu stanoví, tím také výrazně stoupá pravděpodobnost odmítavého stanoviska.
Dopadne to tentokrát také tak? Povedou nakonec výsledky dalšího testování k britskému negativnímu stanovisku vůči evropské směrnici o agenturním zaměstnávání? Nelze vyloučit ani to, že by se něco podobného nakonec hodilo lišáku Brownovi do krámu. Odborářům by ukázal, že měl dobrou vůli, zatímco úspěch by mohli slavit britští průmyslníci. Tedy alespoň ti, kteří se ztotožňují s postojem konfederace CBI.
