Komerční banka
Velmi opatrná zpráva auditora Komerční banky, společnosti Deloitte & Touche, poukazující na významné nejistoty při realizaci úvěrových zástav banky, upozornění centrální banky na značné problémy s kvalitou úvěrů, a odložení rozhodnutí vlády o kapitálovém posílení banky. To jsou tři hlavní kameny, jež nyní dopadají na první dámu naší bankovní scény.
Ke všem vážným a nepříjemným problémům Komerční banky se v minulém týdnu bohužel přidala i již potřetí se opakující hysterie kolem údajného zavedení nucené správy v bance. Ta se již projevila sice minimálním, ale pozorovatelným přesune m některých vkladů z Komerční banky do jiných peněžních ústavů.
Návrh na zavedení jakéhokoliv opatření ze strany České národní banky její mluvčí Martin Švehla minulý týden pro týdeník EURO jednoznačně popřel a ve stejném duchu se vyjadřovali i zástupci vrcholového managementu banky.
K problémům KB se již s výrazně nižší odborností a diplomacií vyjadřovali minulý týden i někteří politici. Snad jen místopředseda Mertlík na tiskové konferenci mezi jednáním vlády, která měla na programu schválení navýšení kapitálu KB, zd ařile vysvětloval, že pod touto bankou se žádná větev, o níž bychom již dříve nevěděli, neláme. Mertlík dále ujistil, že banka nemá žádné problémy s likviditou, a proces její privatizace není nijak narušen.
Jaroslav Bašta potom ve zpravodajství televize Nova na dotaz o Komerční bance jako rodilý politik prohlásil, že pro tyto otázky nyní není vhodná doba.
Z racionálního pohledu je naprosto nesmyslné, aby centrální banka zaváděla nucenou správu, jejímž smyslem je především odstavit dočasně akcionáře od vedení v bance, v níž má stát rozhodující slovo. Navíc zkušenosti posledních let jasně prokáza ly, že takové opatření bance nepomůže. KB má v současné době dostatečnou kapitálovou přiměřenost (ta ukazuje, zda má ústav přiměřeně svého kapitálu k objemu špatných úvěrů, jež musí krýt rezervami) a splňuje i ostatní ukazatele, jež b ankovní dohled ČNB vyžaduje.
Nos nad vodou
Ovšem krátkodobý pohled není totéž co pohled na budoucí vývoj banky v letošním roce. A u něho jak centrální banka, tak privatizační poradce a auditor jasně upozorňují na možný vznik nebezpečí nedostatečné solventnosti v případě, že nedojde k posílení jejího kapitálu. Z toho pohledu je tedy středeční rozhodnutí vlády odložit kauzu KB (ačkoliv jednání probíhalo do večera) velmi nerozumné, protože jen posílí spekulace o stavu banky a může se podepsat i na v ývoji ceny jejích akcií. „Prodleva vlády banku nijak neohrozí, ukazatel likvidity je vysoký, na krátkodobých repo operacích je 50 miliard korun, tvrdí místopředseda představenstva Vladimír Budinský. Ovšem jak dále dodal, představenstvo i dozorčí ra da banky si jsou vědomy potřeby navýšení kapitálu banky v průběhu tohoto roku, a proto je zařadilo jako bod jednání valné hromady. O posílení kapitálu KB jednali ve čtvrtek ekonomičtí ministři a tento týden by se jím měla vláda znovu zabývat.
Hop, nebo trop
Jednoznačný požadavek na kapitálové posílení Komerční banky v rozmezí od 7,5 do 8,25 miliardy korun předložil ministr financí na jednání vlády již podruhé. Je podložen poměrně silnými a seriózními argumenty včetně odvolání se na usnesení vlády z 27. května 1998, kde vláda konstatuje, že je připravena zajistit finanč ní stabilitu banky až do ukončení její privatizace.
Nižší navýšení by podle materiálu ministerstva financí předloženého ve středu vládě, který má týdeník EURO k dispozici, způsobilo jen malou odezvu seriózních investorů na oznámení vlády o zahájení privatizace. To by výrazně oslabilo vyjednávací pozici vlády s jednoznačným dopadem na prodejní cenu. Banka by rovněž „nebyla schopna ani při poklesu úrokových sazeb rozšířit své úvěrové aktivity, čímž by se vzhledem k jejímu dominantnímu postavení na českém trhu dále ohrozila restrukturalizace a revitalizace průmyslu , uvádí se v materiálu. Vedle nebezpečí ztroskotání revitalizačního programu materiál upozorňuje na zřejmě stejně významný faktor, který může silně omezit likvidit u banky: „Zvláště významným vlivem by byla neschopnost banky dostát smluvním závazkům vázaným explicitně na kapitálovou vybavenost banky s okamžitým dopadem na její likviditu, tvrdí ministerstvo.
Navrhuje navýšení kapitálu ve třech kolech a za nominální hodnotu 500 korun za akcii (cena na trhu se pohybuje kolem 440 korun). Možnost upsat bude dána stávajícím i novým investorům. Pokud by veškeré akcie koupil prostřednictvím Fondu národní ho majetku pouze stát, jeho podíl by narostl na 74 procent.
Opatrný auditor
Nijak optimisticky nezní ani zpráva auditorské firmy Deloitte & Touche k hospodaření banky za rok 1998. To skončilo více než desetimiliardovou ztrátou ve prospěch posílení rezerv banky. „Přestože vyjadřujeme výrok bez výhrady, upozorňujeme na význam né nejistoty při realizaci zástav zajišťujících úvěrové portfolio banky, při vymáhání problémových úvěrů a v souvislosti s budoucím stavem české ekonomiky a vývojem právního prostředí, uvádí auditor ve své zprávě, která bude součástí výroční zprávy KB. Týdeník EURO ji má k dispozici a ministr Svoboda ji předložil vládě. „Ačkoliv dopad těchto faktorů nelze v současné době odhadnout, mohly by vést k potřebě t vorby dodatečných opravných položek k úvěrovému portfoliu, a tím k ohrožení minimálních požadavků kapitálové přiměřenosti, uvádí dále auditor.
Miliarda do All In
Třetí varovný prst se tyčí i z České národní banky. Ta v dopise generálnímu řediteli Janu Kollertovi žádá představenstvo banky, aby přijalo taková opatření, aby nedošlo k poklesu kapitálové přiměřenosti banky pod limit osm procent.
ČNB v dopise, který má týdeník EURO k dispozici, uvádí, že kromě takzvané operace crease, díky níž banka rozložila potřebu tvorby opravných položek k pěti miliardám špatných úvěrů na dvacet let, „bylo zjištěno, že banka v prosinci 19 98 uskutečnila i další operace týkající se úvěrového portfolia . „Mimo jiné banka postoupila cca jednu miliardu Kč úvěrů na dceřinou společnost All In, a. s., které za účelem uskutečnění této transakce poskytla úvěr, uvádí ČNB. Jak píše dále, z rozboru finanční situace a z výše uvedeného vyplývá, že má KB značné problémy s kvalitou úvěrového portfolia a doporučuje navýšit kapitál banky alespoň o osm miliard korun. Na možný velmi špatný vývoj úvěrového portfolia upozorňuje ve svém materiálu i ministerstvo financí. V příloze týkající se projekce finančních výsledků banky upozorňuje na to, že s ohledem na zhoršující se kvalitu úvěrového portfolia v kombinaci s novými opatřeními ČNB na tvorbu opravných položek a pokles na trhu s nemovitostmi nebude KB scho pna v nejbližší době splnit jak šestiprocentní minimum kapitálové přiměřenosti Tier I (jež tvoří především základní kapitál banky) doporučené Bankou pro mezinárodní vyrovnání (BIS), tak osmiprocentní minimum celkového kapitálu (včetně Tier II, v němž je započítán podřízený dluh) požadované ČNB a BIS. Projekci do roku 2002 uvádíme v tabulce.
Křesla se viklají
Ve skutečně nezáviděníhodné roli je tak nyní management Komerční banky. Termín konání valné hromady, která má na programu schválení navýšení základního jmění, se valem blíží (31. května) a vláda nedělá žádné rozhodné kroky pro to, aby toto schválení posvětila. To samozřejmě nevytváří dobré prostředí pro vrcholové manažery banky. Pokud do doby konání valné hromady vláda neřekne jednoznačné ano, nelze vyloučit, že na návrh některého z akcionářů dojde k personálním změnám. Jisté by nebylo an i křeslo samotného generálního ředitele banky Jana Kollerta. V KB již nedávno došlo k přesunům, kdy z křesla náměstka odešel Vladimír Šulc a nahradil jej bývalý šéf Českomoravské hypoteční banky Pavel Ševčík. Faktem je, že usedl na ho rké křeslo, protože dostal na starosti právě oblast úvěrového portfolia banky.
