Příkladem je Izrael, kam už reálně dorazila druhá vlna pandemie, jíž se
obávají i další vyspělé státy. Izrael byl zemí, která jako jedna z prvních
zavedla přísnou plošnou karanténu a už na přelomu dubna a května dokázala
epidemii zastavit. Premiér Benjamin Netanjahu to tehdy komentoval bez přehnané
skromnosti. „Úspěšný boj Izraele proti koronaviru je vzorem pro mnoho zemí a
svět se na nás dívá s obdivem,“ chlubil se premiér a jeho vláda rychle uvolnila
restrikce.
Ale příliš brzy. O čtvrt roku později počet nakažených znovu roste. V polovině července se přiblížil počtu dvou tisíc nových případů denně, což je hranice, při jejímž překročení zvažuje vláda vyhlásit znovu karanténu. „Izrael nevytvořil ani během karantény, ani po ní mechanismus, který by dokázal potlačit malá a středně velká ohniska nákazy a zabránil jejímu šíření na celonárodní úrovni,“ uvedl Nadal Ejal, korespondent televizní společnosti Reshet.
Koronakrize se protnula s dlouhodobou politickou krizí v zemi a přivedla
dříve obdivovanou ekonomiku nad propast. Zatímco těsně před příchodem viru měla
země rekordně nízkou nezaměstnanost 3,4 procenta, nyní tato hodnota vystřelila
na více než 22 procent. Nezaměstnaných je už jeden milion, což je pro stát s
celkem devítimilionovou populací obrovská zátěž. Nejvíc trpí 600 tisíc drobných
podnikatelů, kteří kvůli restrikcím nemohou pracovat už několik měsíců.
Vzrůstající napětí se přetavilo i do protivládních demonstrací.
Zhoršuje se také situace na palestinských územích. „Platí totální uzávěra
Západního břehu Jordánu a Pásma Gazy. V návaznosti na deklarovaný úmysl Izraele
připojit části Západního břehu ukončila Palestinská autonomie bezpečnostní a
civilní koordinaci s Izraelem – na rozdíl od první vlny, kdy s Izraelem v boji
proti koronaviru relativně dobře spolupracovala,“ uvádí Jiří Mašata, ředitel
zahraniční kanceláře CzechTrade v Tel Avivu.
Oběť vlastního úspěchu
Druhá vlna epidemie zasáhla také Austrálii. Souvisí to s tím, že původně
byla většina případů zanesena na jižní kontinent zvenčí přijíždějícími hosty,
takže když se zemi podařilo uzavřít, počet případů rychle klesl. Nyní ale
přišla druhá vlna, která jde už uvnitř samotné Austrálie komunitním šířením.
Kvůli nízkému počtu nakažených je celá populace stále bez imunity a velmi
zranitelná. „Stali jsme se obětí našeho původního úspěchu. Procento lidí
zranitelných touto nemocí je velmi vysoké,“ konstatoval v deníku The Sydney
Morning Herald emeritní profesor Gerard Fitzgerald z technické univerzity v
Queenslandu.
Přestože celá Austrálie má ke konci července podobný počet nakažených jako
třeba Česká republika, denně přibývá několik stovek nových případů a
trajektorie ukazuje stále jednoznačněji, že jde o „plnohodnotnou“ druhou vlnu. Otázkou
je, jak se místní zdravotnictví s náporem nových případů dokáže vyrovnat. V
podstatě bude mít s covidem-19 v plném náporu první zkušenost.
Díky za odklad olympiády
Druhou vlnu zažívá také Japonsko. Logicky je epicentrem nákazy přelidněné
Tokio, na nějž připadá zhruba polovina z více než 600 nových případů denně, což
je současná rychlost šíření viru v celém Japonsku. Organizátoři jsou nyní
určitě rádi, že po velkém váhání nakonec o rok odložili konání letní olympiády,
která měla v Tokiu původně začít minulý týden.
Úřady teď zvažují, zda v Tokiu a dalších městech zavést opět přísnější restrikce, nebo nechat ekonomiku volněji dýchat za cenu dalšího šíření viru. Dosavadní vyjádření politiků znějí opatrně. Vláda uvedla, že situaci pečlivě sleduje, a předseda vládního výboru pro problematiku covidu-19 Šigeru Omi řekl, že „se nejedná o explozivní šíření infekce“.
K jakým opatřením nakonec kabinet sáhne, bylo v době uzávěrky tohoto vydání
nejasné. Jistější je poznatek, že stran koronaviru nemá nikdo předčasně
vyhráno. Izrael i Japonsko platily za vzor, jak lze pandemii zkrotit. Teď jdou
jako první do druhého kola zápasu.
Kriminalita se vrací
Latinskoamerickým zemím přinesly první měsíce epidemie většinou pokles
kriminality. V regionu tradičně souženém pouličním násilím a drogovými gangy to
byl vítaný vedlejší důsledek koronaviru. Teď se ale možná situace začne
obracet, když kvůli hospodářským důsledkům krize roste počet lidí bez práce a
bez domova, kteří nakonec řeší svou fatální situaci zločinem. Například Mexiko
tak zaznamenalo v červnu nejhorší den v roce z pohledu násilné kriminality, kdy
bylo během pouhých 24 hodin zavražděno 117 lidí (pro srovnání, například v
České republice došlo za celý loňský rok k 143 vraždám).
„Je jasné, že když je ekonomická krize, jako první začne růst zločinnost,“ konstatuje na mexickém portálu T21 Pablo Carstens, viceprezident bezpečnostního institutu Ipreset. Zemi navíc znepokojuje nárůst domácího násilí na ženách, které je důsledkem toho, že kvůli karanténě nebo práci na home office tráví rodiny společně na malém prostoru doma více času.
To v kombinaci s tradičním machismem vede často k výbuchu agrese a
meziročnímu růstu vražd žen o více než devět procent. Naopak množství loupeží v
dopravních prostředcích a také únosů rapidně pokleslo, což je logickým
důsledkem menšího množství pasažérů.
Růst kriminality v posledních týdnech znepokojil také Kolumbii. Země s
problematickou pověstí v zahraničí si sice od konce občanské války v roce 2016
v bezpečnostní otázce výrazně polepšila, teď se ale problém vrací kvůli
hospodářským důsledkům koronakrize. V druhém červencovém týdnu tak vláda
spustila rozsáhlý zátah vedený policií a speciálními ozbrojenými složkami,
který se konal napříč mnoha departmenty země. „Bylo rozbito 22 zločineckých
organizací a zatčeno 157 osob,“ uvedl deník El Universal.
Při akci, která měla před kolumbijskou veřejností demonstrovat snahu úřadů
zajistit pořádek, policie pochytala třeba členy obávaného klanu Los Batman,
kteří byli odpovědní za vydírání a obchod s drogami, nebo bankovní lupiče ze
skupiny Sherco. Vláda se ale obává i růstu individuální kriminality zoufalých
lidí bez práce. Proto například v osmimilionové metropoli Bogotě spouští nový
bezpečnostní systém na sledování situace na ulicích.
