Na plánované instituci se již začínají přiživovat externí firmy
Zákon o jednotném superúřadu práce ještě neprošel senátem a už se pomalu začínají naplňovat předpovědi „zlých jazyků“, že jeho vznik bude provázen řadou dalších nákladů, z nichž budou těžit externisté. Nikoli tedy úspor, jež by měly hned v prvním roce jeho činnosti dosáhnout podle plánu ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka 175 milionů korun.
Řád za milion
Nový zákon o Úřadu práce ČR je tak stručný, že v něm není ani zmínka o tom, jak bude instituce fungovat po organizační stránce. To znamená, jaké kompetence, práva a povinnosti budou mít jednotlivé články, tedy centrála, krajská střediska a jednotlivá kontaktní místa. Loni před koncem roku ministerstvo práce zadalo zpracování organizačního řádu jako externí zakázku. Krátce před Vánocemi došla na resort faktura v hodnotě 936 tisíc korun podepsaná Lubošem Šafaříkem ze Západočeské univerzity, která před časem proslula kauzou rychlostudentů.
„Oslovili jsme tři subjekty, dvě advokátní kanceláře a Západočeskou univerzitu. Jedna kancelář odmítla, druhá se nevyjádřila. Univerzita zpracovala celkový návrh řešení přechodu z jedné legislativní úpravy na novou, to znamená kromě organizačního řádu také návrh statutu a pracovněprávní a organizační úpravy přechodu práv a povinností zaměstnanců úřadů práce,“ potvrzuje mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Viktorie Plívová.
Dosud totiž bylo všech 77 úřadů práce samostatných s vlastní právní subjektivitou, vystupovaly jako jednotliví zaměstnavatelé. Pokud ale zákon projde legislativním procesem, od dubna budou centralizovány do jedné instituce a okresní úřady v dnešní podobě zaniknou. Místo nich vznikne čtrnáct krajských poboček vedených řediteli a celkem 226 kontaktních míst v takzvaných trojkových obcích. Zaměstnanci proto budou muset podepisovat pracovní smlouvy s novou hlavičkou a leckdy i náplní činnosti.
Faktura předchází smlouvu?
Otázkou ale zůstává, zda bylo nutné nechat si organizační řád zpracovat externě, údajně bez konzultací s odborníky zevnitř resortu, a zda je částka bezmála milion korun adekvátní. Jak uvedl jeden bývalý vysoký úředník ministerstva práce, který byl před časem odejit, požadovaný dokument by byl schopen připravit během jednoho víkendu a v rámci své běžné pracovní náplně. Centrála nového úřadu by přitom měla vzniknout právě na půdě ministerské sekce pro politiku zaměstnanosti a trh práce a přebrat část jejích úředníků. „Personální kapacity ministerstva práce v tak krátké době, která k vypracování byla, nestačily,“ namítá mluvčí resortu Plívová. Ředitelé dosavadních úřadů práce se vůbec nechtějí k problematice okolo jednotné instituce vyjadřovat z obav ze ztráty zaměstnání. Již tři z nich totiž byli na podzim propuštěni, dále byla například koncem loňského listopadu odvolána po dvaceti letech práce pro resort Ladislava Steinichová z postu ředitelky odboru realizace služeb zaměstnanosti. Sporné jsou i otázky okolo vzniku celé zakázky. Faktura za práci, údajně v tom okamžiku ještě neodevzdaná, byla totiž vystavena již 14. prosince. Smlouva na tuto zakázku pak byla do centrální evidence smluv ministerstva zanesena až o tři dny déle. Nabízí se tedy otázka, zda smlouva nevznikla až po faktuře a nebyla následně antedatována. Resort minulý týden pro týdeník EURO uvedl, že organizační řád už má hotový. „Smlouva na zakázku byla ministerstvem podepsána 30. listopadu, univerzitou 9. prosince. Faktura byla doručena 17. prosince, tedy ve stejný den, jako byla smlouva zaevidována. Ovšem evidence smlouvy je jen a pouze administrativní úkon, zanesení do vnitřního evidenčního systému, rozhodující je datum podpisu smlouvy,“ zdůrazňuje Plívová. Zákonem o Úřadu práce ČR se bude tento týden zabývat senát. Jak týdeníku EURO nedávno sdělil (EURO 1/2011) jeho místopředseda Zdeněk Škromach (ČSSD), předpokládá se, že buď bude zákon zamítnut a vrácen do sněmovny, nebo schválen s pozměňovacími návrhy. I přesto by nová instituce měla začít fungovat poměrně rychle, od počátku druhého čtvrtletí. „To je velmi krátká doba na takové změny. Ministr by ale neměl dělat změny, dokud není zákon schválen. Pokud už teď dělá nějaké kroky a vynakládá prostředky na něco, co není dosud schváleno, porušuje zákon,“ míní Škromach.
