Tři debaty mezi Bushem a Gorem rozhodnou o prezidentovi
Letošní prezidentské volby v Americe jsou nudné. Poslední zajímavý moment kampaně odezněl ve chvíli, kdy v republikánských primárkách získal George W. Bush definitivní převahu nominačních hlasů nad svým hlavním konkurentem Johnem McCainem. Od té doby se nic opravdu zajímavého v kampani neděje. Demokratický kandidát a viceprezident Al Gore se snaží vymanit ze stínu dosavadního prezidenta Billa Clintona, texaský guvernér George W. zase přesvědčuje voliče, že není jen synem někdejšího prezidenta George Bushe. Přitom spíše než jako syn svého otce vypadá Bush junior jako jeho klon. A podobné to zřejmě bude i s jeho politikou. Zatímco veterán vietnamské války McCain kritizoval zkostnatělou washingtonskou byrokracii, která je stále více ve vleku zájmů velkých korporací, Bush bude i nadále – v nejlepší tradici politiky svého otce – vycházet těmto zájmům vstříc. S McCainovým pohledem na věc se přitom naprosto shoduje velká část americké veřejnosti. To si dobře uvědomuje demokratický kandidát Al Gore a svou rétorikou opatrné kritiky významných podniků se snaží odsát hlasy republikánských voličů, kteří by spíše než Bushe volili McCaina. Ve snaze zalíbit se voličům ovšem ani Gore nemůže jít příliš daleko. Jako případný prezident bude náklonnost korporací potřebovat. Terčem jeho kritiky je proto hlavně jedno procento nejbohatších Američanů. Bush přežil krysy. Jelikož se volební preference obou hlavních kandidátů před několika týdny vyrovnaly (o úřad amerického prezidenta se ucházejí také Ralph Nader za Stranu zelených a Pat Buchanan za Reformní stranu, podporují je však jen tři procenta, respektive jedno procento voličů), rozhodnou o budoucím prezidentovi hlasy dosud nerozhodnutých voličů. Zásadní vliv na jejich postoj mají televizní diskuse, v nichž se střetávají hlavní prezidentští kandidáti. První ze tří prezidentských debat se uskutečnila minulý týden v Bostonu, a pokud by ji George W. Bush nezvládl, mohla definitivně ukončit jeho šance na zvolení. Bush je totiž od uplynulých týdnů ve vlastní straně pod tlakem. Podle New York Times začali dokonce někteří významní republikáni pochybovat o jeho schopnostech vést nejvlivnější světovou velmoc. Bush se dostal do defenzivy zvláště poté, co právě New York Times zveřejnily informaci, podle které pracuje předvolební televizní šot republikánů s podvědomým vnímáním voličům, když se na obrazovce na zlomek vteřiny objeví velké slovo „RATS jako koncovka mizejícího slova „DEMOCRATS . Samo o sobě rats znamená „KRYSY . Někteří psychologové pak tvrdili, že Bushův tým se snaží reklamou vyvolat ve voličích negativní asociace spojené s demokraty. Bush na tento výpad nedokázal adekvátně zareagovat. Republikáni proto začali pochybovat o kandidátově pozici čelit kritickým situacím. Hlavní mediální stratég Bushovy kampaně Karl Rove ale svého šéfa na první debatu s Albertem Gorem připravil velmi dobře. Bush v průběhu devadesátiminutového vystoupení působil vyrovnaně a v debatách byl protřelému Goreovi rovnocenným partnerem. To nakonec ukázaly i bleskové průzkumy mezi voliči. V průzkumu televizní stanice NBS označilo 46 procent dotázaných za vítěze debaty Gorea, 36 procent se vyslovilo pro Bushe. Průzkum provedený Gallupovým ústavem pro stanici CNN a list USA Today označil za vítěze Gorea se 48 procenty, Bush získal podporu 41 procent dotázaných. Hlas pro selský rozum. Úterní debata mezi Bushem a Gorem přinesla největší střety v otázce snižování daní. Republikánský kandidát přichází s návrhem snížit daně skoro všem příjmovým skupinám, Gore svůj návrh omezil jen na škrty pro rodiny s nízkými příjmy a zvláštními výdaji, jako například na péči o nemocné děti či seniory. Bush ve svém vystoupení zdůrazňoval právě fakt, že menší daně budou platit všichni Američané. Gore ovšem upozorňoval na to, že návrh přinese největší výhody pouhému jednomu procentu nejbohatších. Formulku o jednom procentu nejbohatších považoval Gore zřejmě za důležitou a dá se předpokládat, že v následujících dvou debatách (11. a 17. října) ji bude ještě mnohokrát opakovat. Zatímco Washington Post zaujal v redakčním komentáři k výsledkům debaty neutrální stanovisko, New York Times se v otázce daní postavily za Gorea. „Jedno procento nejbohatších má podle ministerstva financí na celkových příjmech podíl 14,8 procenta a na daňových odvodech 20,1 procenta. Dát těmto lidem v následujících letech 42,6 procenta z 1,3 bilionu dolarů v daňových škrtech je nesmysl – pokud jim nechceme poskytnout ještě více pohodlí. Postavit se takovému návrhu není populismus. Tak velí selský rozum, tvrdí list. Otázkou je, která témata budou dominovat dalším dvěma debatám a na které argumenty nakonec uslyší zatím nerozhodnutí voliči.
