Podnik vynuluje ztrátu a bude hledat partnera
Někdejší strojírenský gigant, brněnská Královopolská, má skvělý plán, jak se zcela zbavit finančních břemen. Dosažení cíle má ovšem nezbytnou podmínku: obchodní soud nesmí poslat podnik do konkursu. Jeden z fyzických věřitelů, kterému brněnské strojí rny dluží zhruba milion korun, totiž takový návrh ve druhé polovině loňského roku podal. A ačkoliv se podařilo snížit úvěrové zatížení o dvě třetiny, není podnik zatím ve stavu, že by se neměl čeho bát.
Vynulovat ztrátu.
První krůček k finanční stabilitě již mají strojírny za sebou. Loni v prosinci proběhla valná hromada, na níž akcionáři odhlasovali snížení základního jmění o 1,209 miliardy na 1,2 milionu korun. Uhradí tak část z kumulované téměř čtyřmiliardové ztráty. Zároveň se akcionáři dohodli, že Fond národního majetku (FNM) navýší prostřednictvím své dcery základní jmění o svoji pohledávku na 2,254 miliardy korun (EURO 1/2000). Královopolská se tím zbavila nejvýznamnějšího závazku, nyní dluží už „jenom sedm set milionů korun a zároveň si vyjasnila majetkové vztahy. Po zápisu do obchodního rejstříku (pravděpodobně během dubna) bude totiž FNM držet 99,96 proc enta akcií.
S vynulováním ztráty to také má představenstvo již vymyšlené: počátkem května proběhne další valná hromada, jež bude opět snižovat základní jmění až na pouhých sto třicet milionů korun. Podnik se zbaví červených čísel. Nakonec přijde na řadu vyrovnat se se zbylými závazky v citované výši sedmi set milionů. Ty by měly být předmětem soudního vyrovnání, o něž management soud požádal již v polovině loňského roku. Ještě předtím, než byl podán zmíněný návrh na konkurs. Soud se k ani jedné variantě dosud nevyjádřil.
Největším věřitelem strojíren je státní Konsolidační banka, jež převzala od Komerční banky třísetmilionový úvěr. Nemalé peníze si nárokuje také stát. I když ředitel Královopolské Milan Rada tvrdí, že podnik je i na zdrojové straně schopen najít prostředky ve stejné výši, přesto doufá, že někteří věřitelé budou svoji pohledávku kapitalizovat. „Zatím o tom neuvažujeme, ale ještě budeme o situaci jednat s Fondem národního majetku, uvedl mluvčí Konsolidační banky Tomáš Krones.
V každém případě má vedení firmy připravený přehled vnitřních zdrojů financování až do potřebných sedmi set milionů korun: prodej nepotřebného majetku by mohl vynést stovky milionů, z toho prodej majetkových účastí v dceřiných společnostech ne strategického významu desítky milionů, další peníze poplynou z nájmů či z inkasa externích pohledávek.
V justičním kolotoči.
Královopolská má šanci získat ještě sto milionů korun, které leží na účtech Fondu národního majetku. Ty tam přišly v roce 1995 od firmy Kenap (vypůjčila si je od Královopolské) jako první dvě splátky na privatizaci jedenapadesá ti procent akcií strojíren. Na další splátky ale již majitel Kenapu Zdeněk Pánek neměl prostředky a o dva roky později po dohodě s FNM od privatizační smlouvy odstoupil.
Takže by bylo logické, kdyby se peníze vrátily, kam patří. Jenže smlouva byla podepsána mezi FNM a Kenapem, a proto by je měl fond vrátit Pánkovi. Ředitel Rada nepochybuje, že pak už by se v účetnictví Královopolské neobjevily. A tak mezi všemi třemi subjekty běží nekonečné kolo žalob. Například minulou středu Krajský soud v Praze zamítl v plném rozsahu žalobu Kenapu na FNM o neplatnosti odstoupení od kupní smlouvy.
Pánkova firma ostatně dluží strojírnám ještě dalších dvě stě milionů, ale ředitel Rada si vzhledem ke stavu majetku bývalého privatizátora nedělá iluze, že by je ještě někdy spatřil. Tak alespoň podala Královopolská preventivně návrh na konkurs Kenapu. A protože až do zapsání výnosu prosincové valné hromady do obchodního rejstříku Kenap ve strojírnách drží ještě jedenáct procent akcií, požádal Rada soud o vydání předběžného opatření k pozastavení výkonu akcionářských práv.
Bude se revokovat.
Soud ještě Královopolské vyrovnání nepovolil, do konce zákonné lhůty však ještě zbývá sedmnáct měsíců. To je pro podnik ovšem příliš dlouhá doba a nemůže tak dlouho čekat. Kvůli nejistotě a nestabilitě by totiž mohl ztratit z ákazníky. „Proto chceme v dubnu, až budou výsledky poslední valné hromady zapsány do obchodního rejstříku, podat vládě žádost o revokaci privatizačního rozhodnutí, uvedl Josef Petřík z FNM.
Poté může začít management hledat partnera, bez něhož nemá šanci přežít. Ve hře jsou tři varianty. První v řadě je spolupráce s některým z významných obchodních partnerů. Letošek by měl totiž Královopolské přinést skutečně velké zakázky ř ádově v desítkách milionů dolarů.
Protože strojírny budou potřebovat především finanční zázemí, a to v brzké době, bude se vedení poohlížet po rizikovém kapitálu. Za třetí by měl následovat vstup strategického partnera. „To je samozřejmě nejlevnější řešení, ale dlouhodobé. Vyž aduje totiž soulad v komoditách a strategický investor by nejspíš nevstoupil do všech našich oborů, dodal Rada.
Rok 1999 se pro Královopolskou nesl ve znamení boje o život. Nedostala ani korunu úvěru, neměla opravdu významné zakázky. Přesto její obrat přesáhl dvě miliardy korun a podle předběžných hospodářských výsledků vykázala hrubý zisk 270 milionů.
