Tento týden mají poslanci rozhodnout o prodloužení věku odchodu do důchodu až na 65 let. To je ale zatím jediné, co se vládě podařilo v připravované penzijní reformě udělat. O výši sociálního pojištění bude dál jednat vláda.
Minulý týden sněmovna propustila do závěrečného projednávání novelu, která by měla posunout věk odchodu do důchodu na 65 let. Novela je součástí první fáze penzijní reformy, která obsahuje především parametrické změny stávajícího průběžného systému financování penzí. To, zda ji poslanci definitivně schválí, se veřejnost zřejmě dozví už tento týden, kdy by se k ní ve svém jednání ve sněmovně měli dostat. Výsledek ukáže především sílu vládní koalice. Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas totiž položil na stůl balík návrhů změn v rámci první fáze penzijní reformy bez dalšího projednávání s opozičními stranami, neboť parlamentní komise pro penzijní reformu složená z poslanců napříč politickým spektrem nebyla s to se na jejích základních principech shodnout.
Podle novely by bezdětné ženy, matky jednoho dítěte a muži měli po roce 2030 chodit do důchodu v 65 letech. Věk se má zvyšovat postupně, u mužů by hranice pro odchod do penze ročně rostla o dva, u žen o čtyři měsíce. Letos chodí muži do důchodu v téměř 62 letech, bezdětné ženy v 60 letech a čtyřech měsících, matky podle počtu dětí dřív. Podle vládní předlohy by možnost jít dřív do penze měly mít i po roce 2030 nadále matky dvou a více dětí, a to v 62 až 64 letech.
V současné době tvoří starší lidé asi 15 procent obyvatel, v roce 2030 by to měla být bezmála čtvrtina a o dvacet let později pak třetina. Suma, kterou Česko vydává ročně na důchody, se za posledních deset let téměř zdvojnásobila. Zatímco v roce 1998 šlo ze státního rozpočtu na důchody přes 150 miliard korun, letošní rozpočet počítá s téměř 300 miliardami korun. To je 27 procent všech výdajů rozpočtu.
První změny od roku 2010
Změny, které první etapa reformy obsahuje, mají vstoupit v platnost 1. ledna 2010. Je tedy zapotřebí, aby je poslanci schválili ještě letos, aby se na změny mohla připravit Česká správa sociálního zabezpečení.
Na prosazení a nastartování důchodové reformy má stávající vláda prakticky už jen necelé dva roky. Parlamentní volby se uskuteční v roce 2010 a v období předvolebního boje bude dohoda o podobě a budoucnosti penzijního systému téměř vyloučena. Na zásadní změny penzijního systému už stěží najde čas, budou tedy především v kompetenci těch, kteří zvítězí ve volbách.
Nad návrhem penzijní reformy se scházela parlamentní komise pro penzijní reformu od loňského července, letos se žádná schůzka neuskutečnila. Spory trvají mezi koalicí na jedné straně a sociálními demokraty a komunisty na druhé. První fáze penzijní reformy se přitom týká pouze parametrických změn stávajícího průběžného systému, které s ohledem na demografický vývoj v Česku bude muset udělat každá vláda, pokud nebude chtít radikálně zvyšovat daně.
Pat v jednání parlamentní komise nastal loni počátkem prosince, kdy sociální demokraté začali požadovat výrazné ústupky z navrhované penzijní reformy. Nechtěli, aby vláda do konce tohoto volebního období vůbec navrhovala zákonnou možnost dobrovolně částečně vystoupit z povinného průběžného placení důchodového pojištění státu, tedy možnost částečného opt-outu ve prospěch soukromého spoření. Možnost převést část pravidelných měsíčních plateb z povinného státního pilíře důchodového pojištění na soukromé penzijní spoření je podstatou Nečasem navrhované třetí fáze penzijní reformy.
Jděte do toho
Minulý týden přinesl ještě jednu zásadní věc týkající se penzijního systému u nás. Vláda projednávala návrh ministra financí Miroslava Kalouska snížit pro příští rok sociální pojištění z 12,5 na 11,5 procenta. Své rozhodnutí ale nakonec o dva týdny odložila. Uvnitř samotné ODS totiž nepanuje jednotný názor na výši pojištění. Poslanci kolem Michala Doktora navrhují snížit jej více, o 2,5 procentního bodu. Opozice je velmi ostře proti jakémukoliv snižování. Nicméně pokud by nakonec vláda a sněmovna tento krok pro příští rok schválila, mohlo by to znamenat hodně pro motivaci lidí k vyšší míře soukromého spoření na důchod (podrobněji komentář zde).
Protože demografický vývoj v Česku a většině Evropy spěje k výraznému růstu počtu lidí v důchodovém věku a ubývání lidí aktivně činných, musí se nynější průběžný systém vyplácení důchodů zásadně změnit. České vládě se již řadu let nedaří provést zásadní kroky ve změnách stávajícího systému, a tak stále více záleží na každém, zda a v jaké výši si spoří na penzi sám. Soukromé spoření na důchod v Česku existuje již řadu let, nicméně malá motivace ze strany státu vedla k tomu, že lidé si spoří většinou jen málo peněz. „Ze statistických údajů je patrné, že lidé do penzijních fondů vkládají pouze nízké částky odpovídající zhruba těm, ke kterým je motivuje státní finanční podpora. To je ale málo. Na to, jak dlouho v Česku penzijní fondy fungují, nenakumulovaly takový objem peněz, který se od nich očekával, a který by lidem na zajištění penze postačoval,“ upozorňuje například předseda představenstva Pioneer Asset Management a Pioneer investiční společnosti Roman Pospíšil.
A právě nižší sazba sociálního pojištění, která by celkově snížila daňovou zátěž, by mohla lidi motivovat k tomu více si spořit na penzi. Případný efekt by přitom byl vidět již příští rok, protože nižší sazba by začala platit od roku 2009.
Sociální demokraté ovšem odmítají snižovat sazbu sociálního pojištění, stejně jako vyvádění peněz ze současného solidárního průběžně financovaného důchodového systému v jakékoliv míře. I opoziční ČSSD ale přiznává,že je současný důchodový systém dlouhodobě neudržitelný a je nutné ho reformovat. Doporučuje proto zvýšit finanční motivaci státu u penzijního připojištění a kapitálového životního spoření. Navrhuje i zlepšit systém pobídek pro zaměstnance i zaměstnavatele.
Penzijní fondy na čekačce
Ještě hůře než parametrické změny je na tom druhá fáze reformy, která podle původního Nečasova předpokladu měla probíhat paralelně s první. Ta by měla odstranit hlavní nedostatky stávajícího systému soukromého spoření na penzi. Především jde o neoddělený majetek účastníků penzijního spoření a akcionářů fondů na jedné straně, a pak příliš přísná kritéria pro investování fondů na straně druhé. Odpovídající zákony stále připravuje ministerstvo financí.
Nové zákony musejí u penzijních fondů zakotvit především existenci různě zaměřených penzijních plánů – růstového, vyváženého a konzervativního – které by se lišily právě tím, kam by fondy svěřené peníze investovaly a s jakou mírou rizika. „Dovedu si představit takovou podobu zákona, která by zakotvila vznik nových struktur penzijních fondů paralelně koexistujících s těmi nynějšími,“ uvádí prezident Asociace penzijních fondů Jiří Rusnok jednu z pravděpodobných možností. Vznikly by tedy zřejmě nové správcovské společnosti s novou licencí, které by spravovaly fondy fungující podle nové legislativy. Ty „staré“ fondy by samozřejmě fungovaly dál se „starými“ klienty, vlastně by se uzavřely. Nové správcovské společnosti by z valné většiny měly stejné vlastníky jako ty stávající, odlišovaly by se zřejmě mírně pozměněným názvem a jinou nabídkou.
