Volební programy dokládají, že všechny strany chtějí třípilířový systém
S blížícími se parlamentními volbami představují politické strany, parlamentní i neparlamentní, své volební programy. Jedním z témat všech parlamentních politických stran je způsob řešení otázky důchodů v budoucnosti. Varianty byly v loňském roce podrobně propočítány takzvanou Bezděkovou komisí a výsledky jsou obsaženy v závěrečné zprávě s podtitulem „Důchodová reforma: možnosti a výhledy“. Zpráva byla zveřejněna v červnu 2005 a vláda přijala úkol zpracovat do konce roku věcný záměr nového systému důchodového zabezpečení. Na zasedání 18. ledna ale tento termín posunula na 30. června 2006. To znamená, že nastávající volby budou také volbami o podobě reformy důchodů.
Garance státu.
S ohledem na to, že důchody jsou jen jedním z volebních témat, nelze jim věnovat v programech tolik prostoru jako ve zprávě Bezděkova týmu. V každém případě je však zajímavé příslušné pasáže projít, někdy už jenom pro dikci, kterou se snaží potenciální voliče oslovit. Samozřejmě platí, že období pro nastolení reformy důchodů je značně delší než volební období, a ne ve všech programech jsou uvedeny propočítané dopady navrhovaného systému na budoucnost.
U všech pěti parlamentních stran je základem budoucích důchodů průběžný státem garantovaný systém, který tvoří první pilíř třípilířového schématu důchodů. Varianty se od sebe liší mírou solidarity, představovanou přerozdělováním peněz a zajištěním minimálních důchodů. Průběžný systém obvykle bývá solidární, což je zajištěno tím, že důchody jsou ve vztahu k odváděnému pojistnému více nebo méně degresivní. Sám výpočet výše důchodu nemusí být triviální, často se používají redukční hranice a pro ně koeficienty, které vyjadřují různou míru degrese (podobně jako daňová pásma a daňové sazby u daně z příjmu, ale s opačným trendem).
Mezigenerační rodinná solidarita.
Nově se objevují prvky posilování mezigenerační solidarity uvnitř rodiny. Ať již snížením pojistného rodičům, kteří vychovávají děti, jak je tomu v programu KDU-ČSL, nebo poukázáním části pojistného (pravděpodobně dvou procent) na důchod jednoho z rodičů u ODS. Individuální fondový systém, který by tvořil druhý pilíř důchodového systému, chtějí zavést KDU–ČSL a US–DEU a nabízejí možnost přesměrovat část pojistného z průběžného systému (opt-out). O tuto možnost je zájem na Slovensku, kde se zatím pro přesměrování části plateb rozhodlo 1,1 milionu lidí z 2,3 milionu, kteří tuto možnost mají. ČSSD chce v průběžném systému zavést takzvané pomyslné osobní účty (NDC), jejichž prostřednictvím hodlá zvýšit míru zásluhovosti. KSČM prosazuje jako základní pilíř „státem garantovaný průběžný, příjmově i generačně solidární penzijní systém“ , ve kterém bude „provádět průběžně vypočítávané změny, které by vedly k jeho udržení“. ODS nabízí rovný důchod, který je odvozován z průměrné mzdy.
Později.
Důležitým údajem volebních programů je věk odchodu do důchodu. Kromě KSČM, která jej jako jediná nezvyšuje, všechny ostatní strany uznávají nutnost jeho postupného zvyšování pro udržení vyrovnané bilance důchodového systému nebo alespoň pro přílišné nezadlužování v budoucnosti.
Dalším údajem, který některé programy uvádějí, je poměr důchodu ke mzdě (náhradový poměr), ať již ke mzdě hrubé nebo čisté. Například KSČM v osmi prioritách volebního programu chce „…důchod postupně zvyšovat nad minimální úroveň 40 procent současné průměrné mzdy …“. Žádná strana se nestaví proti dobrovolnému spoření na důchod, například formou penzijního připojištění, které by tvořilo třetí pilíř.
Z neparlamentních stran například Strana zelených navrhuje třípilířový důchodový systém se základem v průběžném státním pilíři a možností opt-out. Třípilířový systém chtějí také Evropští demokraté, ovšem s povinným druhým pilířem.
Budoucí uspořádání důchodového systému bude záviset na výsledku parlamentních voleb. O možnostech částečně napovídají průzkumy stranických preferencí, a tak je možné se zamýšlet nad tím, jak by se daly představy jednotlivých stran kombinovat a jaké varianty by mohly z povolebních koaličních jednání vzejít. V každém případě bude dobré využít času, který je pro reformu důchodů k dispozici. Pro změnu důchodového systému je třeba také dlouhého období, a proto je vhodné se změnami začít bez zbytečného odkladu. Ostatně, jak říká čínské přísloví: „I nejdelší cesta začíná prvním krokem“.
