Hejtman Rabas považuje zatížení rozpočtu za přijatelné
Experti Evropské investiční banky (EIB) před časem důkladně zkoumali silniční síť Pardubického kraje. Zjišťovali, jaký je technický stav vozovek, kolik aut po nich projíždí, jak velká města tyto silnice spojují. „Překvapilo mne, jak zcela konkrétní byly představy zástupců této banky,“ uvádí hejtman Pardubického kraje Michal Rabas.
Výsledkem je návrh smlouvy, kterou mají představitelé EIB a kraje podepsat poslední červnový den. Banka poskytne úvěr na obnovu silnic druhé a třetí třídy, včetně mostů, v celkové výši 900 milionů korun. Tyto peníze hodlá kraj investovat v příštích třech letech, přičemž se splácením úvěru začne až poté, v roce 2008. Doba splatnosti činí patnáct let, úroková sazba se bude pohybovat mírně nad úrovní dvou procent.
Optimismus Michala Rabase vyplývá z několika skutečností. Pardubický kraj je vůbec prvním českým regionem, který získá úvěr od EIB. Banka se hodlá do budoucna více zaměřit právě na přímé půjčky regionům a v kraji se tedy bude v praxi testovat nová strategie banky (EURO 23/2005). Pardubickému kraji se navíc podařilo získat lepší podmínky, než se původně očekávalo. Jestliže celková tříletá investice na opravy a rekonstrukce silnic má činit zhruba 1,2 miliardy korun, předpokládalo se, že banka poskytne přibližně polovinu této částky. Její podíl však vzrostl na tři čtvrtiny, což znamená, že kraj v rozpočtu uspoří asi tři sta milionů. „Uvolní se nám ruce,“ říká Rabas v rozhovoru pro týdeník EURO. Tyto peníze bude možné investovat ve školství, sociální sféře či zdravotnictví.
Ani kilometr dálnice.
Proč právě Pardubický kraj? Roli zřejmě sehrávají zcela objektivní důvody. Rabas upozorňuje, že celý kraj je prošpikován právě silnicemi druhé a třetí třídy. Jejich rozsah je mezi českými regiony druhý největší. Územím kraje zatím nevede ani kilometr dálnice či rychlostní komunikace. Tedy alespoň do doby, než bude hotová dálnice z Prahy do Hradce Králové, která má částečně vést i přes území Pardubického kraje. Stav řady silnic je špatný, v případě mostů hejtman dokonce mluví o havarijním stavu. Tyto dopravní komunikace přitom spojují města s pěti až deseti tisíci obyvatel.
Náskok před ostatními regiony při získávání financí EIB je však možné vysvětlit i tím, že jednotlivé projekty oprav a rekonstrukcí jsou už v pokročilé fázi. „Vše jsme připravovali už v době, kdy jsme zároveň sháněli peníze,“ vysvětluje Rabas. Během let 2003 a 2004 se chystala veškerá technická dokumentace, stavební povolení a konala se výběrová řízení. EIB údajně ocenila, že projekty byly dobře připravené, precizní a že kraj nic nezatajil.
Klíčovým projektem je oprava mostu Pavla Wonky v Pardubicích, který stojí v blízkosti hokejové Duhové arény. „Zatíženost tohoto mostu je srovnatelná s dálnicí D1,“ uvádí hejtman. Oprava si v příštích měsících vyžádá více než 150 milionů korun.
Michal Rabas tvrdí, že i když bude Pardubický kraj zatížen splátkami až do roku 2023, nebude to nijak dramatické. Největší splátky předchozích závazků se očekávají v letech 2006 a 2007 a z tohoto pohledu je důležité, že splácení úvěru EIB začne až v roce 2008. Celkově bude nutné splatit 1,09 miliardy korun, což hejtman považuje za přijatelné vzhledem k budoucímu vývoji sazeb daně z přidané hodnoty, ceny stavebních prací, materiálu či ropy.
Další sousto - letiště?
O pardubickém hejtmanovi se říká, že má další velké plány, na nichž by chtěl spolupracovat například právě s EIB. Faktem je, že kraj vstoupil do akciové společnosti EBA, která provozuje civilní část pardubického letiště. Vlastní nyní 34 procent firmy, zbytek náleží městu Pardubice. Rabas žije myšlenkou, že by se letiště mohlo stát páteřním pro tři kraje: kromě Pardubického i pro Liberecký a Královéhradecký. Tím však ambice nekončí. Letiště by mohlo působit jako záložní pro pražskou Ruzyni. Rabas ovšem připouští, že prosadit takovou představu bude velmi složité. Jeho argumentace je postavena na možnosti rychlého železničního spojení mezi pardubickým letištěm a Prahou, což nemůže nikdo z konkurentů nabídnout. Navíc by byl rozvoj letiště velkým povzbuzením pro ekonomiku rozsáhlé oblasti severovýchodních Čech.
Rabas připomíná, že prezentuje názor minoritního akcionáře, neboť hlavní slovo ve společnosti EBA má město Pardubice. Neskrývá však, že tato firma hledá velkého strategického partnera v zahraničí, který by byl ochoten do rozvoje mezinárodního letiště investovat. Mělo by tedy jít o nějakou formu spolupráce veřejného a soukromého sektoru. A co Evropská investiční banka? „V bance jsou informováni,“ odpovídá hejtman poněkud vyhýbavě na otázku týdeníku EURO. Ať tak či onak, má již zkušenost s tím, jak bedlivě experti EIB zkoumají veškeré okolnosti projektů, o jejichž podpoře uvažují.
