Ministr financí posiluje svou kontrolu zdravotnictví. Nově chce získat přístup k hospodaření všech veřejných nemocnic
Na bojišti jménem vláda spolu vedou dlouhotrvající zákopovou válku resorty financí a zdravotnictví. Ministr financí Andrej Babiš prakticky od začátku vládnutí koalice nešetří kritikou fungování ministerstva zdravotnictví vedeného Svatoplukem Němečkem (ČSSD). Snaží se dokonce ve svém úřadě vytvářet paralelní tým, který si klade za cíl kontrolovat finanční toky ve zdravotnictví. Mezi oběma resorty obecně panuje velké napětí. Teď se z bojiště ozývají nové výstřely.
Andrej Babiš na konci července poslal do vlády návrh zákona o sběru vybraných dat pro účely monitorování a řízení veřejných financí. Podle předlohy nové normy by měly od poloviny roku 2016 všechny veřejné nemocnice různých právních forem zasílat své podrobné hospodářské výsledky právě ministerstvu financí. Babišův resort by tak získal o hospodaření nemocnic komplexnější přehled než samotné ministerstvo zdravotnictví, které v nich určuje pohyb financí pomocí úhradových vyhlášek.
Financové kontrolují
Kromě veřejných nemocnic by se povinnost týkala všech organizačních složek státu, státních fondů nebo například také veřejných vysokých škol a výzkumných institucí. Ministerstvo financí jako předkladatel zákona vysvětluje potřebu jeho schválení implementací dosud nepřijaté evropské směrnice z roku 2011. Přitom samo ministerstvo přiznává, že směrnice nehraje v připravované právní úpravě tu nejzásadnější roli. Podle vyjádření pro týdeník Euro ministerstvo financí reaguje mimo jiné právě na nedostupnost dat o hospodaření nemocnic. V současné době totiž nedisponuje žádnými hospodářskými údaji z nemocnic, které mají právní formu akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným. „Tyto instituce dnes nepředávají žádné údaje do Integrovaného informačního systému státní pokladny, respektive do Centrálního systému účetních informací státu, a neposkytují data ani jiným způsobem v požadované periodicitě,“ zdůvodňuje Tereza Peprníková z oddělení vnějších vztahů ministerstva financí. Nemocnice se proto mají ještě letos stát součástí místních vládních institucí tak, aby i na ně mohlo ministerstvo vztáhnout požadavky evropské směrnice.
Zatím však není zřejmé, v jaké podobě a zda vůbec zákon projde vládou a posléze Poslaneckou sněmovnou. Minulý týden ve čtvrtek teprve skončilo meziresortní připomínkové řízení, v němž dokonce nechybělo ani doporučení na úplné stažení celého zákona. Ministerstvo zemědělství vedené KDU-ČSL, která je vůči narůstajícímu Babišovu vlivu ve zdravotnictví obezřetná, „považuje za nadbytečné provádět implementaci směrnice prostřednictvím nového zákona, který administrativně zatíží ministerstvo financí i povinné subjekty“.
Resort zemědělství proto navrhuje řešit problematiku přímým zveřejňováním požadovaných údajů samotnými subjekty, kterým by tato povinnost byla uložena v již platných právních předpisech. Naplnilo by to cíl směrnice, kterým je „včasný a pravidelný přístup veřejnosti k fiskálním údajům pro všechny vládní instituce“. Přitom řada nemocnic to dělá již dnes vedle toho, že zveřejňují své výroční zprávy a další účetní údaje například v obchodním rejstříku. „Podle mě není tento zákon potřeba vůbec,“ tvrdí nekompromisně ředitel Fakultní nemocnice Ostrava David Feltl.
„V naší výroční zprávě najdete standardní údaje o našem hospodaření. A povinně zveřejňujeme smlouvy, vše je na internetu.
Navíc náš zřizovatel, ministerstvo zdravotnictví, disponuje měsíčními detailními ekonomickými rozbory přímo řízených organizací – ty jsou mimochodem i podkladem pro hodnocení ředitelů nemocnic. Takže,erár‘ už všechna naše data má. Jestli si je vymění ministerstvo zdravotnictví a ministerstvo financí mezi sebou, je jejich věc,“ říká Feltl.
Ministerstvo zdravotnictví prozatím odmítlo své připomínky k návrhu zákona zveřejnit.
Lepší pro občany
Podle ministerstva financí je však zveřejňování údajů samotnými nemocnicemi nedostatečné.
Babišův úřad si směrnici vyložil tak, že vyžaduje souhrnné údaje a jejich zveřejnění je pak v gesci ministerstva financí. Ukládá mu to schvalovaný zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti.
„Pro občany a uživatele dat je samozřejmě lepší, pokud jsou ta data na jednom místě, než když je to rozděleno na mnoha samostatných internetových stránkách,“ hájí ministerský návrh tajemník Andreje Babiše a jeho poradce pro oblast zdravotnictví Adam Vojtěch, který před několika měsíci prezentoval studii ministerstva o finančních tocích mezi zdravotními pojišťovnami a nemocnicemi a pracuje na zisku dalších zdravotnických dat pro Babišův resort.
V příštím roce by tak ministerstvo financí mělo nově získat data o všech dodavatelích veřejných nemocnic. Za hnutí ANO dokonce Vojtěch zasedá v koaliční komisi pro zdravotnictví. Není proto divu, že je jedním z nejvážnějších kandidátů na funkci ministra zdravotnictví, pokud by skutečně došlo k dlouho očekávané výměně resortů mezi hnutím ANO a sociální demokracií. Na jaře letošního roku Babiš Vojtěcha vyslal také do dozorčí rady České průmyslové zdravotní pojišťovny.
„Nemocnice nemají příliš chuť se otevírat a zveřejňovat své hospodaření, to je zcela evidentní. Někteří ředitelé berou nemocnice jako svá hájemství. Ani ministerstvo zdravotnictví nemá ty páky a nedovolí si proti nim jít. A to je škoda, protože pak se tady potýkáme s problémy některých nemocnic, které jsou ve ztrátě, a v zásadě nikdo neví proč, protože nejsou k dispozici další údaje,“ upozorňuje Vojtěch na aktuální případ vinohradské nemocnice, která se v prvním pololetí letošního roku dostala do osmdesátimilionové ztráty.
„To je právě důkaz toho, že kontrola hospodaření těch nemocnic je naprosto nedostatečná a neefektivní. Měla by být mnohem důslednější právě na základě podrobnějších dat, která nemocnice dosud neposkytují,“ doplňuje Vojtěch. Data z jednotlivých nemocnic budou předávána do Centrálního systému účetních informací státu. Po jejich „agregaci a vzájemné konsolidaci“ budou zveřejňována ve stanovených termínech na internetových stránkách ministerstva financí.
Střet zájmů
Andrej Babiš se tedy snaží vybudovat si ve svém úřadě takové malé ministerstvo zdravotnictví, ale přitom je v tomto oboru v osobním střetu zájmů. Jeho investiční fond Hartenberg už prostřednictvím své společnosti FutureLife investuje nejen do center asistované reprodukce, ale i do klinik se všeobecnou péčí.
Letos v květnu FutureLife koupil nejnovější přírůstek do portfolia – Dům zdraví ve Velkém Meziříčí, který poskytuje komplexní ambulantní zdravotní péči s dvaceti zdravotnickými specializacemi. I sám Vojtěch již dříve v rozhovoru pro týdeník Euro připustil, že lidi z Hartenbergu zná, a dokonce se s nimi vídá. „Ale že bychom spolu něco konzultovali na denní bázi, to ne,“ uvedl letos v dubnu. Kontrola finančních toků ve zdravotnictví se tedy přímo dotýká podnikání Andreje Babiše, a to nikoli okrajově pouze v oblasti asistované reprodukce, jak Babiš i Vojtěch dříve naznačovali. Dalším krokem po zisku komplexních dat z veřejných nemocnic a údajů o nemocničních dodavatelích může být přesunutí kontroly nad zpracováváním úhradové vyhlášky pod ministerstvo financí. Babišův úřad už tuto ambici ohlásil. Ministr financí se chce stát nejen tím, kdo bude české zdravotnictví kontrolovat, ale i tím, kdo v něm bude rozdělovat peníze, mimo jiné i pro své vlastní kliniky.
Adam Vojtěch ovšem ujišťuje, že se ministerstvo financí o nově získaná data s ministerstvem zdravotnictví podělí. „Tyto údaje by mělo mít k dispozici hlavně ministerstvo financí, protože dává peníze na investice a sanuje případné ztráty nemocnic. Ale je předpoklad, že je bude využívat i ministerstvo zdravotnictví, které ty nemocnice řídí a ta data potřebuje. Nevím tedy, jaká bude konkrétní praxe, ale za mě osobně mohu říct, že nemám problém s tím, abychom je s ministerstvem zdravotnictví sdíleli,“ tvrdí Vojtěch.
Babišův resort by tak získal o hospodaření nemocnic komplexnější přehled než samotné ministerstvo zdravotnictví, které v nich určuje pohyb financí pomocí úhradových vyhlášek.
O autorovi| Jan Novotný, novotnyj@mf.cz
