Česku začnou vysychat zdroje na stavbu dálnic. Spolu s tím, jak se v Evropě posouvá mezi vyspělé země, nebude Česko už tak významným příjemcem dotací a v dopravě se to od roku 2021 projeví výpadkem 20 až 30 miliard ročně. Alespoň tak hovoří čísla Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Jedinou schůdnou možností, jak udržet tempo výstavby, bude zapojit soukromé peníze formou PPP projektů. Jenže to se až dosud na státní úrovni nikdy nepovedlo.
Na koho to padne
Ministerstvo dopravy mělo už několik adeptů na takzvaný PPP projekt, ve kterém poskytne dálnici soukromému provozovateli, který ji po letech vrátí zase v původním stavu státu a v mezidobí bude z jejího provozu finančně profitovat. Nastavit správný model se ale nikdy nepodařilo. Z ostravské D47 stát draze a s ostudou vycouval, u jihočeské D3 se do projektu raději ani naostro nepustil. Jenže času už mnoho nezbývá. Pilotním projektem má být aktuálně dostavba D4 od Příbrami směrem k Písku.
Soukromou formu financování chce stát vyzkoušet při dostavbě 32 kilometrů dálnice D4. O zakázku se ucházelo sedm konsorcií, jejichž seznam ministerstvo dopravy nedávno zúžilo na čtyři, se kterými nyní bude vést soutěžní dialog.
Vítěz postaví úsek dálnice za vlastní peníze a následně ho bude 25 let provozovat. Stát mu k tomu chce poskytnout ještě dalších 16 kilometrů, které už fungují. Poté by měla být dálnice převedena na stát, který ji bude postupně splácet. Se stavbou by se mělo začít v roce 2020.
Ministerstvo dopravy bez bližších specifikací uvedlo, že o dálnici budou soutěžit společnosti z Francie, rakousko-německé konsorcium, německo-španělsko-britské sdružení firem a rakousko-australskošpanělsko-francouzského sdružení.
Projekt na D4 tak bude vůbec prvním využitím soukromých peněz pro stavbu dálnic v Česku. Ředitel odboru strategie na ministerstvu dopravy Luděk Sosna před časem řekl, že projekt bude klíčový pro případné využití PPP do budoucna. „Je to pilotní projekt, ve kterém si to chceme vyzkoušet. Věříme, že se projekt podaří zdárně dokončit a bude našim důležitým zdrojem informací do budoucna,“ sdělil.
Pokud se PPP model při dostavbě D4 osvědčí, má ministerstvo již vytipované další úseky, k jejichž stavbě by se mohly využít soukromé peníze. Jde o dálnici D6 nebo D35. Sosna zmínil i středočeskou část D3, u které je však podle něj situace komplikovaná kvůli složitým územním řízením.
Seznam potíží
I když PPP patří mezi priority i nového ministra Vladimíra Kremlíka, je potřeba se na projekt dívat s odstupem. Už jeho zrod totiž provázejí komplikace. Původně měla stavba dálnice ještě ve státní finanční režii začít v polovině roku 2017, ale kvůli problémům s přípravou se soutěž zpozdila. Komplikoval se i výběr poradce na PPP projekt, který se zase nelíbil antimonopolnímu úřadu. Nově se projekt přenesl i do politické roviny.
Financování bude muset ještě schvalovat sněmovna. Důvodem je, že půjde o dlouhodobý finanční závazek státu.
„Zákon nám ukládá, abychom to nečinili vlastním exekutivním rozhodnutím, ale musí to získat souhlas Poslanecké sněmovny jakožto dlouhodobý smluvní závazek státu,“ řekl před časem náměstek ministra dopravy Tomáš Čoček. Vše je podle něj směřováno tak, aby stavba mohla začít na přelomu letošního a příštího roku.
Do projektu ale možná také vstoupí čínská společnost CITIC. Při návštěvě Číny prezident Miloš Zeman řekl, že firma vyšle své projekční týmy do Česka, zapojení Číny věří i premiér Andrej Babiš. Potíž je ale v tom, že poslední čínský projekt v Polsku skončil krachem. Dodavatelé nedostávali zaplaceno, stavba se protahovala a polské ředitelství silnic nakonec muselo smlouvu zrušit.
Zatím jediným pozitivním výhledem je slibovaná úspora. Zatímco stát by dálnici postavil sám za 79 miliard, ve spolupráci se soukromníkem to má být za 50 miliard korun.
30 miliard korun
Až tolik má tvořit úspora při stavbě D4, pokud ji stát postaví v partnerství se soukromníkem.
O autorovi| Petr Weikert, weikert@mf.cz
