Nový šéf má odnaučit BIS strkat prsty do politických her.
Postavit kontrarozvědku na nohy a konečně učinit přítrž jejímu zneužívání v politických šarvátkách - to je jediný úkol nového šéfa Bezpečnostní informační služby (BIS) plukovníka Jiřího Růžka (46). „Ředitel BIS, ať jím bude kdokoli, bude muset provést celou řadu razantních opatření, tvrdí například předseda sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost Petr Nečas (ODS). Růžek má k tomu dobré předpoklady. Od roku 1990 pracuje už ve třetí ze čtyř českých tajných služeb.
Samotný proces jmenování Jiřího Růžka do čela BIS je příznačný pro to, jak nyní tato tajná služba funguje. Když se po loňských volbách posadil do křesla ministra odpovědného za tajné služby Jaroslav Bašta, muselo být všem jasné, že dny tehdejšího ředite le BIS Karla Vulterina jsou sečteny. Bylo jen otázkou času, kdy bude vyměněn. Jeho největším „škraloupem byla bamberská aféra, kterou jako dezinformační akci namířenou před volbami proti ČSSD zorganizovali bývalí komunističtí rozvědčíci a tajná slu žba ji nedokázala včas odhalit.
Od svého nástupu do vlády chtěl Bašta dosadit na místo ředitele BIS dosavadního šéfa vojenské kontrarozvědky Jiřího Růžka. Znepřátelené frakce uvnitř tajné služby si ovšem uvědomily, že tím zřejmě skončí období, kdy si pod řediteli Stanislavem Devátým a Karlem Vulterinem mohly dělat, co chtěly, a jejich členové nejčastěji donášeli „spřáteleným politickým stranám, přičemž skutečné úkoly tajná služba zanedbávala.
Loni v listopadu se tak na veřejnosti objevilo obvinění, jehož účelem byla Růžkova osobní diskreditace. Šéf Vojenského obranného zpravodajství (VOZ) v roce 1995 údajně zapsal na seznam agentů svého známého, aby jej ochránil před trestním stíhá ním kvůli autonehodě. Růžek byl nejprve obviněn ze zneužití pravomoci veřejného činitele. Letos v dubnu pak státní zastupitelství pro Prahu 6 definitivně potvrdilo platnost rozhodnutí vyšetřovatele, který případ pro nedostatek důkazů odložil.
Předseda sněmovní komise pro kontrolu VOZ Jan Vidím (ODS) poté počátkem května oznámil, že ministr obrany Vladimír Vetchý požádal svého kolegu Baštu, aby návrh na Růžkovo jmenování stáhl. Důvodem měla být podle Vidíma skutečnost, že Růžek „je teď ve sdě lovacích prostředcích velmi intenzivně zpochybňován . Bašta i Vetchý ovšem tyto informace popřeli a v polovině června vláda na svém zasedání rozhodla jmenovat od prvního července novým ředitelem BIS Jiřího Růžka.
Šéf civilní kontrarozvědky nastoupil po vojně v roce 1976 jako asistent do Orientálního ústavu Československé akademie věd, kde pracoval až do roku 1981. V té době zároveň externě studoval na Filozofické fakultě UK historii a filozofii. S tudia ukončil v roce 1983, to už se ovšem živil jako lesní dělník u Středočeských státních lesů v Benešově. O tři roky později se vrátil na akademickou půdu, když nastoupil coby odborný pracovník do Encyklopedického institutu ČSAV. V roce 1987 získal doktorát v oboru historie.
Listopad 1989 jej zastihl v Dobřichovicích, kde podle svých slov s kamarády a spoluobčany založil Občanské fórum. Vzápětí byl zvolen starostou Dobřichovic, ale v této funkci vydržel jen krátce. V červnovém rozhovoru pro časopis Týden Růžek uvedl, že při pořádání debat se členy ústředního stávkového výboru se v roce 1989 seznámil s Radovanem Procházkou, jenž se stal ředitelem organizační sekce Úřadu na ochranu ústavy a demokracie, federálního předchůdce dnešní BIS . Procházka se na Růžka obrátil s nabídkou, zda by nechtěl nastoupit do nově se rodící tajné služby demokratického státu. Dobřichovický starosta souhlasil a v červnu 1990 se stal Procházkovým zástupcem.
Už tehdy se Růžek seznámil s Jaroslavem Baštou, který řídil jeden z operativních odborů tohoto úřadu, ale později byl z tajné služby vyhozen, když si spolu se dvěma dalšími kolegy stěžoval u prezidenta Václava Havla na nekompetentnos t tehdejšího vedení.
Ve federální kontrarozvědce ovšem Růžek dlouho nezůstal. Spolu s Procházkou přešel v prosinci 1990 do nově vzniklé rozvědky, která se nyní jmenuje Úřad pro zahraniční styky a informace. Procházka se stal ředitelem a Růžek jeho zástupcem pro ekonomické a logistické záležitosti.
Civilní rozvědku opustil až v květnu 1994, kdy jej tehdejší ministr obrany Antonín Baudyš uvedl do funkce ředitele vojenské kontrarozvědky. Jeho pětileté působení v kontrarozvědce je všeobecně považováno za úspěšné mimo jiné proto, že na rozdí l od BIS z této tajné služby neunikají informace. V křesle šéfa VOZ Růžka střídá plukovník Jiří Giesl, který zde dosud vedl oddělení řízení a koordinace.
Důležitým předpokladem pro výkon nejvyšší funkce v tajné službě je i to, že Jiří Růžek je díky rodinným restitucím finančně zcela zajištěn, a pravděpodobnost jeho korumpovatelnosti se tak výrazně snižuje.
