Menu Zavřít

První sousto

27. 11. 2003
Autor: Euro.cz

Aerolinky chtějí expandovat, především na východ

Připravovaný nákup stoprocentního podílu v letecké společnosti Travel Servis (TS) je patrně prvním projevem změny podnikatelské strategie Českých aerolinií (ČSA). Zdroj z vedení společnosti uvedl, že ČSA nyní chtějí poměrně agresivně expandovat. Na trhu jsou pro takovou politiku momentálně vhodné příležitosti. Po příchodu nového vedení údajně zahájily české aerolinky sondážní jednání o kapitálovém vstupu i s dalšími leteckými společnostmi operujícím v regionu. Šlo především o Sky Europe a maďarského vlajkového dopravce Malév. Podle tohoto zdroje přišli s nabídkou akcionáři TS a aerolinky to nyní považují za velkou příležitost. O spojení ČSA a dominantního českého charterového dopravce se přitom začalo jednat již před rokem a na počátku letošního léta vše skončilo neúspěchem.

Druhý pokus.

Podstatou tehdejších námluv byla myšlenka, že ČSA koupí rovných padesát procent akcií Travel Servisu za 47,5 milionu korun a ukončí vlastní charterové lety, které bude nadále provozovat pouze TS. Ten měli stále řídit dosavadní vlastníci, kteří by rozhodovali zejména o osobě generálního ředitele. Nedosáhlo se ani shody o tom, jaká bude dividendová politika, kde ČSA chtěly závazek, že společnost rozdělí akcionářům osmdesát procent zisku. Někdejší vedení ČSA v čele s Miroslavem Kůlou se kromě toho dožadovalo opce, díky níž by v horizontu tří let mohly aerolinky v Travel Servisu získat majoritu. Ani to nebylo v té době možné vyjednat kvůli nesouhlasu akcionářů TS.
Vedení aerolinek tehdy po zásahu zástupců státu v dozorčí radě nakonec rozhodlo jednání ukončit, přestože přínosy by byly poměrně značné. Byznysplán počítal s tím, že zisky společnosti se budou pohybovat v rozmezí od 270 do 410 milionů korun při marži šesti až osmi procent. Vznikla však otázka, zda akcionáři Travel Servisu, kteří vlastní cestovní kanceláře, budou mít zájem na zvyšování marže, která jim zdražuje prodávané zájezdy. Zdroje z TS také při rozhovorech o budoucích hospodářských výsledcích hovoří o zisku v rozmezí 175 až 200 milionů korun.
Na druhé straně ČSA by v každém případě vznikaly přínosy při využití nepřepravních kapacit, jako je třeba catering, handling (odbavování) nebo údržba.

Raději po dobrém.

Krach těchto jednání přiměl ČSA ke zvažování dalších kroků ve vlastní charterové dopravě. Ztráta tržního podílu v devadesátých letech byla pro aerolinky bolestivá a návrat by byl poměrně obtížný. Zpráva z dozorčí rady, zabývající se touto problematikou, uvádí, že tehdejší vedení ČSA počítalo s tím, že pokus získat další podíl na trhu bude spojen s ostrým konkurenčním bojem, projevujícím se cenovou válkou, který by mohla mít negativní dopad do hospodaření ČSA. Propočty ukazovaly, že cenová soutěž s Travel Servisem by zhoršovala hospodářský výsledek zhruba o 20 až 35 milionů ročně. Konkurence navíc mohla reagovat zaváděním vlastních pravidelných linek, a poškozovat tak pozici ČSA v jejím hlavním byznysu.
To se nakonec také stalo. Travel Servis připravuje low cost linky do Londýna, Paříže, Říma či Amsterdamu, tedy destinací, které jsou obzvláště citlivé. Na druhé straně do úseku obchodu s charterovou dopravou v ČSA nastoupili noví zkušení lidé z Fischer Air, a to začalo být na trhu cítit. Na ostrém boji o trh by tratily bezesporu obě strany. Proto přišel do ČSA signál, že akcionáři TS jsou připraveni začít jednat o prodeji sto procent akcií. Nový management pod vedením exministra obrany Jaroslava Tvrdíka to vyhodnotil jako významnou rozvojovou šanci a zahájil jednání. Zároveň dozorčí rada odsouhlasila představenstvu odklad pro předložení byznysplánu až po ukončení jednání o akvizici. Jasno by mělo být zřejmě v polovině února. Případný nákup Travel Servisu by měl zároveň ovlivnit i plány na obměnu leteckého parku, kterými se má dozorčí rada zabývat rovněž v únoru.

Kdo prodá a kdo koupí.

Travel Servis dosud vlastní z poloviny Canaria Travel, kde hraje rozhodující roli současný šéf TS Roman Vik. O druhou polovinu se dělí firmy Čedok a Unimex, kontrolované Jiřím Šimáně. Zdroje z ČSA potvrzují, že má na prodeji zřejmě větší zájem Roman Vik, pro něhož je rozhodující cena, za kterou se bude prodávat. Hovoří se o stovkách milionů, což je mnohem více, než by odpovídalo jednáním z poloviny roku. Nikdo ze zainteresovaných však není ochoten vysvětlit, proč je až řádový rozdíl mezi cenou za padesát procent a za stoprocentní podíl. Je ale skutečností, že firma za první tři kvartály letošního roku zvedla zisk o třetinu na devadesát milionů korun, roste vytížení letadel pro incomingovou turistiku, která dělá už padesát procent tržeb. Ve špičkové sezoně vypravuje společnost například až jednadvacet linek týdně do Izraele. Navíc při převzetí sta procent TS bude ČSA moci snadněji tlačit na zvýšení marží. To by však mělo být do určité míry omezeno, protože ČSA zároveň chtějí uzavřít s rozhodujícími cestovními kancelářemi, které využívají služeb TS dlouhodobé smlouvy o spolupráci, kde bude klíčovou otázkou právě záležitost budoucího růstu cen letenek.
Cenu Travel Servisu také ovlivní to, že má na depozitech, kterými ručí v leasingových smlouvách na letadla částku ve výši půl miliardy korun

Jak na cenu.

O tom co ČSA skutečně zaplatí však lze zatím jen spekulovat, protože definitivně bude stanovena až po due diligence. Její provedení však musí schválit Vik i Šimáně a podle informací týdeníku EURO tomu zatím nejsou moc nakloněni, protože se obávají, že by ze strany státu mohlo nakonec přijít rozhodnutí, které by ČSA celou transakci zakázalo a aerolinky by se při kontrole dostaly k zásadním obchodním údajům svého hlavního domácího konkurenta. Jde především o smlouvy s klíčovými zákazníky. Proto by měla být spolu s vybraným auditorem nejprve stanovena indikativní cena společnosti, která by byla základem pro rozhodnutí o akvizici a konečná kupní cena by vznikla až poté.

FIN25

Když nebudou výnosy, bude propouštění.

Současné vedení ČSA má však na akvizici Travel Servisu zcela eminentní zájem. Dobře informovaný zdroj uvádí, že je to šance na řešení fungování ekonomiky firmy. Zvedl by se počet letadel o sedm boeingů, což by znamenalo výrazně vyšší vytížení obslužných provozů. Bylo by to zvláště efektivní, kdyby ČSA mohly odlety charterů načasovat od těch období dne, kdy třeba handling a catering nejsou plně vytěžovány pravidelnou dopravou. To je podmíněno právě stoprocentní kontrolou nad TS, a díky tomu by mělo být možné zvedat výnosy z nepřepravních činností při zachování fixních nákladů. Podle představ ČSA by rovněž byl pozemní personál lépe využit a vzrostla by produktivita práce. S přijímáním nových zaměstnanců se totiž ani po akvizici nepočítá. Naopak bez zásadního zvýšení výnosů z těchto činností by ČSA patrně stály před úkolem snižovat stavy. Původní zamítnutý záměr na koupi polovičního podílu v TS však počítal s jednorázovou investicí do nepřepravních provozů ve výši dvou set milionů korun. Údajně právě postoj současného vedení, které se zaměřilo na zvýšení výkonů a nikoli na propouštění, je důvodem vstřícného postoje odborových organizací v ČSA, které nedávno přistoupily v nových kolektivních smlouvách na pouze dvouprocentní zvýšení mezd.

Nashledanou v Budapešti.

Z hlediska situace na trhu by ČSA ovládnutím Travel Servisu získaly kontrolu na většinou charterového trhu v ČR. Dosud zhruba dvě třetiny letů pro cestovní kanceláře zajišťoval prácě TS a o zbytek se dělily ČSA s Fischer Air. Už jenom zisk z charterů by výrazně zlepšil hospodaření firmy. ČSA však chtějí pokračovat i v programu low cost nastartovaném dosavadními akcionáři a neobávají se přitom, že by tyto lety za extrémně nízké ceny mohly kanibalizovat pravidelné linky ČSA. Zdroj týdeníku EURO se přitom odvolával na zkušenosti partnera ze SkyTeamu, americké společnosti Delta, která provozuje jako dceřinou společnost lowcostové aerolinky Song a pomáhá jí to ochránit svá mateřská letiště od konkurence jiných nízkonákladových dopravců.
ČSA oficiálně přiznávají, že po vstupu do EU chtějí využít možností a létat i z jiných letišť, než je Praha. Ohlížejí se přitom na východ. Druhým hubem, tedy uzlovým letištěm ČSA, by se údajně mohla stát Budapešť. Proto byly zahájeny sondážní rozhovory s maďarskou národní leteckou společností Malév, která se v současnosti potýká s problémy. ČSA se v budoucnu zjevně chtějí zaměřit především na východ a Maďarsko je nejvhodnějším cílem, protože v dalších zemích, které by přicházely v úvahu, operuje konkurenční aliance Star se silnou Lufthansou.

  • Našli jste v článku chybu?