Svět letecké dopravy udělá již brzy další krok ke svému cíli snížit do poloviny tohoto století vlastní uhlíkovou stopu na 50 procent hodnoty z roku 2005. Postará se o to společnost Virgin Atlantic, kterou založil známý miliardář Richard Branson. Ta se jako vůbec první svého druhu chystá s běžným linkovým letadlem přeletět Atlantik, aniž by inkriminovaný stroj za sebou nechal jakoukoliv uhlíkovou stopu.
Přesný termín prvního transatlantického letu s nulovými emisemi zatím znám není. Jisté ale je, že by se měl uskutečnit v průběhu příštího roku. Půjde o linku na trase Londýn – New York, kterou obslouží letoun Boeing 787 Dreamliner poháněný takzvaným udržitelným leteckým palivem.
Je SAF palivem budoucnosti?
SAF běžně obsahuje použité rostlinné oleje a tuky, které se smíchají se standardním leteckým petrolejem. A ačkoliv nejde o žádnou novinku, přesné složení stanovené nemá. V tomto konkrétním případě bude ona biosložka činit rovných 100 procent, pyšní se společnost.
Udržitelné letecké palivo jako takové vzniklo už v roce 2011, přičemž od té doby se s jeho částečným využitím uskutečnilo zhruba 450 tisíc letů. Problémem jsou ovšem regulace a vysoké náklady, které dopravce od investic do těchto ,zelených‘ pohonných hmot odrazují. Jejich cena je totiž až dvakrát vyšší než u zmíněného petroleje a zaplatit by ji museli především cestující.
K velkým výhodám naopak patří skutečnost, že SAF může pohánět i motory současných letadel, stačí jen několik menších úprav. „Důležité a velmi přínosné pro letecký průmysl je, že není potřeba investovat do nové infrastruktury nebo nových letadel. A to stejné platí i pro letiště, která mohou využívat stejnou infrastrukturu skladování i doplňování paliva – z tohoto pohledu nemá SAF konkurenci,“ řekl již dříve pro CNN Travel Andreas Schafer, profesor energetiky a dopravy na University College London.
Velký potenciál má i vodík
Další udržitelnou alternativu představuje vodík, do kterého vkládá velké naděje například šéf Airbusu Guillaume Faury. Sám je ohledně vodíkového pohonu natolik optimistický, že otevřeně hovoří o možnosti nikoliv jen snížit podíl emisí do poloviny století, ale dokonce létat zcela bezemisně již v následující dekádě.
Evropský výrobce letecké techniky podle něj chystá do roku 2035 jakousi technickou revoluci, díky níž by měl být schopný představit první hybridně-vodíková letadla. Zpočátku však samozřejmě půjde jen o koncepční modely, které si na komerční provoz počkají minimálně roky.
