Švýcarská Kuoni Group vydělává miliony eur na zprostředkování víz. Dobrý byznys rozjela i s Českem
Létat první třídou není sice rychlejší než s obyčejnou turistickou letenkou, kdo si ale potrpí na zvláštní servis a osobní přístup, rád si připlatí. A stejné to začíná být se schengenskými vízy. Nadále o nich rozhodují konzuláty členských zemí evropského prostoru bez hranic. Kdo se však nechce bavit s úředníky u okénka a stát fronty, má možnost obrátit se na soukromé zprostředkovatele, kteří vše za úplatu promptně vyřídí. Zcela legálně a s koncesí od ministerstva zahraničí.
Delegování části většinou úmorné administrativy spojené s krátkodobými vízy do 90 dnů pobytu je v zemích EU hitem posledních let. Česko do vízového outsourcingu naskočilo mezi prvními. Od listopadu 2008 je možné za servisní poplatek 18 eur podat žádost o turistické vízum do Česka v Rusku. Vízová centra v soukromé režii fungují dnes už ve 20 městech včetně Vladivostoku. Od tohoto týdne pak bude Černínský palác využívat soukromníky i na Ukrajině, pobočky se otevřou ve čtyřech městech.
„Kromě toho, že ušetříme práci konzulárním úředníkům u přepážek, mají vízová centra i antikorupční potenciál. Vyruší se tím nejrůznější nelegální nabídky na předbíhání ve frontách, které samy české zastupitelské úřady nemohou podchytit, protože se to děje mimo prostory konzulátů,“ vysvětluje Rudolf Jindrák, náměstek ministra zahraničí pro právní a konzulární otázky.
Rusko a Ukrajinu nevybralo české ministerstvo zahraničí (MZV) náhodou. Přestože kvůli ukrajinské krizi a devalvujícímu rublu počet turistů z těchto zemí u nás oproti loňsku až o pětinu poklesl, zejména moskevský konzulát je žádostmi o krátkodobá víza zavalen. Loni v ruské metropoli o pasovou samolepku s evropskými hvězdičkami požádalo 360 tisíc zájemců, a Česko se tak stalo šestou nejžádanější destinací v EU.
INDOVÉ S RODOKMENEM
Zatímco pro konzulární pracovníky znamená enormní zájem další práci, soukromá vízová centra si mnou ruce. Rusko i Ukrajinu obsluhuje pro MZV stejná firma – VFS Global se sídlem v Londýně. Spadá pod švýcarský koncern Kuoni Group, původně cestovní kancelář zaměřenou na individuální turistiku do luxusních destinací. Čtvrtinu firmy dodnes ovládá prostřednictvím nadace rodina Kuoniů. Pětinu drží investiční fondy, menšinovým akcionářem je i potravinářský koncern Migros. Zbytek jsou pak rozptýlené akcie kotované na curyšské burze. Přídomek Global je v případě VFS namístě – v čele stojí indický manažer Zubin Karkaria a společnost řídí z Dubaje. Od roku 2001, kdy právě v Indii firma VFS odlovila prvního klienta – americkou ambasádu –, roste exponenciálním tempem. Za posledních šest let zdvojnásobila svůj obrat i čistý zisk, který loni dosáhl 40 milionů švýcarských franků (920 milionů korun). Kompletní vízový servis si od ní na základě koncesní smlouvy objednalo třeba Rakousko, Kanada, Dánsko, Itálie, Španělsko a Velká Británie. Téměř dokonalý monopol narušuje snad jen firma Stanley Associates, kterou využívají americké úřady. Jenže i pro Američany pracuje VFS jako subdodavatel. Úspěšnému dobývání trhu s outsourcingem víz napomáhá pověst Švýcarska jako spolehlivé neutrální země. „Ve většině případů o VFS úředníci neslyšeli. Švýcarský rodokmen nám však prospívá v budování důvěryhodnosti,“ vylíčil Karkaria svou strategii před dvěma roky magazínu Forbes.
TŘETÍ OKO
Propojení VFS s Indií není jen historické. Většina procesů běží elektronicky a kde jinde než v Indii je možné najít levné IT služby? Ač se VFS často prezentuje jako prověřený partner diplomatů, ve skutečnosti se na trhu chová velmi dravě – snižuje náklady a permanentně vyhodnocuje výkonnost zaměstnanců. K tomu slouží i centrální dispečink zvaný třetí oko. Z indické Bombaje je možné sledovat všechny počítače celosvětové firemní sítě, a dokonce ovládat kamery v kancelářích. Společnost VFS včas vycítila díru na trhu a její úspory z rozsahu již dnes sotva někdo překoná. Pracuje s pětinovou ziskovou marží, a je tak nejvýkonnějším článkem Kuoni Group. I tak je schopna tlačit ceny dolů. Pro MZV zajišťuje servis na Ukrajině a v Rusku za 18eurový poplatek, který účtuje klientům. Jde o polovinu stropu, který Černínský palác určil v tendru a jenž tvořil hlavní kritérium pro posouzení nabídky. Mezi ostatní body patřily třeba i záruky, že koncesionář za každé vízum ještě týž den pošle na konto konzulátu standardní poplatek za vystavení víza ve výši 60 eur, který vybírá jménem českých úředníků. V Rusku zpracovává VFS pro české úřady 70 procent žádostí o schengenské vízum. Připočtemeli k tomu nově otevřená vízová centra na Ukrajině, dostaneme se na 350 tisíc žádostí. Jen na servisních poplatcích tak VFS jako český koncesionář získá 180 milionů korun. Což je pouze třiapůlkrát méně, než kolik MZV ročně vybere na všech vízových úhradách od žadatelů.
Poměr se navíc bude zmenšovat. Ministerstvo zahraničí rozjelo tendry na outsourcing víz v dalších zemích. V některých destinacích, jako jsou země Blízkého východu nebo Velká Británie, jde spíše o lepší servis než zajímavý byznys. MZV ale plánuje rozdat koncese také pro Turecko nebo Bělorusko. A to jsou z hlediska počtu žádostí o víza země, které v tabulce figurují hned za Ruskem a Ukrajinou. Tři soukromá vízová centra chce Černínský palác prosadit také v Číně. Tam ovšem naráží na čínské úřady, které by rády outsourcing kontrolovaly a silně lobbují za vlastní CITIC Group.
OD PAPÍRU K BIOMETRICE
VFS tak má našlápnuto k tomu, že pro Česko bude zajišťovat podávání víz zcela exkluzivně. Navíc se státem garantovaným přísunem nových klientů. Od příštího roku má na všech ambasádách začít fungovat Vízový informační systém (VIS), kam se budou zanášet biometrická data. VFS tak bude snímat také otisky prstů, které musejí odevzdávat i klienti cestovních kanceláří chystající se na výlet do Česka. A lze předpokládat, že extra servis bez čekání cestovky plně využijí. Nejlepší byznys je nakonec ten, který garantuje stát. Švýcaři na tom vystavěli celé jedno odvětví služeb.
Graf
Kvetoucí byznys s vízy Hospodářské výsledky VFS Global (v mil. CHF)
Obrat
2008 123
2009 129
2010 156
2011 176
2012 205
2013 244
Zisk (EBIT)
2008 18,2
2009 21,0
2010 36,4
2011 41,9
2012 35,5
2013 40,2
Zdroj: Kuoni Group
Dvě třetiny z Ruska
Žádosti o schengenské vízum podané prostřednictvím českých úřadů (r. 2013)
Celkem 639 579
Ostatní 85 545
Rusové 423 466
Ukrajinci 79 426
Turci 20 098
Bělorusové 16 260
Číňané 14 784
Zdroj: MZV
O autorovi| Blahoslav Hruška, hruskab@mf.cz
