Rakousko jedná o převzetí...
Celý podtitul: Rakousko jedná o převzetí osmé největší banky v zemi, další budou zřejmě následovat
Osmá největší rakouská banka Kommunalkredit (KMK) s bilanční sumou téměř 35 miliard eur začala minulý týden s rakouským ministerstvem financí jednat o zestátnění. Banka podle deníku Die Presse potřebovala významnou kapitálovou injekci, kterou si její současní hlavní vlastníci – rakouská Volksbank a belgicko-francouzská Dexia – nemohou dovolit. KMK se stala první rakouskou bankou, jež přijme státní pomoc. Deník Der Standard spekuluje o čtyřech miliardách eur.
Města a obce na suchu
KMK přitom není ledajaká banka – patří k největším poskytovatelům municipálního financování ve střední a východní Evropě. Jejích služeb využívá šedesát procent rakouských obcí a banka spravuje rakouské fondy životního prostředí, které každoročně investují miliardu eur. Proto je záchrana KMK důležitá, pád banky by ohrozil financování rakouských měst a obcí.
Do finančních těžkostí KMK nepřivedly spekulativní transakce, přestože společnost registruje pohledávky na Islandu ve výši 200 milionů eur, ale především to byla struktura financování. Banka totiž poskytuje dlouhodobé úvěry, ale prostředky potřebné k jejich krytí mají krátkodobý charakter. KMK je získává především ve formě dluhopisů (z šedesáti procent) a na mezibankovním peněžním trhu (téměř 28 procent). Jako specializovaná instituce nemá žádné pobočky, a tudíž ani žádné vklady.
Nezůstane sama Zajímavá je rychlost, s jakou se KMK o pomoc přihlásila. Rakouský záchranný bankovní balíček vstoupil v platnost v neděli 26. října a tentýž den večer již společnost oznámila vyjednávání s ministerstvem financí. Rakouský stát by za svoji finanční pomoc měl obdržet významný podíl v KMK a vytlačit částečně nebo zcela současného většinového akcionáře – společnost Volksbank. Přitom KMK nebude poslední, kdo se o pomoc přihlásí. Rakouská média mluví o spořitelně Wüstenrot a bankách Hypo Alpe Adria a Bawag, možnou účast prý zkoumá i Volksbank. Erste Bank dostane 2,7 miliardy eur (viz Průkopnická Erste). Rakouské banky tak budou řešit mimo jiné následky své angažovanosti na Islandu ve výši téměř 2,6 miliardy dolarů. Der Standard upozorňuje, že vstup státu do finančních institucí lze vnímat i jako konjunkturní program. „Na každou miliardu vlastního kapitálu mohou banky vydat až patnáct miliard eur úvěrů,“ řekl deníku vídeňský finančník s tím, že významným motivem pro státní účast v některých bankách není jen jejich záchrana, ale zejména zabránění možnému znevýhodnění rakouských finančních institucí. Řada velkých evropských i amerických bank byla totiž mezitím částečně zestátněna, což jim přinese významnou konkurenční výhodu – nižší náklady na financování na peněžním trhu.
BOX
Kommunalkredit
Bilanční suma – 34,5 miliardy eur.
Vlastní kapitál – 1,2 miliardy eur.
Počet zaměstnanců – 1100 (z toho 800 ve střední a východní Evropě)
Podíly v dceřiných firmách v Česku, Polsku, Maďarsku, Bulharsku, Chorvatsku a na Slovensku.
Akcionáři – Volksbank (50,78 procenta), Dexia (49 procent), Rakouský svaz obcí (0,22 procenta)
Poznámka: finanční ukazatele k 30. 6. 2008
BOX 2:
Průkopnická Erste
Jako první z velkých rakouských bank dostane 2,7 miliardy eur ze záchranného balíčku skupina Erste. Podíl bude moci rakouský stát stáhnout nejdříve za pět let a banka bude platit pevný úrok osm procent, tedy 216 milionů eur ročně, celkem 1,08 miliardy eur na úrocích za pět let. Tento státní podíl se nebude obchodovat na burze, nejsou s ním spojena hlasovací práva a není přenositelný. Podíl státu v Erste se zvýší ze současných sedmi na více než deset procent a transakce se uzavře do konce roku. Na druhé straně se Erste a její spořitelny zavázaly dát v dalších třech letech rakouským firmám a občanům úvěry ve výši devíti miliard eur. Představenstvo se zároveň rozhodlo, že si letos nevyplatí žádné bonusy.
