První varování

2. 8. 2006

Hezké kombi dostalo se silným turbodieselem i příliš ambiciózní cenu

Zapálené přesvědčení o vlastní důležitosti znamená první krok na cestě k záhubě. Začne to tím, že vás k péči o ovce povolá sám Bůh, za pár let se stanete státním úředníkem, necháte mlátit mladé lidi tančící na louce a rázem jste jen krůček od porušování maximální povolené rychlosti. Smutný osud. Ale jak se ho vyvarovat, když zpočátku nemáte ani sebemenší náznak, že se ze stoupání stal sešup podobající se horské dráze? Podívejte se třeba na Volvo V50.
Model s naftovým pětiválcem má být vlajkovou lodí tohoto kombi nižší střední třídy. Kombi, které má stejný podvozek jako Focus nebo Mazda3, aby v koncernu Ford ušetřili. Silnější než motor D5 s výkonem 180 koní je už jen verze s benzinovým pětiválcem a 220 koňmi, ale ani ta není dražší. Za necelý milion přitom člověk čeká od svého automobilu hodně.
Volvo V50 D5 má pod kapotou tentýž vznětový pětiválcový turbodiesel jako nedávno testované XC90, jenom o pět koní slabší. Na rozdíl od XC90 motor netrpí tak výraznou prodlevou turbodmychadla, takže akcelerace je s ním plynulejší, bez prvotního hluchého místa těsně po sešlápnutí plynu na podlahu. Zároveň zrychlení z nuly na stovku zvládá za akčnějších 8,6 vteřiny. Plynulost akcelerace a živý projev motoru však V50 kompenzuje na nejméně příjemném místě, totiž chybějící kultivovaností. Po nastartování turbodiesel začne chrčet a zcela se neuklidní nikdy, protože odhlučnění interiéru nefunguje tak dokonale jako u dražší XC90.
Škoda. Decentní exteriér stejně jako pečlivě navržená a vyrobená kabina totiž slibují daleko víc. V50 nevyzařuje tímtéž masivním majestátem větších modelů Volva, nicméně dostatečně se odlišuje od kolegů ze segmentu nižší třídy. Tenká středová konzola přináší do interiéru dostatek elegance, budíky přístrojů, plasty i pohodlná sedadla jednoznačně odkazují na to nejlepší od švédské automobilky.
Problém je, že Volvo V50 navíc nepatří mezi největší kombíky. Na zadních sedadlech se ve třech pohodlně sedět nedá, za vyšším člověkem budete mít potíže, kam poskládat kolena, a kufr s nějakými 370 litry je horší než průměrný. Třeba v octavii prostoru dostanete o dvě stě litrů víc. A to je pořádný rozdíl.
Na silnici vám to pochopitelně může být většinou jedno. Volvo V50 D5 poskytuje posádce slušný jízdní komfort, aerodynamický hluk i zvuky od valících se kol jsou výborně utlumeny a v základu automobil dostanete s automatickou převodovkou, která podtrhuje jeho charakter. Šíří klid, i když jedete kolem dvou set kilometrů v hodině. Má sice pouze pět stupňů, ale při běžné jízdě řadí přesvědčivě a ani průměrná spotřeba se nepřehoupne přes devět litrů na sto kilometrů.
Pokud to s volvem chcete zkusit v zatáčkách, s převodovkou už tak zadobře nebudete. Sportovní režim není na podobné eskapády stavěn a prodlevy při řazení vás brzy otráví. Ani manuální řazení přitom příliš nepomáhá. Horší zjištění vás ovšem čeká u podvozku. Ne že by si nezachovával kultivovanost z dálnice, jeho chování je přesto méně čitelné a o něco horší než u bratrského focusu. Ten sice patří v tomto směru na špičku nižší střední třídy, jenže takový post by spíš člověk čekal v případě luxusnějšího a dražšího Volva V50.
Za své peníze ve Volvu V50 získáte mnohé. Zvláště když se jedná o špičkovou verzi Summum s nejdokonalejším audiosystémem značky, který zní vážně skvěle, bi-xenonovými světlomety, kůží čalouněnými a elektricky nastavitelnými sedačkami a pochopitelně úplnou výbavou, pokud jde o airbagy a další bezpečnostní. Z ochranných prvků si můžete připlatit snad jen za technologickou novinku, systém BLIS informující za devatenáct tisíc korun o tom, zda se v mrtvých úhlech vyskytuje nezpozorovatelný vůz. Jenže za Volvo V50 D5 Summum zaplatíte 1,141 milionu. A to není hodně. To je tragicky moc.
S dieselem je kombík V50 stejně drahý jako s lepším, výkonnějším a kultivovanějším benzinovým pětiválcem, v základní ceně se nebezpečně blíží prostornějšímu, prestižnějšímu a celkově lepšímu BMW 320d Touring, a navíc ho zespodu ohrožuje i Focus kombi Titanium. Pokud z nějakého důvodu stále chcete V50 s dieselem, šestnáctistovka se základní cenovkou o dvě stě tisíc níž bude to pravé. Ostatně, nehodláte-li točit úředníka Bublana na videokameru, těžko vás bude trápit, že váš automobil nejede 220, ale jen 190 kilometrů v hodině.

Volvo V50 D5 Motor: přeplňovaný vznětový pětiválec
Objem: 2400 cm3
Max. výkon: 132 kW
Převodovka: 5stupňová, automatická
Nejvyšší rychlost: 220 km/h
Průměrná spotřeba: 7,0 litrů na 100 km
Základní cena: 948 000 Kč