Prvních sto dní očima byznysmenů

5. 5. 2009

Manažerům se líbí Obamova dynamičnost a ráznost,...

Celý podtitul: Manažerům se líbí Obamova dynamičnost a ráznost, obávají se však, že účet za jeho ambiciózní program budou muset zaplatit z vlastní kapsy

Jak si vede prezident Barack Obama při řešení problémů, na nichž podnikatelské komunitě nejvíc záleží? Sto dní v úřadu má už za sebou a ohlasy z manažerské branže se značně různí.
Za odvážná opatření na oživení ekonomiky a finančního sektoru si prezident vysloužil vysoké známky, ačkoli jejich úspěch zůstává zatím ve hvězdách. Zároveň se ale množí obavy, že jeho politika je příliš nákladná – a že na ni podniky doplatí. „V obecné rovině máme z jeho kroků radost; věci se pomalu dostávají pod kontrolu,“ říká John J. Castellani, prezident Business Roundtablu. Avšak „některé záležitosti nám i nadále dělají starosti“.
Castellani není jediný, kdo má obavy. Počátkem května pošle Národní asociace výrobců (National Association of Manufacturers, NAM) do Washingtonu dvě stovky manažerů, aby u členů Kongresu a Obamovy administrativy lobbovali například v otázkách možného zvyšování daně z příjmu právnických osob nebo plánů na omezení emisí oxidu uhličitého.
„Podnikatelská sféra vnímá sama sebe jako terč,“ podotýká k tomu Hank Cox, viceprezident NAM. „Potřebují peníze. Hádejte, kde je asi vezmou?“
I masivní vládní intervence do automobilového průmyslu a finančního sektoru se setkaly v podnikatelských kruzích s překvapivými reakcemi. Znepokojení vyvolává také vměšování vlády do platových záležitostí, výběru členů dozorčích rad a dalších oblastí podnikového řízení. „Ve finančních a investičních kruzích je znát určité rozčarování,“ potvrzuje Anne N. Mathiasová, vedoucí výzkumu ve Washington Research Group makléřské společnosti Concept Capital.
Níže jsme pro vás připravili přehled opatření a jejich vývoje v oblastech, které se nejvíce dotýkají obchodní sféry. Obama je na letmém startu. Dalších sto dní bude pravděpodobně mnohem složitějších, varuje Castellani – „a také mnohem výmluvnějších“.

Boxy
Doba hájení Ronald Reagan
George H. W. Bush
Bill Clinton
George W. Bush
Barack Obama
Průměrná podpora veřejného mínění po prvních třech měsících v úřadu (v procentech)
Pramen: Gallupův ústav

Oživení trhu? Dow Jonesův index (DJIA)
20. ledna 2009
28. dubna
Pramen: Bloomberg

Záblesky naděje Index spotřebitelské důvěry
leden 2009
únor
březen
28. dubna
Pramen: The Conference Board

Hospodářství Pro Obamu a jeho tým bylo prioritou číslo jedna. Po necelém měsíci v úřadě se prezidentovi podařilo prosadit v Kongresu stimulační balíček ve výši 787 miliard dolarů. Obratné soupeření firem o dotace – z nichž bude mít prospěch mnoho odvětví, stavebním průmyslem počínaje a telekomunikacemi a zelenou energií konče – je v plném proudu. Největší brzdou růstu zůstává bydlení. Obama chce zabránit tomu, aby majitelé domů přicházeli o nemovitosti zatížené hypotékou v případě, že je nebudou schopni splácet. Na to, abychom zjistili, jak a jestli vůbec jeho plán zabere, je ještě brzy. Části zamrzlého úvěrového trhu začaly díky dosud nebývalým zásahům centrální banky roztávat.
Trh s půjčkami přesto zůstává významným způsobem omezen. Ministr financí Tim Geithner a jeho tým nakonec namísto znárodnění slabých bank připravili plán, jak jim pomoci zbavit se toxických úvěrů. Nikdo si však nemůže být jistý, že bude fungovat. Naštěstí pro Obamu se zdá, že podle náznaků na burzovním trhu se ekonomika blíží ke dnu. Sám prezident však upozorňuje na to, že její zotavení je běh na dlouhou trať.

Odbory Jedním z nejspornějších bodů prezidentovy agendy je pro zaměstnavatele nový zákon, který má usnadnit zaměstnancům sdružovat se v odborech. Místo toho, aby jako doposud o svém členství tajně hlasovali, podepíší nyní zvláštní průkaz. Odboráři argumentují tím, že dělníci získají lepší plat a přístup ke zdravotní péči. Podnikatelé kontrují: pokud budou náklady vyhnány výrazně nahoru, zlikvidují se pracovní místa. Lobbistická kampaň se rozjela naplno a obě strany do ní investovaly miliony dolarů.
Prezident, který je odborům zavázán vděčností za podporu ve volební kampani, zákon inicioval. Dosud ale jeho administrativa zjevně v Senátu nenašla dostatek hlasů, aby jej prosadila. Celý plán se možná podstatně změní poté, co senátor za Pensylvánii Arlen Specter 28. dubna nečekaně přešel k demokratům. Specter prohlásil, že zákon v jeho současné podobě nepodporuje, a tak se jeví jako pravděpodobnější kompromis, v němž bude tajné hlasování zachováno, a odboráři získají většinu toho, co chtějí.

Obchod Když Obama nastupoval do úřadu, panovalo všeobecné přesvědčení, že nebude usilovat o uzavírání nových obchodních dohod, ale zaměří se na posílení těch existujících, jako to udělal jeho předchůdce. Ve volební kampani mluvil demokratický kandidát dokonce o změnách v Severoamerické dohodě o volném obchodu (North American Free Trade Agreement, NAFTA).
Teď však Obama a jeho zmocněnec pro obchodní záležitosti Ron Kirk připravují poměrně proaktivní program. Aspoň prozatím nebudou usilovat o znovuotevření dohody NAFTA. Kirk navíc dodává, že se bude snažit co nejrychleji prosadit v Kongresu dvoustrannou obchodní dohodu s Panamou, předjednanou ještě za vlády Bushovy administrativy. O něco méně jisté jsou budoucí vyhlídky dalších dvou ujednání připravovaných pod taktovkou Obamova předchůdce – paktu o volném obchodu s Kolumbií a s Jižní Koreou. Nová administrativa se koneckonců musí vypořádat s nespokojeností odborářů a jejich příznivců v Kongresu, kteří ze vzrůstající ztráty pracovních míst částečně viní právě volný obchod.

Zdravotnictví Obama dodržel slib z volební kampaně a reformu zdravotnictví bere jako svou prioritu. Obchodní sféra uvítala prezidentův návrh vyčlenit 19 miliard dolarů na spuštění systému elektronických zdravotních karet. Mnozí jej považují za první krok správným směrem – udržet na uzdě náklady a zlepšit kvalitu zdravotní péče. Bílý dům v březnu svolal k tématu schůzku. Záměrem je připravit půdu pro komplexnější reformu národního zdravotního systému placené péče. Obama chce, aby se hlavní role v přípravách potřebných zákonů zhostil Kongres. Demokraté v Senátu přislíbili, že do června předloží zákon ke schválení.
Zdravotní pojišťovny už nyní mobilizují proti myšlence, kterou podporuje i Obama a jež spočívá v záměru vytvořit pojišťovnu financovanou z veřejných prostředků. Ta by konkurovala soukromým pojišťovacím plánům.
Ostatní zástupci soukromé sféry se v této věci zatím drží stranou.

Firemní daně Pokud se zástupci podnikatelů na něčem shodují, je to jejich odpor vůči navrhovaným změnám v zákoně o firemních daních. V kampani Obama slíbil, že skoncuje s daňovými úlevami, které podle něj podporují firmy v přesouvání pracovních míst a investic do zahraničí. V prvním rozpočtu sestaveném pod jeho vedením dokázal, že to myslí vážně. Návrh počítá s navýšením příjmů o 210 miliard dolarů. Ty by mělo přinést právě zrušení úlev při zdaňování příjmů ze zahraničí. Do budoucna by také nadnárodním společnostem sídlícím ve Spojených státech amerických měla být omezena možnost odložit platby daní z příjmů pocházejících ze zahraničí do doby, než tyto příjmy přenesou zpět domů.
Americká obchodní komora, Business Roundtable a další společně vytvořily širokou lobbistickou koalici PACE. Jejím cílem je zabránit prosazení zmíněného opatření, které by podle nich pracovní místa spíše zničilo, než zachránilo. Bitva bude pravděpodobně nelítostná – a zřejmě se potáhne i v příštím roce.
Jedním z možných kompromisních řešení by bylo některé úlevy zrušit nebo zkrátit, zatímco by se současná pětatřicetiprocentní daň zároveň snížila.

Životní prostředí Obama už světu ukázal, že to s bojem proti klimatickým změnám myslí vážně. Na místo poradkyně pro životní prostředí a energetiku si vybral pragmatickou bývalou šéfku Agentury na ochranu životního prostředí (Environmental Protection Agency, EPA) Carol Brownerovou a do čela resortu energetiky dosadil laureáta Nobelovy ceny za fyziku Stevena Chua. Stimulačním balíčkem poslal desítky miliard dolarů na programy obnovitelné energie. Další finanční zdroje jsou připraveny na pomoc výrobcům automobilů, aby v brzké době uvedli na trh vozy s nižší spotřebou. EPA nedávno přišla s argumentem, že oxid uhličitý „ohrožuje“ veřejné zdraví, a může být tudíž regulován podle zákona na ochranu ovzduší (Clean Air Act). Podnikatelská sféra tím dostala jasný signál, že se blíží doba omezujících opatření.
Obamova administrativa také připravuje metody, jejichž pomocí budou moci jednotlivé státy (například Kalifornie) zavést na emise skleníkových plynů z automobilů přísnější kontroly, než jaké vyžadují federální zákony. Taková opatření se nelíbí výrobcům aut. Vládní cíl zavedení emisních limitů a obchodování s povolenkami se nicméně setkal s překvapivě velkou podporou ze strany podnikatelů. Nalezení správných kvót si ale vyžádá notnou dávku licitování.