Jak obejít dolar? Přesně tuto otázku ve spojitosti s mezinárodním obchodem aktuálně řeší země BRICS, kam kromě Ruska spadají třeba Indie, Čína, Brazílie a Jihoafrická republika. Za tímto účelem skupina rozvíjejících se ekonomik údajně vytváří vlastní platební platformu, jak informovala ruská státní tisková agentura Tass.
Iniciativa oslabit americké platidlo vznikla už loni, a to během summitu zemí BRICS v Johannesburgu, kde skupina řešila mimo jiné potřebu zvýšit objem obchodu a půjček ve vlastních měnách. Podrobností týkajících se nového mezinárodního projektu ale příliš není. Není jasné, kdy by mohl být zrealizovaný ani jakých konkrétních zemí by se týkal. V pondělí ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov nicméně uvedl, že platforma zlepší mezinárodní měnový systém a pro vzájemný obchod zemím umožní platby v národních bankovkách.
Konkrétně Rusko se od dolaru snaží odklonit kvůli významným sankcím, které na něj uvalují Spojené státy a jejich spojenci. K postupnému odklonu od amerického platidla a dalších „toxických měn“ znovu vyzval i ruský prezident Vladimir Putin, jenž tak učinil v rámci mezinárodního ekonomického fóra v Petrohradě, přičemž další podrobnosti by mohly být odhaleny v říjnu, kdy se BRICS sejde v ruské Kazani.
Podle zprávy výkonného ředitele globálního politického výzkumu společnosti GlobalData TS Lombard Christophera Granvilla, na kterou upozorňuje Insider, by nový systém mohl mít podobu digitálních platidel. Ostatně, systémem založeným na digitální měně se v dubnu ruským médiím pochlubil sám Lavrov.
Nahradit dolar. Ale čím?
Jak už ze spolupráce zemí BRICS vyplývá, zbavit se závislosti na dolaru se nesnaží jen Rusko. O diverzifikaci svých aktiv a oslabení dominantního postavení americké měny usilují země napříč světem, a to kvůli obavám, že by v případě sankcí mohly být vyloučeny z globálního finančního systému založeného právě na dolaru.
Například zmíněné Rusko k obchodování aktuálně používá více rubl – na vlastní měnu spoléhá ve 40 procentech dovozních a vývozních transakcí. Některé země, jako je například Brazílie, Argentina, Bangladéš a Indie, pak pro obchod připravují záložní měny a aktiva – například čínský jüan a bitcoin.
Na druhou stranu je nutno podotknout, že na to, aby byl americký dolar „sesazený z trůnu“, je dle odborníků ve světovém finančním systému až příliš silně zakořeněný. Takového názoru je třeba prezident pro globální záležitosti ve společnosti Goldman Sachs Jared Cohen. Dle toho pro zelené bankovky sice existují jisté geoekonomické překážky, posun směrem k dedolarizaci ale na obzoru rozhodně není.
„Dva nejvýznamnější problémy pro zastánce plošné dedolarizace spočívají v tom, že není možné nahradit něco ničím a že konkurenti Spojených států v současné době nemají schopnost ani vůli dolar nahradit, i když jejich rétorika občas naznačuje opak,“ napsal Cohen v magazínu Foreign Policy.
Zároveň varoval, že nadvláda dolaru by rozhodně neměla být považována za samozřejmost. V souvislosti s tím upozornil třeba na vývoj americké fiskální politiky a zbytečná cla, která mají sílu důvěru ve zmíněnou bankovku narušit. Koneckonců dolar je světovou rezervní měnou od druhé světové války a v současné době je právě v dolarových aktivech drženo dle Mezinárodního měnového fondu téměř 60 procent veškerých mezinárodních rezerv.
