K výstavbě osobního holdingu v zahraničí vedou podnikatele různé důvody. Vždy je užitečné předem zvážit, zda se takový krok vyplatí.
Vstup do Evropské unie dal českým občanům nejen možnost usadit se a podnikat v kterémkoli členském státě EU v rámci primární svobody usazování (freedom of establishment), ale především možnost v kterémkoli členském státě založit obchodní společnost či pobočku české společnosti v rámci sekundární svobody usazování. Při výstavbě holdingových struktur uvnitř EU je však nezbytné mít na paměti, že právní řády jednotlivých členských států unie mají svá specifika a ne každý z nich je vhodný pro výstavbu osobních holdingových struktur. V první fázi je nezbytné porovnat, zda výhody a úspory, jež vybudování osobní zahraniční holdingové struktury přináší, jsou vyšší než náklady spojené se založením či pořízením osobního zahraničního holdingu a náklady na provoz takové struktury (maintenance). Nejčastějším důvodem k výstavbě zahraničních holdingových struktur bývá eliminace podnikatelských rizik a daňově optimální nastavení peněžních toků ve vztahu k fyzickým osobám. Vždy je však nutné vycházet z předpokladu, že pro tuto výstavbu existují prokazatelné ekonomické důvody a současně že účelem výstavby zahraničního holdingu není pouze cílené snížení či vyhnutí se daňové povinnosti ani obcházení platných právních předpisů.
*BOX:
Hlavní důvody pro výstavbu zahraniční holdingové struktury:
• Anonymizace akcionářské struktury
Z lokálních veřejných zdrojů, jako je například sbírka listin je snadno zjistitelné, kdo je vlastníkem české společnosti, a to většinou i tehdy, pokud společnost emitovala akcie ve formě na majitele. Naproti tomu skutečného vlastníka zahraniční entity je nezbytné dohledat ve veřejně dostupných zahraničních zdrojích, přičemž ne všechny zahraniční jurisdikce ve svých oficiálních registrech skutečné vlastníky zahraničních entit evidují. Například v případě Kyperské republiky se akcionáři kyperských společností zapisují do registru společností (register of companies). Za účelem zajištění úplné anonymizace vlastnictví kyperské holdingové společnosti je vhodnější, aby byla vlastněna některou z takzvaných offshorových společností umístěnou například na Britských Panenských ostrovech či Seychelských ostrovech, kde jsou skuteční vlastníci (ultimate beneficial owners) v zásadě nedohledatelní.
• Nevhodné finanční řízení skupiny
V rámci efektivního finančního řízení společnosti či skupiny společností je nezbytné důsledně oddělit osobní majetek akcionářů od majetku, který slouží k dalšímu investování do společnosti či do skupiny společností. To umožní mimo jiné i využívání standardních nástrojů finančního řízení, jako je cash pooling, holdingová konsolidace, oddělení podnikatelských rizik, skupinová registrace k DPH, financování ve skupině, externí financování holdingu jako celku a podobně.
• Příprava pro vstup investora
Česká republika má velice omezený způsob participace na společnosti (v případě akciových společností v podstatě pouze kmenové akcie a prioritní akcie). Lokální podnikatelé proto stále častěji vytvářejí holdingové společnosti v zahraničních jurisdikcích, jejichž právní řády nabízejí významně širší okruh právních variant, jako jsou různé třídy akcií, preferenční výplata dividend v přesně stanovené procentuální výši, pravidelné splácení emisních ažií, volání po jejich doplacení zakotvené jako právo statutárního orgánu či jednodušší emise dluhopisů. Stanovy či zakladatelské dokumenty zahraničních společností rovněž nabízejí flexibilnější úpravy akcionářských práv či motivačních akciových plánů pro vrcholný management.
• Mezigenerační transfer kapitálu
Silným argumentem pro výstavbu zahraničního holdingu se většinou jeví i možnost jednoduššího nastavení vhodné struktury předání řízení společnosti či skupiny společností potomkům či jiným osobám, neboť český právní řád není schopen plně reagovat na potřeby akcionářů či společníků holdingových struktur, a zajistit tedy kontinuitu ve správě majetku pro případ smrti akcionáře/společníka.
Příklad Kypr
Jednou z nejvyhledávanějších zemí pro zakládání zahraniční holdingové struktury je Kyperská republika. Popišme si ve stručnosti základní právní aspekty, které s tím souvisejí. Pokud se rozhodneme pro vybudování kyperského osobního holdingu, je nezbytné zvolit si vhodného kyperského poradce specializujícího se na zakládání, prodej či správu kyperských společností (tzv. trust provider), který zajistí založení kyperské holdingové společnosti. Další možností je pořízení již založené „shelf“ společnosti (z anglického slova shelf – polička, tedy společnost „z poličky“). Výhodou je nesporně rychlost, se kterou lze takovou společnost zapojit do holdingové struktury, následně je však nezbytné provést korporátní změny v takové společnosti. Jménem kyperské entity jedná její ředitel (director), jímž může být fyzická či právnická osoba. Vždy však platí, že alespoň jeden ředitel kyperské entity musí být kyperským rezidentem. V této souvislosti je možné využít možnosti nominálního ředitele (nominee director), tedy ředitele poskytovaného z důvodu zajištění profesionální správy majetku kyperským poradcem. Dále je tímto způsobem dána právní jistota z hlediska daňové rezidentury kyperské společnosti, a to vzhledem ke skutečnému místu efektivního vedení společnosti.
