Menu Zavřít

Pryč z Číny. Americké firmy čeká asijské stěhování

28. 3. 2020
Autor: Shutterstock

Americké společnosti se bojí investovat v Číně a chystají stěhování do jiných asijských zemí.

Bezmála 1,3 milionu. Tolik iPhonů prodal v Číně americký Apple během
minulého února. Na začátku letošního roku ale nejlidnatější zemi světa zasáhla
koronavirová infekce a mimo jiné ovlivnila právě prodeje výrobků amerických
firem. Apple kvůli tomu během letošního února neprodal na čínském trhu ani půl
milionu chytrých telefonů. Celkem se podle čínské vlády dostal na 494 tisíc
prodaných kusů, což je oproti loňsku pokles přesně o 57 procent.

Prodejem iPhonů nejen v Číně se dlouhodobě zabývá analytik společnosti
Wedbuch Dan Ives. „Čísla jsou to apokalyptická, ale to se dalo čekat vzhledem k
tomu, jak silně koronavirus zaútočil na Čínu. Zajímavější bude sledovat, jak se
s tím teď bude čínský trh vyrovnávat a jak rychle se podaří obnovit řetězce,
které dodávají součástky,“ myslí si Ives. Koronavirová rána se tak přidala k
dalším argumentům pro postupné stahování amerických firem z Číny.

Před branami Vietnamu

Apple stejně jako řada dalších amerických firem už dlouho uvažuje o tom, že
přestěhuje výrobu hardwaru mimo pevninskou Čínu. Zatím byla jejich hlavním
hnacím motorem čínsko-americká obchodní válka, ale nástup koronaviru by mohl
případný přesun urychlit. Lákavá jsou pro americké firmy především rozvíjející
se teritoria v jihovýchodní Asii, například Vietnam, Thajsko či Indonésie.
Ekonomická dynamika těchto zemí už v řadě ukazatelů Čínu překonává a zároveň tu
zatím tolik nezdražuje pracovní síla jako v mnohých čínských oblastech.

Výroba součástek i technologických zařízení pro americké obry by se časem
mohla přesunout do jiných asijských zemí. Například Microsoft se podle serveru
Nikkei chystá začít ve Vietnamu vyrábět levný chytrý telefon Pixel 4a.

Firma chce ve stejné zemi produkovat i počítače Surface. Společnost Google
se zase měla dohodnout se svým thajským partnerem, který už chystá výrobní
linky pro produkty takzvané chytré domácnosti. Obě firmy zatím svá zařízení
vyráběly převážně v Číně.

Stěhování mimo Čínu ale nemusí být tak rychlé, jak si společnosti
představují, a může ho zbrzdit hlavně budování výrobní kapacity. Na to
upozornil John Harmon, analytik ze společnosti Coresight Research. „Montování
některých výrobků by se dalo přesunout jinam, ale zřízení těchto výrobních
linek vyžaduje určité množství času. Žádná jiná země navíc není vybavena
lidskými zdroji tak dobře jako Čína,“ řekl Harmon serveru CNBC.

In China we trust

Dalších investic v Číně se naopak nebojí kavárenský řetězec Starbucks, pro
nějž je země po Spojených státech druhým nejdůležitějším trhem. Firma původem z
amerického Seattlu se nadále drží plánu, podle kterého má mít v Číně šest tisíc
poboček do roku 2022, což je zhruba o 1800 více, než jich provozuje nyní.

I přes virovou ránu firma minulý týden ohlásila, že investuje 130 milionů
dolarů do stavby největší mimoamerické pražírny kávy. Ta má vyrůst ve městě
Kunšan nedaleko Šanghaje a měla by zajistit čínským kavárnám nezávislost na
amerických pražírnách. A to vše navzdory tomu, že Starbucks musel v minulých
týdnech kvůli koronavirové nákaze zavřít většinu svých čínských kaváren, což
pro firmu kvůli důležitosti čínského trhu znamená velkou ztrátu. V prvním
kvartálu roku 2020 Starbucks kvůli čínskému výpadku přijde v tržbách zhruba o
400 milionů dolarů.


Komentář: Proč se Kalousek znovu mýlí

Jiří Zatloukal

Potvrzení investice se samozřejmě hodilo do krámu pekingské komunistické
vládě, která podle serveru Nikkei přijala prohlášení Starbucksu jako potvrzení,
že společnosti čínské ekonomice věří i přes aktuální problémy. „Čínský trh má
obrovský potenciál a základy, na nichž naše ekonomika stojí, se nezměnily. Čína
zůstává horkým zbožím pro zahraniční investory,“ napsal v poděkování americké
společnosti čínský premiér Li Kche-čchiang. Má proč děkovat. Zahraniční
investice v Číně se letos v únoru propadly o více než 25 procent oproti
stejnému období loňského roku.

Nespravedliví Číňané

Starbucks je ale ve svých čínských plánech spíš výjimkou. Podle nejnovějšího
průzkumu Americké obchodní komory, ve kterém ale ještě nebyla reflektována
koronavirová rána, chtějí americké společnosti reagovat na postupné zpomalování
růstu čínské ekonomiky a marně hledají ještě nějaké důvody, proč by v zemi
vůbec měly zůstávat.

Klesající důvěru v čínskou ekonomiku způsobuje podle šetření i skutečnost,
že se pekingská vláda v době čínsko-americké obchodní války nechová k
zahraničním firmám férově. „Více než polovina respondentů říká, že se s nimi
zachází nespravedlivě. Firmy tvrdí, že by investice v Číně klidně zvýšily,
kdyby se tamní trh otevřel stejně jako trh ve Spojených státech,“ uvádí se ve
zprávě o průzkumu.


Sledování lidí pomocí bankovních dat má stopku. Jde o porušení GDPR

Placení bankomatní kartou, ilustrační foto

Zajímavější je ale průzkum, který komora uspořádala mezi 169 americkými
společnostmi na konci února, kdy už bylo jasné, že nový typ koronaviru bude mít
na druhou nejsilnější ekonomiku světa drtivý dopad. Ze šetření vychází, že
polovina z oslovených amerických firem neočekává, že by jejich příjmy z Číny
mohly letos růst, pokud se situaci ohledně nákazy nepodaří uklidnit do konce
dubna. Aktuální vývoj ale ukazuje, že epidemie je v Číně už na ústupu.

Analytici ale varují, že návrat ekonomiky do normálu může trvat několik
měsíců. Navíc není ještě zcela vyloučena masivnější recidiva nákazy, která by
mohla Čínu zasáhnout zvenčí. Od 11. března, kdy Světová zdravotnická organizace
prohlásila šíření viru za pandemii, vstoupilo podle údajů čínského Národního
imigračního úřadu do země kolem 120 tisíc lidí denně.

MM25_AI

V dalších měsících se tak rozhodne o tom, zda se americký byznys nezačne ve
velkém z Číny stahovat. Celkem se od počátku šíření viru v pevninské Číně
potvrdila nákaza u více než 80 tisíc lidí a počet obětí vyšplhal na více než
tři tisíce osob. Očekává se, že virus zasáhne čínský hospodářský růst alespoň v
prvním čtvrtletí. Loni růst HDP zpomalil na 6,1 procenta a letos podle
nejpřívětivějších odhadů dosáhne pěti až šesti procent. Průmyslová výroba v
Číně se podle Reuters v lednu a únoru v porovnání se stejným obdobím loňského
roku snížila o 13,5 procenta. Jedná se o největší pokles od roku 1990, kdy
agentura začala tento údaj sledovat. Výrazně se propadly i maloobchodní tržby.

  • Našli jste v článku chybu?