Bezmála 1,3 milionu. Tolik iPhonů prodal v Číně americký Apple během minulého února. Na začátku letošního roku ale nejlidnatější zemi světa zasáhla koronavirová infekce a mimo jiné ovlivnila právě prodeje výrobků amerických firem. Apple kvůli tomu během letošního února neprodal na čínském trhu ani půl milionu chytrých telefonů. Celkem se podle čínské vlády dostal na 494 tisíc prodaných kusů, což je oproti loňsku pokles přesně o 57 procent.
Prodejem iPhonů nejen v Číně se dlouhodobě zabývá analytik společnosti Wedbuch Dan Ives. „Čísla jsou to apokalyptická, ale to se dalo čekat vzhledem k tomu, jak silně koronavirus zaútočil na Čínu.
Zajímavější bude sledovat, jak se s tím teď bude čínský trh vyrovnávat a jak rychle se podaří obnovit řetězce, které dodávají součástky,“ myslí si Ives. Koronavirová rána se tak přidala k dalším argumentům pro postupné stahování amerických firem z Číny.
Před branami Vietnamu
Apple stejně jako řada dalších amerických firem už dlouho uvažuje o tom, že přestěhuje výrobu hardwaru mimo pevninskou Čínu. Zatím byla jejich hlavním hnacím motorem čínsko-americká obchodní válka, ale nástup koronaviru by mohl případný přesun urychlit. Lákavá jsou pro americké firmy především rozvíjející se teritoria v jihovýchodní Asii, například Vietnam, Thajsko či Indonésie.
Ekonomická dynamika těchto zemí už v řadě ukazatelů Čínu překonává a zároveň tu zatím tolik nezdražuje pracovní síla jako v mnohých čínských oblastech.
Výroba součástek i technologických zařízení pro americké obry by se časem mohla přesunout do jiných asijských zemí. Například Microsoft se podle serveru Nikkei chystá začít ve Vietnamu vyrábět levný chytrý telefon Pixel 4a.
Firma chce ve stejné zemi produkovat i počítače Surface. Společnost Google se zase měla dohodnout se svým thajským partnerem, který už chystá výrobní linky pro produkty takzvané chytré domácnosti. Obě firmy zatím svá zařízení vyráběly převážně v Číně.
Stěhování mimo Čínu ale nemusí být tak rychlé, jak si společnosti představují, a může ho zbrzdit hlavně budování výrobní kapacity. Na to upozornil John Harmon, analytik ze společnosti Coresight Research. „Montování některých výrobků by se dalo přesunout jinam, ale zřízení těchto výrobních linek vyžaduje určité množství času. Žádná jiná země navíc není vybavena lidskými zdroji tak dobře jako Čína,“ řekl Harmon serveru CNBC.
in China we trust
Dalších investic v Číně se naopak nebojí kavárenský řetězec Starbucks, pro nějž je země po Spojených státech druhým nejdůležitějším trhem. Firma původem z amerického Seattlu se nadále drží plánu, podle kterého má mít v Číně šest tisíc poboček do roku 2022, což je zhruba o 1800 více, než jich provozuje nyní.
I přes virovou ránu firma minulý týden ohlásila, že investuje 130 milionů dolarů do stavby největší mimoamerické pražírny kávy. Ta má vyrůst ve městě Kunšan nedaleko Šanghaje a měla by zajistit čínským kavárnám nezávislost na amerických pražírnách. A to vše navzdory tomu, že Starbucks musel v minulých týdnech kvůli koronavirové nákaze zavřít většinu svých čínských kaváren, což pro firmu kvůli důležitosti čínského trhu znamená velkou ztrátu. V prvním kvartálu roku 2020 Starbucks kvůli čínskému výpadku přijde v tržbách zhruba o 400 milionů dolarů.
Potvrzení investice se samozřejmě hodilo do krámu pekingské komunistické vládě, která podle serveru Nikkei přijala prohlášení Starbucksu jako potvrzení, že společnosti čínské ekonomice věří i přes aktuální problémy. „Čínský trh má obrovský potenciál a základy, na nichž naše ekonomika stojí, se nezměnily. Čína zůstává horkým zbožím pro zahraniční investory,“ napsal v poděkování americké společnosti čínský premiér Li Kche-čchiang. Má proč děkovat.
Zahraniční investice v Číně se letos v únoru propadly o více než 25 procent oproti stejnému období loňského roku.
Nespravedliví Číňané
Starbucks je ale ve svých čínských plánech spíš výjimkou. Podle nejnovějšího průzkumu Americké obchodní komory, ve kterém ale ještě nebyla reflektována koronavirová rána, chtějí americké společnosti reagovat na postupné zpomalování růstu čínské ekonomiky a marně hledají ještě nějaké důvody, proč by v zemi vůbec měly zůstávat.
Klesající důvěru v čínskou ekonomiku způsobuje podle šetření i skutečnost, že se pekingská vláda v době čínsko-americké obchodní války nechová k zahraničním firmám férově. „Více než polovina respondentů říká, že se s nimi zachází nespravedlivě. Firmy tvrdí, že by investice v Číně klidně zvýšily, kdyby se tamní trh otevřel stejně jako trh ve Spojených státech,“ uvádí se ve zprávě o průzkumu.
Zajímavější je ale průzkum, který komora uspořádala mezi 169 americkými společnostmi na konci února, kdy už bylo jasné, že nový typ koronaviru bude mít na druhou nejsilnější ekonomiku světa drtivý dopad. Ze šetření vychází, že polovina z oslovených amerických firem neočekává, že by jejich příjmy z Číny mohly letos růst, pokud se situaci ohledně nákazy nepodaří uklidnit do konce dubna. Aktuální vývoj ale ukazuje, že epidemie je v Číně už na ústupu.
Analytici ale varují, že návrat ekonomiky do normálu může trvat několik měsíců. Navíc není ještě zcela vyloučena masivnější recidiva nákazy, která by mohla Čínu zasáhnout zvenčí.
Od 11. března, kdy Světová zdravotnická organizace prohlásila šíření viru za pandemii, vstoupilo podle údajů čínského Národního imigračního úřadu do země kolem 120 tisíc lidí denně.
V dalších měsících se tak rozhodne o tom, zda se americký byznys nezačne ve velkém z Číny stahovat. Celkem se od počátku šíření viru v pevninské Číně potvrdila nákaza u více než 80 tisíc lidí a počet obětí vyšplhal na více než tři tisíce osob. Očekává se, že virus zasáhne čínský hospodářský růst alespoň v prvním čtvrtletí. Loni růst HDP zpomalil na 6,1 procenta a letos podle nejpřívětivějších odhadů dosáhne pěti až šesti procent. Průmyslová výroba v Číně se podle Reuters v lednu a únoru v porovnání se stejným obdobím loňského roku snížila o 13,5 procenta. Jedná se o největší pokles od roku 1990, kdy agentura začala tento údaj sledovat.
Výrazně se propadly i maloobchodní tržby.
Koronavirus v Číně
(počet nakažených)
22. ledna 554
25. ledna 1870
28. ledna
31. ledna
3. 6. února února
11. 12. 9. února 51 591
13. února 55 748
14. února 56 873
15. února 57 416
16. února 57 934
17. února 58 016
18. února 57 805
21. 19. února února 53 56 284 301
24. února 47 765
27. 1. března února 32 616 39 919
4. března 25 353
10. 7. března 16 20 136 533
13. března 12 088
16. března 8967
zDROJ: WORLDOMETER.cOM
25 % činil v únoru meziroční úbytek přímých zahraničních investic v Číně.
O autorovi| Martin Štorkán, storkan@mf.cz
