Úprk z tanečního parketu k záchrannému člunu
Před více než rokem analytici právem řadili pšenici k excelentním investicím. Spekulanti tedy povzbudivě vyhrávali, prodávající vesele tančili a nikdo si nepřipouštěl, že velmi brzy může přijít cenový zlom. Ten se dostavil v očekávání loňské rekordní světové sklizně. Spekulativní kapitál tiše odplul, ceny sletěly z astronomických výšin na intervenční dno a neprodejné zrno padá do záchranné sítě. I obilí spláchla globální finanční krize, přitom konec potravinové krize je v nedohlednu. Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) varuje, že navzdory rekordně bohaté úrodě a nízkým cenám by se nikdo neměl nechat ukolébat vrtkavou jistotou.
Vnitrozemský špunt
Hlad po obilí rychle vystřídalo přesycení. V celé Evropské unii se ho loni urodilo přes 310 milionů tun, což je o čtvrtinu více než rok předtím. Rekordní produkce obzvlášť umrtvuje tuzemský trh. Ze sklizených více než osmi milionů tun zrna by se Česko potřebovalo zbavit zhruba dvou a půl milionů tun. Jenže vyváží se sporadicky a reálně hrozí, že ještě za žní budou sila přetékat přebytkovým obilím. Přitom optimistické jsou zatím i vyhlídky na novou sklizeň. „Nic se neprodává a nekupuje kromě drobných paběrků. Trh je nemocný,“ konstatuje Robert Daduliak, šéf firmy Euromills-Trade obchodující s obilím. Většině zemědělců přišla před Vánocemi na účty hlavní porce dotací z EU, které celkem dosahují téměř jedenácti miliard korun. S prodejem úrody proto mnozí nespěchají a věří, že se ceny obilí vzpamatují. Mezitím se levného přebytečného obilí zbavují Bulhaři, Rumuni, Poláci a Maďaři, jejichž vlaky proudí do Německa a nám se tím dál zužuje prostor pro umístění nadprodukce. Jako by nestačilo, že se v Česku spotřebuje méně zrna ke krmení hlavně kvůli utlumovanému chovu prasat, ale ještě se sem dováží stále více mouky. Slovenskou mouku používají hlavně moravské pekárny, německou prodávají některé obchodní řetězce.
„Cena pšenice je v sestupném trendu, který by mohl ještě dále pokračovat. Z únorového maxima poklesla již o více než 55 procent,“ vyčísluje analytik společnosti Colosseum Petr Čermák. Jak dodává, loňská rekordní úroda vedle propadu cen pozitivně přispěje ke zvýšení celosvětových zásob, a to meziročně o 23 procent na 147 milionů tun. Světová spotřeba pšenice dlouhodobě roste, na poptávce by se však mohlo projevit zpomalování ekonomického růstu. „Vzhledem k tomu, že poptávku po obilí hospodářské cykly v ekonomice dramaticky neovlivňují, měla by zůstat nadále silná,“ předpokládá analytik. Očekává proto, že letos by se ceny obilí mohly stabilizovat a následně růst.
„Jediné, co by ceny mohlo nastartovat, je mohutnější export z Evropy, kterému nahrává lacinější námořní doprava. Jenže zbavit nadprodukce se usilovně snaží také Rusko, na evropský trh směřuje ukrajinská pšenice a kukuřice z Jižní Ameriky,“ připomíná Daduliak. Současně vyváží i Evropa. „Paradoxně Britové prodali pšenici do Severní Ameriky. EU prodala větší množství do Íránu a také do Jižní Afriky,“ dodává obchodník.
Záchrana pro obchodníky
Zatímco zemědělci přihlížející poklesu cen drží úrodu ve skladech a výkupci nestojí o další zboží, začíná se využívat unijní záchranná síť. Po loňských žních, kdy se všichni prali o obilí, jí nepropadlo ani zrnko. Nyní přihlášky do intervenčního nákupu za garantovanou cenu hrazenou z bruselského rozpočtu přibývají s oslabující korunou. „Očekáváme zvýšený zájem,“ potvrzuje Tomáš Révész, ředitel Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF). Fond musí koupit obilí vyhovující kvality od každého za 101,3 eura za tunu, rostoucí každý měsíc o příplatky za skladování. Jestliže v listopadu, při kursu 24,22 koruny za euro, a tudíž ceně 2454 koruny za tunu, dostal fond pouhé dvě nabídky na odkoupení 251 tun, k 17. prosinci při ceně 2554 korun přijal už 21 nabídek na 16 700 tun, z toho byly zhruba dvě třetiny ječmene a zbytek pšenice. Záchranného lana se v Česku místo pěstitelů chytají hlavně obchodníci, kteří se v prosinci spokojili s cenou 2554 korun za tunu. Přitom před tři čtvrtě rokem nakupovali pšenici z předloňské sklizně až za 6500 korun. V očekávání velkého zájmu o intervenci shání SZIF další sklady, v tendru poptává kapacity na 1,5 milionu tun. Nyní může u smluvních partnerů – především Agrofertu a Agropolu – uložit zhruba 443 tisíc tun zrna. „Pokud se nepodaří zajistit dostatečné prostory v tuzemsku a potrvá zájem o intervenční nákup, nelze vyloučit ani pronájem skladů v zahraničí,“ uvedl Révész. Uskladnění venku přitom stát vyšlo v minulosti pěkně draho.
S cenou, kterou jsou ochotni dát za surovinu, výrazně spadli mlynáři. Ani tak se do nákupů levné pšenice nehrnou. „Mohou vzít jen množství, které uskladní. Nikdo nechce nakupovat dopředu, navíc nesežene úvěr na financování zásob,“ vysvětluje Pavel Filip ze Svazu průmyslových mlýnů. Se zlevňováním mouky mlynáři také nepospíchají. Snaží se zahojit po minulé sezoně, kdy nakupovali předraženou pšenici a jen částečně a se zpožděním se jim dařilo promítnout ji do prodejních cen. „Někteří výrobci ještě drží ceny mouky kolem osmi korun za kilogram, někteří ale už prodávají i za pět korun, což je na hranici rentability,“ poznamenal Filip.
Přidušenému obilnímu trhu zřejmě příliš neuleví ani biolíh. V bilanci se sice počítá, že na jeho výrobu se v Česku během roku zužitkuje tři čtvrtě milionu tun zrna, ale to se jeví v praxi nereálné. „Musíme odmítat nabídky na odkup obilí za pohádkové ceny. Není totiž odbyt na líh,“ říká majitel lihovaru Ethanol Energy Otakar Moťka. Přesto chce zakonzervovanou továrnu v příštích měsících rozjet.
Dosud platilo, že v ekonomicky slabším období se spíš zvyšuje spotřeba mouky a pečiva. Ani nejtemnější finanční krize nemůže zamést velké přebytky obilí dusící český trh. Částečně mu může ulevit intervenční nákup, ale bude to jeho labutí píseň. Od příští sezony EU tento nástroj již výrazně zredukuje: vypadne ječmen a garantovanou cenu Brusel zaplatí nikoli za veškeré vykoupené obilí, ale pouze za tři miliony tun pšenice pro celou evropskou sedmadvacítku.
TABULKA:
Pšenka nasypala
Produkce pšenice ve vybraných zemích EU v roce 2008 (v milionech tun)
Stát*2006*2007*2008
Německo*22,37*20,79*25,97
Dánsko*4,8*4,52*5,07
Španělsko*4,01*5,12*5,57
Francie*33,27*30,79*37,28
Velká Británie*14,74*13,22*17,41
Polsko*7,06*8,32*8,97
Maďarsko*4,34*3,96*5,62
Česko*3,51*3,94*4,69
Rumunsko*5,24*3,31*6,41
Bulharsko*3,16*2,3*4,38
EU 27*117,21*111,93*140,05
Pramen: Stratégie grains
