Pšenka opět kvetla

Drahé obilí vyneslo překvapivý zisk. Peníze sype i elektřina z bioplynek

Přes všechny nářky zemědělce nepoložila krize ani sem tam nepřející počasí. Loňský více než šestimiliardový zisk svědčí o tom, že zemědělství si nevede špatně. „Celkově je vidět mírné oživení po krizi v roce 2009,“ hodnotí ministr zemědělství Ivan Fuksa (ODS). Zisk ve výši 6,2 miliardy korun, který minulý týden zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), je především důležitou zprávou pro bankéře i prodejce hnojiv, pesticidů a techniky. Banky ujistí, že odvětví je perspektivní a farmářům mohou dál v klidu půjčovat. Prodejci takzvaných vstupů zase mohou zvednout ceny, jak tradičně činí, když se přece zemědělcům tolik daří. O 3,6 miliardy korun lepší výsledek, než byl předloňský, by měl zajímat také daňové poplatníky, kterým vláda zdražuje hlava nehlava. Slušný zisk a mimořádně lukrativní ceny za obilí a řepku jsou argumentem k odzbrojení agrárních lídrů, kteří si vydupávají další miliardy z vydojené státní pokladny. Šéf resortu Fuksa zatím nechce nic konkrétního slibovat. Jak říká, účet se dělá na konci roku. A uvidí se, jak na tom bude státní rozpočet a jaké ceny budou zemědělci do té doby sklízet.

Úspory na lidech

O tom, do jakých výšin už vylétly ceny obilí, zemědělci veřejně moc nemluví. O to hlasitěji lamentují nad prodělečnými prasaty. V Česku moc neplatí, že zemědělci jsou tradičně konzervativní. Zdejší zemědělští podnikatelé, jak se správně nazývají dle zákona, se podřizují trhu. Jde přece o zisk. Chovy prasat ruší, když jim nesou ztráty. A to se odráží i v loňských výsledcích. U prasat produkce propadla z roku na rok o více než miliardu korun. Naopak si polepšilo mléko, kde produkce stoupla o 2,3 miliardy korun. Celkově živočišná produkce meziročně poklesla o 1,5 miliardy na 40,5 miliardy korun. „Likvidace chovů se okamžitě projevuje na zaměstnanosti. Už neplatí, že zemědělství je největším zaměstnavatelem na venkově,“ poznamenává šéf zemědělské statistiky ČSÚ Jiří Hrbek. Upřesňuje, že mzdové náklady v zemědělství včetně odvodů loni klesly o téměř miliardu korun. „Důvodem je úbytek lidí. Mzdy se příliš nezvedly, v průměru asi o tři sta korun na pracovníka,“ upřesňuje Hrbek.
Především díky vysokým cenám obilí a řepky se zvýšila rostlinná produkce. Oproti předloňskému roku vzrostla o 2,5 miliardy na bezmála 53,5 miliardy korun. K tomu přes třicet miliard dostali loni zemědělci na dotacích. Celkově šlo na různých podporách do odvětví více než čtyřicet miliard.

Zemědělští energetici

Rostoucí příjmy mají zemědělci také z bioenergetiky, především z bioplynových elektráren několikanásobně dotovaných státem. Bioplynky, jejichž hlavním pohonem je kukuřičná siláž, se staly hitem českého a moravského venkova, kde rostou za podpory veřejných peněz. Stát do bioplynových stanic nalévá peníze rovnou ze tří kohoutků, do nichž pouští současně peníze z národní i unijní pokladny. Nejprve dává dotace na pole, kde roste kukuřice pro bioplynky, produkující takzvanou obnovitelnou elektřinu. S ekologií ale nemá pěstování kukuřice mnoho společného.
Další dotace jdou na výstavbu bioplynek. Ministerstvo zemědělství má pro tento účel připraveno kolem tří a půl miliardy korun. V posledních čtyřech letech přijalo přes 170 žádostí. „Zatím je schválených 152 projektů. Padesát jsme už proplatili, celkem šlo o něco málo přes miliardu korun,“ informoval ministr Fuksa. Zemědělec může na vybudování bioplynky dostat až 75 milionů korun. A k tomu má od státu garantovanou výkupní cenu elektřiny na patnáct let dopředu. Jak kvete bioenergetický byznys, je vidět na polích s nepřehlédnutelnou řepkou na bionaftu a kukuřicí do bioplynek. Tedy plodin se státní zárukou.