PSH

* Dochází vám, že od vydání poslední desky Epilog uběhne letos devět let?

Vladimir 518: To nebylo tak, že bychom se flákali. Mezi každým naším albem byla nějaká časová proluka. Mezitím jsme makali a s Orionem jsme oba točili sóly desky. Do toho jsme pořád fungovali jako kapela, která jezdí koncerty po celé republice. Vylézt z úplné tmy by po takové době byl totální úlet.

* Co dneska cítíte, když spolu vyběhnete při koncertech na stage? Neomrzelo vás to?

Orion: Je to kombinace rutiny i nadšení. Rutinérsky ke koncertu přistupuješ ve chvíli, kdy hraješ v prostoru, který tě nebaví, nebo je v něm bídný zvuk. Musíš se soustředit, abys naši show neodflákl. Pak máš koncerty, kdy je cítit nadšení a pozitivní zpětná vazba od lidí. Takový chvíle ti ani po letech nezevšední. Vladimir 518: V současné sestavě působíme od roku 2003, já jsem se k Orionovi přidal v roce 1998. Společná energie se od té doby nevytratila. Kdyby tomu tak bylo, nemělo by smysl se dnes bavit o dalších společných koncertech a už vůbec ne o desce.

* Daří se vám i po letech nacházet tvůrčí kompromisy?

Orion: Jasně. Hodně nás nakopl Mike T. Pustil nám cestou na koncert nový beaty. Byly tak skvělý, že nás nadchly a okamžitě nás začaly napadat refrény, texty a témata. Cítili jsme, že máme rapovýmu světu pořád co dát. Mike Trafik: V kapele je to o vzájemném zažehávání ohně. Na tom být součástí celku je skvělý právě to vzájemný sdílení myšlenek a nápadů. Kdybych seděl ve studiu sám, asi bych umřel nudou, takže kompromisy děláme, někdy s větší, někdy s menší chutí. Ale to k tomu prostě patří. Vladimir 518: Ty vzájemné vazby v konkrétních kapelách jsou vlastně nenahraditelný. Jednotliví členové se vzájemně popírají, bojují spolu, čerpají tvůrčí energii a hledají kompromisy. Rád si poslechnu sólo projekty jednotlivců ze svých oblíbených skupin, ale přiznávám, že mě nejvíc baví právě to jejich spojení. V neposlední řadě přiznávám, že se společnou deskou je podstatně míň práce. Hlavně nemusíš psát tolik textů.

* Naposledy jste vzájemnou energii PSH prezentovali v singlu se slovenským raperem Strapem. Jak to, že se na něm Orionův hlas objevil jen v refrénu?

Mike Trafik: Vždyť refrén je právě nejdůležitější pasáž každýho tracku! Nicméně přiznávám, že to byl záměr. Lidi v komentářích na netu řeší, že Orion neměl, nebo snad zapomněl text. My jsme přitom jenom nechtěli být očekávatelní.

* Šokovat publikum vždycky uměl hlavně Vladimir. Na sólo projekty sis zval nečekaně Leška Semelku nebo Jiřího Korna. Seděla by podobná spolupráce i konzervativnějším PSH?

Vladimir 518: Všechny tyhle spolupráce v průběhu kariéry byly původně zamýšlený jako určitý hudební humor, provokace publika i sebe sama. Ačkoliv třeba Lešek byl zrovna vtip, spřátelili jsme se a zjistili, že sebevětší kulturní nebo generační propast je svým způsobem jenom iluzorní. V sólo tvorbě jsme oba s Orionem experimentálnější. Na Gorile, Idiotovi i Ultra! S Ultra! jsem zcela záměrně zabloudil do popu, do elektroniky, do bizáru a neměl jsem v tom hranice. V případě PSH všichni tušíme, že bychom měli splňovat určitý kritéria klasickýho rapu v takové podobě, kterou jsme si sami pro sebe definovali. I když jedna nečekaná spolupráce by se tam objevit mohla.

* Vladimire, nemyslíš tím třeba Michala Davida? Doslechl jsem se, že prý nepatříš k jeho odpůrcům.

Vladimir 518: Ne, opravdu tím nemyslím Michala Davida. Nechodím na jeho koncerty, nekoupil bych si jeho desku, ale musíš uznat, že ten člověk navzdory své určité olezlosti vytvořil kult. Přiznávám, že mě od něj svou emocí a aranžmá jedna skladba dostala. Člověk by neměl být dogmatickej. Pokud chceš bejt skutečně svobodnej, je dobrý testovat veškerý možný hranice hudby. A to svrchu i zdola. Dnes nemá nikdo problém s tím, poslouchat italopop z 80. nebo 90. let, ale doma je jednodušší potvrzovat status quo, že předrevoluční pop je naprosto neposlouchatelnej. Orion: Viděl jsem naživo jeden koncert Michala Davida. Nezpíval na playback jako většina popové scény, a dokonce hrál naživo i na piano. Můžeme si o něm myslet cokoliv, ale to, že hudbě dokáže dát všechno, mu asi neodpářeme.

* Je pořád rapová scéna uzavřená? Přišlo mi, že když jsem vyrůstal, mnohem víc se řešilo, jestli je někdo raper, metalák nebo technař.

Vladimir 518: Pořád záleží na tom, v jaký jsi partě. Náboženství rapu tu bylo vždycky, podobně jako metalisti mají svoje sekty. V některých sektách se často neodpouští jenom pomyšlení na jiný žánr a poslouchá se třeba striktně rap. Být ortodoxní je v pořádku, nicméně dneska si myslím, že je dobrý to kombinovat a ty popruhy vkusu si přirozeně uvolňovat. Orion: Taky záleží na tom, v jaký části života se zrovna nacházíš. Když je ti dvacet let, je naprosto v pořádku být ortodoxní. Taky jsem kdysi propadl rapu a nějakou dobu nic jinýho neposlouchal. Dnes vím, že se hudba dělí jenom na hudbu dobrou a špatnou.

* Cítíte se být i po letech součástí „sekty“ české hip-hopové scény?

Vladimir 518: Necejtím se součástí hip-hopové scény, přestalo mě to zajímat. Ještě před pár lety jsem se tak cítil. Dnes je mi to lhostejné. Orion: Teď jsi trochu zradil „hip-hůpek“. Vladimir 518: Proč ne? Je to svobodný rozhodnutí. Prožívám to, že nepatřím do žádné komunity, patřím maximálně rodině. Docházelo mi to, čím víc jsem ty jednotlivé „sekty“ studoval. Subkultury pořád zkoumám spíše jako druhy zvířat, než že bych se s nějakou z nich vyloženě ztotožňoval. Orion: Já se stoprocentně součástí komunity cejtím. Vladimir 518: Není to tak, že bych se distancoval. Teď jsem slíbil, že budu malovat na graffiti jamu. V létě jedeme na Hip Hop Kemp, kde potkáme lidi ze scény, se kterými cítíš sounáležitost. Mně už ale nezajímají ty limity, který ti ten žánr určuje. Nepsaný rapový pravidla ti říkají, jak se máš tvářit v klipu, jaký oblečení bys měl nosit, s kým bys měl točit pecky. Mike Trafik: Pravda je, že dnes, když vyjedeme na rapový koncerty, všímáme si, že ta scéna patří o dvě generace mladším. Ti si určují směr a my to spíš z dálky zkoumáme.

* Mají vůči vám mladší rapeři respekt?

Vladimir 518: Součástí rapu je čoklovství. Každá mladší generace se z podstaty věci musí vymezovat vůči té starší. Stejně jako jsme to dělali my. Po nikom z nich respekt ani nevyžadujeme, spíš nějakou základní míru vzájemné slušnosti. Přál bych mladším raperům, ať si zažijí podobný rap-life jako my. Brázdili jsme všechny kluby od Aše až po Jablunkov. Až je objedeš třeba dvacetkrát, zjistíš, že jsi něčím i směšnej. Možná bych si přál jet světové turné po klubech od Paříže po Tokio, ale tady v Čechách to zažiješ taky, byť v bizarním měřítku.

* Jaká by měla být nová deska? Pamatuji si, když se řešil zvuk vaší první desky s Trafikem, RapNRollu.

Vladimir 518: S každou deskou nemůžou být logicky hned spokojeni všichni. Hrozně se to řešilo, už když vycházel Repertoár. Platí, že se nemůžeš zalíbit všem. Časem si ovšem každý album najde svý místo. Publikum pochopí, že ta deska je holt taková, jaká je. Její fanoušci ji budou mít rádi dál. Naše nové LP půjde ve stejných šlépějích. Bude mít chemii i zvuk PSH. Nebereme ohled na nic a uděláme tu desku tak, jak ji cítíme. Mike Trafik: Navazujeme tam, kde jsme skončili. Z každýho alba si odnášíme nějaký pocit, postup nebo fór, který se nám líbil, a jen se ho snažíme zdokonalit, rozvinout. Po těch letech už nám stačí, když si řekneme: Děláme PSH věc a všichni tři najednou víme, o jakém zvuku, náladě nebo i tématu se bavíme a kam míříme.

* Jakou svou desku máte nejradši?

Orion: Tu poslední, Epilog. Přiznávám, že debutový Repertoár mám už trochu v mlze. U některých textů si říkám: Tohle jsem jako napsal já? Vladimir 518: Je potřeba fakt dlouhej odstup, aby sis mohl říct: Tohle je můj opus magnum. Dlouho nám všichni vyčítali, že od dob Repertoáru nestojíme za nic. Přitom já to album hodně dlouho nenáviděl a našel jsem si k němu cestu až po letech. Je potřeba si uvědomit, že každé album je autentický obraz období, ve kterém vznikalo. Vždycky děláme hudbu podle stejných klíčů a pravidel. Celá naše tvorba si je hrozně podobná a hlavně kontinuální.

* Co je podle vás váš největší hit?

Mike Trafik: Naše starý věci z dob, kdy nejel YouTube, nemaj ani zdaleka takový čísla jako ty nový, ale znají je všichni. Nejen mladý. Vladimir 518: Třeba Prahu máme zase rádi. Všechno má svůj vývoj. Vyloženě jsme nesnášeli Hlasuju proti, což je natolik hippie, že jsme to nebyli schopni ani poslouchat, natož někde hrát. Dneska je všechno jinak a v novém hávu jsme to zahráli na koncertech. Mike Trafik: Po hodině koncertu často koukám na setlist, kde máme dalších deset patnáct věcí, který můžeme úplně v klidu odehrát, aniž bychom lidi v klubu unudili nebo jsme to nějak nastavovali. Těžko říct, jaký hit je největší.

* Hitem byl určitě singl Fuckoff, kde jste se celkem zásadně vymezili vůči xenofobním náladám v české společnosti. Budete mít podobné choutky na nové desce?

Vladimir 518: Vymezovat se dnes politicky, to znamená jen přilejvat olej do ohně. Singl jsme vydali v krizovém momentu, kdy jsme cítili potřebu ujistit lidi, že nejsou sami, když sdílejí demokratické názory. Že se mají o koho opřít. Ovšem dělat to donekonečna nemá smysl. Troufám si tvrdit, že dnešní situace to akutně nevyžaduje. Věci se ve standardní situaci mají řešit jinak, než pokřikováním ve videoklipech. Pokud to nebude nevyhnutelný, politicky se vyjadřovat na nové desce nebudeme.

* Poznáte na první dobrou ve studiu, že jste nahráli opravdu „pecku“?

Vladimir 518: I když cítíš, že je to ono, nemusíš se nutně trefit do vkusu publika. Úspěch se odvíjí i od toho, jakou optikou se na tebe lidi zrovna dívají. Měli jsme teď dva singly, u kterých jsme cítili správnou energii a emoci, ale část lidí to nedala. Takže se to odhadnout přesně nedá. Prožil jsem si taky období, kdy mě lidi pět šest let až nekriticky vynášeli do nebes, než přišel moment, kdy se do mě začal někdo navážet. Konečně! Byl jsem z toho tehdy nervózní a říkal si, jak je možný, že mě úplně všichni plácají po zádech. Ptal jsem se: Co blbnete? Vidíte přelud? Došlo mi, že se nikdy nesmíš nechat zmanipulovat. Daleko lepší je pracovat na svým vnitřním radaru, kterej ti vnitřně říká, jestli je to dobrý, nebo špatný.

Orion: Někdy to odhadneš. Trefíš správnej čas, kdy s tím jít ven, natočíš super klip. Zrovna teď mám pocit, že jsme na novou desku udělali dva hity.

Mike Trafik: Papírový parametry úspěchu známe. Ty vzorce jsou pro lidi zběhlý v muzice dost známý. Ale co se děje tam venku, jak tvou tvorbu vnímá veřejnost a kritika, to je věc, kterou si do vzorečku nevložíš… Proměnná.

* Vladimirovi zrovna pokřtili knihu Mambo? Poa! o souostroví Zanzibar. Máš nějaký recept na zvládnutí zběsilého pracovního tempa?

Vladimir 518: Znáš teorii art brut? To je vlastně arteterapie pro lidi, kteří mají nějakou psychickou nemoc. Terapeuti je učí nějakou kreativní činnost, která ústí v umění. Pacienti se na tu aktivitu obsesivně upnou a na celý život je právě umění naprosto pohltí. Já takhle žiju odmalička. Tvorba a kreativita je pro mě obrana proti nejistotě, proti pocitům, kdy se cítím špatně. Kdybych nemohl pracovat a dělat věci tak, jak je cejtím, byl bych v prdeli.

* Jak se píše deska na Zanzibaru? Nikdy jsem vlastně nechápal, jak si digitální nomádi dokážou v ráji udržet pracovní morálku.

Vladimir 518: Všechny desky jsem napsal někde mimo Prahu, je to nejplatnější princip. Dělám to záměrně, protože proti tobě stojí jenom nekonečná čára oceánu. Tenhle koncepční přístup potřebuji hlavně k psaní sólovejch desek. Určitě by se mi psalo dobře i ve vesmíru.

* Píšete obvykle přímo do beatu?

Mike Trafik: Výkop jde zpravidla ode mě. Kluci píšou do muziky, málokdy zvolí jiný přístup. Pracovní postup je čistě na nich, ale tím, že přes patnáct let operujeme vlastními studii, píšou i tady, společně… Orion: Máme tu office i zázemí. Víceméně se tu potkáváme a nemusíme psát doma.

* Co bude, až nebude rap?

Vladimir 518: Rap tu bude pořád. Ta analogie je v přístupu. Jsem médium, kterým nějaký rap protéká. Pamatuju si moment, kdy jsem měl šílený strach z toho, že jednou nebudu moct dělat graffiti. Věděl jsem, že graffiti často hluboce likviduje život, ale nedokázal jsem si ani na sekundu představit konec. Pak konec přišel a bylo to vlastně jedno. Zkušenost a archetypy chování si s sebou neseš do konce života. Na tom se shodnou writeři, feťáci heroinu i vyléčení alkoholici. Jednou jsi byl writer, budeš jím vždycky. Co bude, až nebude rap? Bude rap! Orion: Já jsem měl takovej pocit, že zavřou Le Clan (bar na Vinohradech) a já nebudu mít kam chodit ve tři ráno. A budu muset někam do herny.

* Pamatuješ na skladbu Všechno pomíjivý je? Rapoval jsi o tom, že i pro rapera se jednou zavřou dveře. Už víš, kdy to přijde?

Orion: Jízliví fanoušci mi připomínají, že se mi rapová kariéra krátí. V tom textu je pasáž: I pro rapera se jednou zavřou dveře, co si myslíš? Že v padesáti bude někdo na pódiu rapovat ráno do pěti pro děti? Když jsem ten text psal, měl jsem tam původně ve čtyřiceti. Naštěstí jsem to ještě předělal, ale čekám, že mi to někdo připomene, až mi bude třeba 51. Zatím si ale bez rapu a pocitů na stagi vůbec neumím představit život.

* Dáváte si deadliny?

Mike Trafik: Jsem člověk zaměřenej na termíny, přinášej mi do práce klid. Deadline rules. Vladimir 518: Řekl bych, že pracujeme spíš v časových rámcích, nestresujeme se. Orion: Deadliny ti pomůžou v tom, že to zkrátka doděláš. Někdy jsou potřeba, jindy ten stres může být citelný hendikep. Vladimir 518: Deadline považuju za současný náboženství. Boží rámec. Nic jinýho už nás neomezuje.

* Ptám se záměrně. Chtěl bych vědět, kdy novou desku vydáte? A jak se bude jmenovat?

Orion: Dali jsme si šibeniční termín. Říkali jsme si, že by ta deska měla vyjít do konce prázdnin. Jméno ti zatím ještě neřekneme. Vladimir 518: Začátek září je realistickej termín. Mike Trafik: Přes to léto chceme pořádně zamakat a vydat ideálně tři videoklipy. Desce bude předcházet i obsáhlej dokument z její výroby v režii Víta Hradila.

* Bude nadcházející deska PSH vaším epilogem?

Mike Trafik: Asi jo, vím já… Vladimir 518: Všichni si to tak nějak myslíme. Orion: Ale další sólovka ještě určitě přijde!

Vladimir 518: Prožil jsem si období, kdy mě lidi pět šest let až nekriticky vynášeli do nebes, než přišel moment, kdy se do mě začal někdo navážet. Konečně!

O autorovi| Vladan Vaněk @kendrick_vladan