S tím, jak aerolinky po celém světě postupně přecházejí
na novější, ekonomičtější a zároveň i ekologičtější stroje, zvyšuje se
pochopitelně rovněž rychlost, s jakou se zbavují těch starších.
„Každý rok je vyřazeno zhruba 700 letadel. Číslo neustále roste, a předpokládá se, že během příštích dvou dekád jich bude takto vyřazeno kolem 15 tisíc,“ odhaluje pro CNN Hans Craen, šéf Asociace pro recyklaci letecké flotily.
Že v tomto ohledu budou mít firmy specializující se na rozebírání velkých dopravních letadel opravdu napilno, svědčí i analýza společnosti Airbus. Podle ní by ve stejném časovém horizontu mělo být na demontáž těchto linkových strojů celosvětově vynaloženo kolem dvou miliard dolarů, tedy zhruba nějakých 46 miliard korun.
Naprostá většina součástek, zhruba 85 až 90 procent, je sice podle Craena znovu použita nebo zrecyklována, existují však tací, kteří se domnívají, že je to stále málo. A jedním z nich je i šéf belgické firmy Aerocircular N.V. Koen Staut.
„Po celém světě jsou subjekty, které skupují stará letadla,
vezmou si z nich ty součástky, které potřebují, prodají je, vydělají na
tom, ale zbytek je už jen odpad – nebo se z toho stane environmentální
problém. Aby udělali něco i s tím zbytkem, je už nezajímá,“ zdůrazňuje.
Před čtyřmi lety se mu proto v hlavě zrodil nápad –
založit společnost, která bude schopna ekonomicky a ekologicky dostáhnout toho,
aby žádná část letounů vyřazených ze služby nepřišla nazmar. Je přitom jedno,
zda se jedná o trup, podvozek či křídla. Využití se podle Stauta dá najít pro
cokoliv.
„Slitiny, z nichž je vyroben trup a povrch letounu, jsou těmi nejvzácnějšími slitinami hliníku, na které můžete dnes narazit. Mysleli jsme si, že by byla škoda tyto materiály znehodnotit, a proto jsme založili naši společnost,“ vysvětluje.
Aby mohl být záměr firmy uskutečnitelný, muselo vedení Aerocircularu vybudovat rozsáhlou sít partnerů, kteří přepraví odmontované součástky k jejich novým majitelům. V současnosti společnost operuje pouze na mezinárodním letišti v Bruggách, v brzké budoucnosti nicméně začne působit rovněž v americkém Phoenixu či blízkovýchodním Abú Dhabí, kde se bude soustředit především na demontáž obřích širokotrupých letounů.
Vhodné pro psí čmuchaly, děti i akční herce
A jaké využití se pro takové „zbytky“ vlastně najde?
Možností je ve skutečnosti celá řada. Některá z letadel mohou posloužit například
jako skvělá výcviková zařízení pro policejní psy, jež jsou trénováni k tomu,
aby byli schopni odhalit přítomnost drog či výbušniny na palubě. Stejně jako
tomu je v případě vysloužilého fokkeru 50 aerolinek VLM.
Jiná se zase pro změnu mohou stát součástí oblíbených dětských
atrakcí v městských parcích. Jedna taková, jež svou podobou odkazuje na letadlo
ze známého dětského komiksu Jommeke, je k vidění třeba v belgickém přímořském
městě Middelkerke.
„Tohle byl projekt, který jsme uskutečnili v době, kdy jsme
naši firmu zakládali. Přišel k nám nějaký umělec s tím, že potřebují
materiál ze skutečného letadla, a tak jsme jim ho prostě dodali,“ říká Staut.
A jak šéf Aerocircularu dále přiznává, některé z těchto letounů čeká zářná budoucnost i poté, co byly z provozu oficiálně vyřazeny. Přesně to se ostatně týkalo vysloužilého airbusu A320, jehož trup byl rozřezán na celkem osm jednotlivých sekcí, aby tak měli kameramani k dispozici hned několik zajímavých úhlů pro natočení chystaného, leč dosud utajovaného akčního filmu.
Není nad "skutečný" simulátor
A pak je tu ještě jedna, zcela odlišná dimenze toho, jaké uplatnění mohou vysloužilé stroje najít – výcvikové simulátory, na nichž mohou trénovat budoucí i současní piloti aerolinek ze všech koutů světa.
Přestavět vyřazené dopravní letadlo na funkční trenažér je sice z hlediska času i logistiky relativně náročný proces, nikoliv však nemožný. Spočívá zjednodušeně řečeno v odříznutí pilotní kabiny, jejím přelakování a nahrazení několika původních přístrojů novými, které budou fungovat nikoliv v tom skutečném, nýbrž pouze virtuálním světě.
Za tímto účelem v Aerocircularu spolupracují s jinou belgickou společností - Euramec Group, která se pro změnu specializuje právě na výrobu sofistikovaných leteckých simulátorů.
Hlavní výhoda takto zhotovených trenažérů je nasnadě. „Piloti/kadeti se tak ihned seznámí s prostředím skutečného kokpitu, což ušetří spoustu času. A na rozdíl od simulátorů postavených kompletně z umělých součástek naše repasované kokpity to ohromné množství letových hodin vyžadovaných leteckými výcvikovými organizacemi vydrží,“ říká šéf Euramec Group Bert Buyle s tím, že na výrobu takového trenažéru se využije zhruba 80 procent veškerých komponent reálné pilotní kabiny, zatímco zbylých 20 je určeno k recyklaci.
A v té v Aerocircularu hodlají pokračovat i do budoucna, kdy hliníkové slitiny tvořící základ dnešních letadel nejspíš zcela nahradí nejrůznější kompozitní materiály.
„Zrecyklovat je bude přeci jen o něco obtížnější,“ připouští Staut, zároveň však dodává: „Před pěti lety cirkulární ekonomika nikoho nezajímala, a také nikoho nenapadlo, že by bylo možné recyklované materiály znovu vrátit do vzduchu.“
Zdroj: www.cnn.com, www.aerocircular.green
Čtěte také:
Aerolinky tvrdě pocítí dopad koronaviru, klesnou tržby a zisky, tvrdí Boeing
Cestující se Boeingu 737 MAX děsí. Budou jím ještě vůbec chtít létat?
Úspora až 20 procent paliva. Airbus představil inovativní design letounu