ČTÚ nevylučuje regulaci cen za ADSL a pronajaté okruhy
Český telekomunikační úřad (ČTÚ) zvažuje, že zavede regulované ceny u ADSL (vysokorychlostní připojení k internetu prostřednictvím běžné pevné telefonní linky). Úřad nyní dokončuje srovnávací analýzu, která by měla poměřit ceny a podmínky, za nichž je služba poskytována v Česku, se zahraničím. Pokud ČTÚ zjistí, že domácí zákazníci na tom jsou výrazně hůře, je odhodlán ceny stanovit direktivně. „Je těžké rozhodnout, ale jedno se zdá být jisté – u ADSL v ČR konkurence neexistuje. Alternativní operátoři se stali obyčejnými dealery Českého Telecomu. Všichni nabízejí vlastně totéž, je to normální přeprodej,“ říká v rozhovoru pro týdeník EURO předseda ČTÚ David Stádník.
Nová regulace by znamenala svým způsobem krok zpět, protože ČTÚ deklaroval záměr po dokončení liberalizace a nastolení konkurence z trhu postupně zmizet - funkci specializovaného regulátora by pak převzala běžná antimonopolní legislativa. Regulátor nyní usměrňuje ceny za zřizování telefonních stanic, měsíční paušály, hovorné, přístup k internetu a má pravomoc v případě nedohody určit i výši propojovacích poplatků. Kromě ADSL ale nyní kupříkladu zvažuje i možnost regulace cen za pronájem datových okruhů, které se mnohým taktéž zdají být neúměrně vysoké. „Samotnému mi připadá, že přibývá oblastí, kde musíme zasahovat, ač by tomu mělo být naopak. Konkurence se ale mnohde zdá být nedostatečná,“ stěžuje si Stádník.
Sobečtí stávkokazi.
Kde se stala chyba? V případě ADSL šéfa ČTÚ prý zaráží, že téměř všichni alternativní operátoři přistoupili při vyjednávání s Telecomem na jeho velkoobchodní nabídku, o níž předtím hovořili jako o nevýhodné. Lavinu odstartoval 18. února největší alternativní operátor GTS tím, že podepsal s Českým Telecomem smlouvu o přístupu do jeho sítě. „GTS má na trhu poměrně silné postavení, ostatní pak pod tímto dojmem smlouvu podepsali také,“ uvádí Stádník. Předseda ČTÚ ovšem na rozdíl od jiných odmítá spojovat rozhodnutí firmy s faktem, že se její šéf Milan Rusnák objevil mezi horkými kandidáty na generálního ředitele Českého Telecomu. „Bez komentáře,“ reagoval.
Alternativní operátoři se dnes zdají býti slabší než kdykoliv předtím. Jejich koalice byla (k potěšení dominantního operátora) rozbita. „Změna stanoviska GTS byla opravdu nenadálá a nečekaná. Řada lidí v branži nemůže vyloučit, že náhlá ochota GTS podepsat smlouvu, o níž předtím prohlašovala, že je hrubě nepřijatelná, může souviset i se zájmy Milana Rusnáka,“ podotýká generální ředitel Contactelu Michal Čupa. „Kdyby se mezi sebou dohodli a rozporovali podmínky, určitě by si nakonec vyjednali lepší ceny,“ říká na adresu alternativních operátorů Stádník.
Falešná pestrost.
Český telekomunikační trh se zdá být poměrně pestrý. ČTÚ kupříkladu přidělil 21 čtyřmístných kódů (10xx) pro službu volba operátora. Uživatelé s pevnou telefonní linkou tak dnes mají teoretickou možnost využívat služeb 21 různých firem. Reálně jich na trhu působí pouze osm, s Českým Telecomem devět. Konkrétně Aliatel, Contactel, Czech On Line, eTel, GTS, Nextra, Tele2, Tiscali. Z poloviny to jsou ovšem společnosti (Aliatel, eTel, GTS, Nextra), které dělají „business to business“. Z těch, kteří se zaměřují i na koncového zákazníka, pouze Tele2 možnost volby operátora výrazněji marketingově podporuje.
Proti statnému psovi desítka vzájemně rozhádaných štěkajících psíčků mnoho nezmůže. Mezi počtem soutěžitelů a kvalitou konkurenčního prostředí neexistuje přímá úměra. Rozhodně nikoli v případě, že jeden z účastníků trhu má výrazně dominantní podíl. Podle nedávného průzkumu agentury Network Media Service více než třetina respondentů (38 procent) neuvažuje o přechodu k alternativnímu operátorovi, protože konkrétní nabídku žádného nezná (47 procent) a nepředpokládá úsporu nákladů (71 procent respondentů). To je až znepokojivé.
Méně může být někdy více. „Jako pravděpodobný se jeví scénář, kdy se fúzemi zredukuje počet alternativních operátorů na jednoho až dva skutečně významné a vedle toho několik drobných. Vysoký podíl fixních nákladů u operátorů dává totiž dobrou možnost úspor ze spojení. V kombinaci se současnou nízkou cenou telekomunikačních aktiv a často tíživou situací mateřských firem to pravděpodobně přiláká finanční rizikové investory,“ soudí Martin Kálovec z konzultantské firmy The Boston Consulting Group.
V jednotě je síla.
O nutnosti konsolidace odvětví se hovoří stále více. „Ano, konsolidace by asi byla cestou, jak konkurenci zkvalitnit,“ myslí si i šéf ČTÚ David Stádník.
Slovo konsolidace skloňují rovněž sami alternativní operátoři, jen názor na další vývoj se trochu liší. „Dlouhodobý potenciál vidím pro tři až čtyři telekomunikační subjekty s celonárodní působností a komplexním portfoliem služeb. Samozřejmě lze předpokládat, že bude fungovat řada specifických operátorů, kteří budou zaměřeni na některé lokality či služby – ISP, hlas, data,“ říká jménem společnosti GTS její marketingový ředitel David Duroň. Generální ředitel Contactelu Michal Čupa jde ještě dál: „Předpokládáme, že na trhu budou působit dva alternativní provozovatelé s celostátní působností a vedle nich řada menších ‚niche‘ operátorů, působících v jedné lokalitě nebo obsluhující specifické tržní segmenty.“ Jak dodává, proces konsolidace na českém telekomunikačním trhu už začal – v oblasti vytáčeného přístupu k internetu vedl k tomu, že největší část trhu obsluhují čtyři provozovatelé.
Josef Havel, předseda představenstva Aliatelu, odhaduje, že během dvou až tří let dojde k vytvoření jedné, maximálně dvou silných skupin vedle Českého Telecomu. Tyto skupiny budou poskytovat fixní telefonii, mobilní služby, data i internet. „Aliatel má ambice být členem druhé nejsilnější skupiny po Telecomu,“ prohlašuje. (Aliatel od začátku roku spolupracuje s mobilním operátorem T-Mobile, společně například zvítězily v tendru na dodavatele služeb pro Unipetrol.)
V čele pelotonu chtějí ale být i další. „Každopádně věřím, že Nextra bude na českém trhu figurovat jako jeden z hlavních hráčů,“ uvádí Soren Ravn, viceprezident firmy Nextra pro region střední a východní Evropy. Také Czech On Line chce být „jedním ze tří nejvýznamnějších alternativních operátorů poskytujících komplexní portfolio služeb“. Alespoň o to usiluje jeho šéf Charles Peake.
Resumé: Počet soutěžitelů se již brzy výrazně sníží a všichni chtějí být první a největší. Když se ovšem týdeník EURO alternativních operátorů zeptal, co konkrétně pro konsolidaci dělají, zda připravují nějakou fúzi, majetkové či produktové propojení s jinou firmou, mnoho neřekli. „Na tuhle otázku vám bohužel nemohu odpovědět,“ reaguje Charles Peake z Czech On Line. „K otázkám tohoto typu se nikdy nevyjadřujeme. Jednoduše nemůžeme, protože jsme na burze,“ prohlašuje Soren Ravn z Nextry. „Právě teď žádná jednání nevedeme,“ sdělil šéf Tiscali Naveed Gill. Pouze Michal Čupa z Contactelu alespoň připouští, že nějaká jednání o konsolidaci probíhají, dokonce použil příslovce „intenzivně“.
Stefan Lager z firmy eTel k možným akvizicím osobně prý žádné informace nemá, ale připomíná, že akcionáři firmy eTel uskutečnili v sousedním Rakousku, kde firma také působí, již čtyři akvizice. GTS upozorňuje na to, že v rámci jejich firmy již v minulosti došlo k začlenění společností GTS Czech Net, Dattel, INEC, KPNQwest Czechia. „Další kroky jsou v kompetenci našich akcionářů a momentálně by byly jakékoliv informace předčasné,“ dodává marketingový ředitel David Duroň.
Rozchod ještě před svatbou.
V minulých měsících se v telekomunikačním zákulisí hovořilo o tom, že Aliatel bude koupen norskou společností Telenor a spojen s jí vlastněnou společností Nextra. To už ale není aktuální. „Mohu k tomu říci pouze tolik, že rozhodující akcionáři v letošním roce žádnou konkrétní nabídku na koupi podílu ve společnosti Aliatel od seriózních investorů a operátorů nedostali,“ nepřikládá informacím a jednáním velký význam šéf představenstva Aliatelu Josef Havel. Podle jeho slov zůstane akcionářská struktura Aliatelu v příštích měsících zachována ve stávající podobě, ač se akcionáři v minulých letech o prodej svých podílů už několikrát pokoušeli.
Budoucnost české a slovenské Nextry není příliš zřejmá. Od 1. května začne být řízena norskou centrálou Telenor Networks. Oficiální sdělení hovoří o tom, že má být tímto přesunem upevněno postavení ve struktuře Telenoru. „Cílem je posílit pozici Nextry v regionu střední a východní Evropy a rozšířit nabídku poskytovaných služeb,“ uvedla firma v tiskové zprávě. Jiná interpretace je ale taková, že jde pouze o mezikrok k odprodeji české a slovenské Nextry. Znalci trhu v této souvislosti upozorňují, že značka Nextra již zmizela z italského, rakouského a maďarského trhu. Zástupci norské firmy se ale dušují, že v Česku chtějí zůstat.
Dnes už bývalý generální ředitel Nextry Vít Šubert rovněž tvrdí, že situace na trzích, odkud se Nextra stáhla, byla jiná. „Ani na jednom nebyla zastoupena sesterská velkoobchodní divize, a tudíž tamní Nextry nemohly těžit ze synergických efektů spolupráce. V Česku to funguje, nyní Nextra pouze změnila rodiče v rámci jedné skupiny,“ uvádí Šubert a odmítá spekulace o finančních potížích. „Loňský rok byl zatím nejúspěšnější.“
Z českého trhu již zmizely nebo telekomunikační služby přestaly poskytovat firmy Telegon, Callino, Rapid Link ČR, Kiwwi, Zephyr Communications, FPD Telecom a Global One. Kdo další odejde a kdo další bude pohlcen? „Situace na trhu je dnes taková, že není obtížné prodávat, ale najít kupce,“ poznamenává Michal Čupa z Contactelu. I nad Contactelem ale mnozí kreslí otazník. Stále více se z něj stává takzvaný virtuální operátor bez vlastní sítě, mateřské České radiokomunikace začaly loni své dceři samy konkurovat.
Červená stále převažuje.
Pro investory jsou nejdůležitější čísla. Ne všichni operátoři jsou ale ochotni o nich hovořit. Kupříkladu Aliatel deklaruje za loňský rok nárůst tržeb o 52 procent na 1,85 miliardy. Méně už firma zdůrazňuje, že jí meziročně vzrostla ztráta o 40 procent na 686 milionů korun. Šéf představenstva Aliatelu Josef Havel ovšem věří v rychlé zlepšení výsledků. Odvolává se hlavně na snižující se investice (základní infrastruktura je prý už dobudována). „Pro tento rok je plánován výrazně kladný ukazatel EBITDA. Tvorbu kladného hospodářského výsledku očekáváme nejpozději v roce 2005,“ říká.
Generální ředitel Tiscali Naveed Gill uvádí, že co se týká cash flow a EBITDA (hospodářský výsledek před finančními náklady, zdaněním, odpisy a amortizací) „jsou velmi blízko“ neutrálním a během dvou měsíců by mohly dosáhnout kladných čísel. GTS prohlašuje, že od roku 2001 je za pomyslným bodem zlomu. V minulém roce činil ukazatel EBITDA 423 milionů korun při obratu 2,37 miliardy korun.
Contactel prezentoval za loňský rok zvýšení tržeb z 513 na 750 milionů korun, provozní hospodářský výsledek se zlepšil z minus 570 milionů na minus 308 milionů korun. Určitý pozitivní posun je asi patrný, ale je otázkou, zda akcionáři alternativních operátorů budou, co se návratnosti investic týče, dostatečně trpěliví. Nextra loňská čísla zatím neuvedla. Za rok 2001 vykázala výnosy 394 milionů korun a provozní ztrátu 164 milionů.
Zrcadlo liberalizace.
Obecně lze říci, že všude tam, kde byl trh již liberalizován, je tržní podíl alternativních operátorů poměrně vysoký. Nejvyšší asi v oblasti vytáčeného přístupu k internetu, kde je odhadován na 73 procent uživatelů, v případě pevného připojení zajišťují asi 80 procent přípojek. U datových služeb je podíl asi 40 procent. V nejproblematičtější oblasti hlasových služeb je to přibližně sedm procent trhu. Celkový podíl alternativních operátorů na telekomunikačním trhu se pohybuje kolem sedmi až devíti procent, letos by mohl dosáhnout jedenácti až čtrnácti.
Lze postavení českých operátorů považovat za slabé, nebo relativně silné ve srovnání s děním v okolních zemích? „Myslím, že situace v ČR je lepší, než byla v Německu v roce 1998, kdy liberalizace startovala a na tamní trh vstoupila více než stovka operátorů,“ soudí šéf společnosti eTel Stefan Lager.
Michal Čupa, ředitel Contactelu, však má za to, že je alarmující, že český telekomunikační trh celkově roste velmi pomalu a koláč se příliš nezvětšuje. Přičítá to obecným podmínkám na trhu, legislativě a přístupu politické reprezentace k liberalizaci. Poukazuje na vývoj v Evropské unii, kde se trh od roku 1999 do roku 2001 zvýšil o 24 procent a loni o dalších sedm. „Růst českého trhu je daleko nižší. Důsledky nezdravého rozvoje pociťují zákazníci, alternativní provozovatelé a paradoxně i dominantní operátor, jehož výsledky se dramaticky zhoršují,“ míní Čupa.
Příživníci.
Pravdou je, že zisk a výnosy Českého Telecomu klesají (EURO 13/2003). Odliv hlasového provozu mají na svědomí hlavně mobilní operátoři, ale samozřejmě své dělá i přímá konkurence. Bývalý generální ředitel Českého Telecomu Přemysl Klíma říká, že trh je pokřiven tím, že struktura cen neodpovídá struktuře nákladů. Kvůli určitým sociálním ohledům jsou podle něj stále levné měsíční paušály a poměrně drahé minutové hovorné. Naproti tomu ceny za propojení jsou prý nižší, než by odpovídalo struktuře nákladů. „Za minutu místního hovoru ve špičce alternativní operátor může dnes utržit až 1,40 koruny. Na poplatcích za použití sítě Českého Telecomu zaplatí dohromady 1,08 koruny. Vytváří se mu prostor, který může libovolně využít. Jde o potenciálně korupční prostředí, v němž lze volně pracovat s klientelou,“ prohlašuje Klíma v rozhovoru pro týdeník EURO.
Exředitel míní, že řada operátorů dnes pouze parazituje na draze vybudovaných „digitálních trasách“ ČTc. „Když to přeženu, dnes stačí koupit si do garáže jednu ústřednu se dvěma kabely, připojit je k síti Telecomu a potom už jenom ‚rejžovat‘. To umí každý,“ dívá se s despektem na některé nové konkurenty. „Jestliže se ceny nezmění, aby skutečně plně zahrnovaly odpisy, provozní náklady a přiměřený zisk, potom to odnese celá síť Telecomu, která začne zastarávat a důsledky dopadnou na celou společnost,“ tvrdí.
Alternativní operátoři spolu s regulátorem naopak soudí, že ceny za propojení jsou ve srovnání se zahraničím stále vysoké, a jestliže Telecomu vycházejí jiné nákladové ceny, potom to svědčí o jeho neefektivitě, přezaměstnanosti a tak dále. „Klíčovým slovem současnosti jsou náklady. Jak se je firmám podaří osekat, tak budou úspěšné,“ poznamenává Karel Šotkovský, obchodní ředitel firmy Telia IC.
