palubní deník
Padouch, nebo hrdina?
Začínáme rozplétat chapadla chobotnice a kauza Casa a stíhání místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Vlasty Parkanové je jen začátek. To hlásali před pár týdny dva šéfové tzv. elitních útvarů policie Robert Šlachta, ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, a Tomáš Martinec, ředitel Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality Policie ČR. Minulý týden pak kdosi podal trestní oznámení na premiéra Petra Nečase kvůli podezření, že mohl korumpovat bývalé poslance Věcí veřejných, kteří přestoupili k platformě Karolíny Peake a podpořili vládu. Richard Háva se zastal Parkanové i svého přítele Miroslava Kalouska. Podle něj jde právě o to odstřelit Kalouska, protože jeho Finančně analytický útvar se dostal na stopu skutečně velkým korupčním rybám.
Prostě na politickou scénu uprostřed okurkové sezony není pěkný pohled. A popravdě řečeno ani Palubnímu deníku není, na rozdíl od mnoha jiných médií, příliš jasno, kdo je v téhle válce padouch a kdo hrdina. Zvláště když v kauze médii čerstvě ustanoveného národního hrdiny pilota Daňhela, svědčícího proti Parkanové v případě letounů Casa, se objevují pozoruhodné zákulisní informace, podle nichž by neměl mít lehké spaní nejen on, ale zřejmě ani nejvyšší policejní plukovníci. Podle těchto informací prověřuje Generální inspekce ozbrojených sborů již několik dní doklady, včetně odposlechů, podle nichž Daňhel věděl, že ho kriminální policie hodlá obvinit z pohlavního zneužívání, a měl možnost vyvíjet nátlak na matku oběti, která je jeho důvěrnou přítelkyní, aby došlo k odvolání výpovědi. Pokud došlo k úniku informací a zjistí se odkud, budou nepochybně padat hlavy nejen na protikorupční policii.
Náznaků zneužívání policie k dosažení obchodních, ale i politických cílů zde v minulosti bylo již vícero, takže by nešlo o nic až tak překvapivého. Například uvěznění Viktora Koláčka v okamžiku, kdy chtěl podat nabídku na privatizaci Sokolovské uhelné. Nebo kauza děčínského policisty, který si nechal soudem schválit, zřejmě na zakázku jedné známé bezpečnostní agentury, odposlechy desítek telefonů vlivných lidí, kteří neměli s případy, které řešil, vůbec nic společného. Také pachuť z řady sporných kroků policie v kauze Jiřího Čunka nebo pravidelně unikající záznamy odposlechů z citlivých případů jasně ukazují, že by zde měl být ten chlév trochu vymeten.
Půl PPF za celý Home Credit Postavit se Petru Kellnerovi a říct v zásadě „už mě nebavíš a nechci ti vydělávat tvoje miliardy, ale chci si opatřit svoje“ chce dost odvahy. Jiří Šmejc, po osm let pravá ruka nejbohatšího Čecha, tuto odvahu měl. V květnu přestal být akcionářem PPF a vzal si peníze a podíl ve vlajkové lodi skupiny, společnosti Home Credit poskytující spotřebitelské úvěry, a dalších bankovních aktivech.
Teď se Palubnímu deníku podařilo vypátrat, kolik za kolik. Neboli jak moc byl cenný pětiprocentní Šmejcův podíl v PPF. Kellner za to, že je opět neomezeným vládcem své skupiny (99,21 procenta akcií, Bartoníčkovy a Duviesartovy akcie tudíž nebudeme počítat), odevzdal Šmejcovi podle zdrojů Palubního deníku deset procent Home Creditu.
K tomu také řízení a podíly třeba v Air Bank nebo ruské Nomos Bank. Trochu za trest dostal Šmejc do vínku také řeckou Pireus Bank. Byl to totiž jeho projekt, na jeho naléhání PPF akcie této řecké finanční instituce v dubnu 2011 koupila. Takže stavění se na vlastní nohy, jak mnozí poznamenávají k jeho odchodu z akcionářské struktury PPF, má Šmejc oslazeno ztrátou 1,5 miliardy korun.
Právě o tolik totiž za více než rok klesla hodnota řecké investice.
